Jak vytvořit konzistentní AI referenční list postavy

Začněte konzistencí, ne jen atraktivním vzhledem

Referenční list postavy má jiný účel než běžný portrét. Musí ukázat, že jde o tutéž osobu zepředu, z profilu, zezadu i v detailu obličeje. Nejdřív proto určete stabilní rysy: tvar obličeje, charakter očí, účes, proporce těla, oděv, výraz a držení těla. Teprve potom řešte styl a náladu.

Vyhněte se obecným zadáním typu „vytvoř krásnou ženu“. Místo toho popište vizuální identitu konkrétně a opakovatelně: například dospělou východoasijskou ženu s oválným obličejem, klidnýma mandlovýma očima, zdrženlivým, ale sebejistým výrazem a dlouhými tmavými vlasy s přirozenou texturou. Jednotlivé popisy by si neměly odporovat; příliš mnoho neslučitelných požadavků na obličej vede ke změnám identity mezi panely.

Nejdřív určete rozvržení listu

U produkčního referenčního listu jasně definujte formát i rozmístění jednotlivých pohledů:

• Použijte velmi široké plátno, například poměr stran 21:9.
• Na jednu stranu umístěte celopostavové otočky.
• Vyžádejte si pohled zepředu, tříčtvrteční pohled nebo boční profil a pohled zezadu.
• U každého pohledu požadujte celou postavu, stejné oblečení, účes i proporce a neutrální stoj.
• Druhou stranu vyhraďte velkému, vycentrovanému čelnímu detailu obličeje.

Detail obličeje potřebuje vlastní pokyny. Přímý čelní záběr v úrovni očí, na němž je vidět celý obličej, je pro kontrolu stavby tváře a zpracování pleti užitečnější než efektní portrét z výrazného úhlu.

Zafixujte vizuální identitu postavy

V každém panelu zopakujte rysy, které se nesmějí změnit. Opakování není zbytečné: obrazovému modelu dává najevo, že tyto vlastnosti jsou pevná omezení, nikoli volitelné stylové nápady.

Hodí se například formulace:

• „stejná postava v každém pohledu“
• „stejná identita obličeje, účes, oblečení a proporce těla“
• „neutrální stojící postoj“
• „celá postava viditelná od hlavy k patě“
• „žádná změna identity mezi pohledy“

Pracujete-li s referenčním snímkem, popište jej jako inspiraci pro identitu, místo abyste spoléhali jen na neurčitý požadavek podobnosti. Zaměřte se na celkový dojem z tváře, proporce, charakter účesu a temperament, ale ponechte prostor pro nově vytvořený profesionální návrhový list.

U fotorealistické pleti buďte konkrétní, ale střídmí

Fotorealismu pomáhá popis materiálových detailů, pokud není přehnaný. Můžete žádat přirozenou polomatnou pleť, jemné póry, nepravidelnou mikrotexturu a nenápadné jemné chloupky viditelné v bočním směrovém světle. Doplňte to vyloučením zkrášlovacích filtrů, vyhlazené pleti, plastové textury, voskového vzhledu a nadměrného retušování.

Světlo by mělo sloužit kontrole postavy. Měkké směrové denní nebo chladnější studiové světlo ukáže tvar a texturu, aniž by zničilo věrohodné přechody stínů. Odlesky omezte na několik přirozených míst, například hřbet nosu, hranu horní lícní kosti a střed spodního rtu. Výsledek pak nebude působit mastně ani přeexponovaně.

Oblečení a stylizaci držte jednoduché

Referenční list se čte nejsnáze, když je oděv jednoduchý a ve všech pohledech naprosto stejný. Neutrální kardigan, tmavý top ke krku, kalhoty se širšími nohavicemi a jednoduché boty vytvoří srozumitelnou siluetu bez rušivých rekvizit a doplňků.

U vlasů definujte barvu, délku, texturu a způsob úpravy. Požadavek na realistické jednotlivé prameny, jemný objem a současný nefantazijní účes je pro model použitelnější než neurčité „detailní vlasy“.

Kameru přizpůsobte účelu každého panelu

Jednotlivé části listu potřebují odlišné zadání:

• Celopostavové otočky: Střední ohnisková vzdálenost kolem 50 mm pomáhá zachovat přirozené proporce.
• Detail obličeje: Portrétní pojetí kolem 85 mm omezuje perspektivní zkreslení a usnadňuje kontrolu detailů tváře.

U detailu uveďte směr kamery výslovně: vodorovný záběr, střed kompozice, přímý pohled zepředu, výška očí a minimální zkreslení.

Přidejte cílený negativní prompt

Negativní prompt je nejužitečnější tehdy, když chrání hlavní funkci listu. Vylučte změnu identity, dětské rysy, přehnaně špičatou linii čelisti, anime či panenkovské oči, deformovanou anatomii, nadbytečné prsty, plastovou pleť, přeexponování, zaplněné pozadí, text, loga a vodoznaky.

Nedovolte však, aby seznam zákazů nahradil jasné pozitivní zadání. Nejspolehlivější postup je tento: nejprve definujte postavu, potom zafixujte neměnné prvky, určete rozvržení a nakonec vyřaďte chyby, které by referenční list učinily nepoužitelným.

Praktické pořadí promptu

Dlouhé kreativní zadání lze přehledně sestavit v tomto sledu:

1. Identita postavy: věkové rozpětí, etnicita, tvar obličeje, oči, výraz a temperament.
2. Tělo a styl: proporce, účes, oblečení a postoj.
3. Realismus materiálů: textura pleti, prameny vlasů a střídmé odlesky.
4. Světlo a kamera: směrové osvětlení, práce se stíny a ohnisková vzdálenost.
5. Rozvržení: poměr stran, umístění otoček, poloha detailu a pozadí.
6. Pravidla konzistence: stejná osoba, stejné oblečení a stejné proporce v každém pohledu.
7. Negativní omezení: změna identity, přílišná stylizace, anatomické chyby, text a vizuální nepořádek.

Taková struktura promění dlouhý kreativní brief v zadání, které obrazový model snáze vyhodnotí a které má větší šanci vytvořit soudržný referenční list pro vývoj postavy.