Rusko výzvu odmítlo kvůli zásadně odlišnému pohledu na pořadí kroků. Ukrajina a její podporovatelé požadovali úplné, okamžité a bezpodmínečné příměří jako výchozí bod pro skutečná mírová jednání. Moskva naopak uvedla, že vojenské operace nepřeruší, zatímco budou rozhovory probíhat.
6
8
34
Moskva odmítla model „nejdřív příměří“
Na jednání Rady bezpečnosti OSN 23. září ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha prohlásil, že Kyjev souhlasil s úplným, okamžitým a bezpodmínečným příměřím. Vyzval Rusko, aby učinilo totéž ještě před zahájením věcných mírových rozhovorů. Společné prohlášení, které tento postoj podpořilo, podepsalo 51 členských států OSN.
6
8
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tento předpoklad odmítl. Podle něj Rusko nepřeruší svou „speciální vojenskou operaci“ po dobu vyjednávání, ať už by měla jakoukoli podobu. Tvrdil také, že Evropa chce přestávku proto, aby Ukrajina mohla doplnit své vojenské kapacity.
34
Jádro sporu tedy nespočívalo jen v tom, zda se má jednat. Šlo o to, zda mají boje pokračovat i v průběhu jednání.
Podpora v Radě bezpečnosti nebyla hlasováním o rezoluci
Podle zpráv podporovalo výzvu k příměří 14 z 15 členů Rady bezpečnosti, vedle Ukrajiny, Evropské unie a více než 50 dalších zemí.
4
10
Nešlo však o výsledek hlasování o rezoluci Rady bezpečnosti k příměří na tomto konkrétním zasedání. Žádná taková rezoluce předložena ani hlasována nebyla. Uváděná podpora tak představovala především diplomatický tlak a politickou izolaci Ruska, nikoli závazné rozhodnutí Rady.
10
46
Možnosti Rady bezpečnosti navíc omezuje postavení Ruska jako stálého člena. Záporný hlas stálého člena může zablokovat přijetí podstatné rezoluce. Podpora ostatních členů proto sama o sobě Moskvu nemůže přinutit, aby na příměří přistoupila.
Proč se debata soustředila na energetiku
Téma příměří získalo na naléhavosti před zimou, kdy obě strany čelily rizikům útoků na energetickou infrastrukturu. OSN dříve upozornila, že útoky na ukrajinskou civilní energetickou infrastrukturu připravily miliony lidí na dlouhou dobu o elektřinu, vytápění a vodu, a to i během teplot pod bodem mrazu.
23
Prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl omezenou vzájemnou dohodu: Ukrajina by zastavila útoky na ruské rafinerie a energetická zařízení, pokud by Rusko přestalo útočit na ukrajinský energetický systém, kritickou infrastrukturu a vývoz potravin.
32
45
Návrh ale nebyl již platnou dohodou. Reuters uvedl, že Ukrajina a její spojenci se před zimou snažili dosáhnout omezených ujednání o energetické infrastruktuře a plavbě po Černém moři, zatímco Rusko projevovalo malý zájem o širší jednání.
32
Zelenskyj varoval, že pokud se nepodaří domluvit příměří pro útoky na energetické cíle, Ukrajina odpoví a nadcházející zima může být pro Rusko „velmi bolestivá“.
32
Bezprostřední dopady na civilisty
Nešlo jen o diplomatický spor. Zprávy z téhož dne hovořily o ruském útoku na Kyjev, při němž zahynuli nejméně dva lidé a 22 dalších utrpělo zranění. Ukrajinské útoky na ruská energetická zařízení zároveň zvyšovaly riziko škod na infrastruktuře a civilních dopadů.
33
41
Dostupné zprávy nestanovují jediný souhrnný a autoritativní počet civilních obětí přímo spojitelný s tímto jednáním Rady bezpečnosti. Zřejmé ale je, že elektřina, voda a vytápění se před zimou staly jedním z hlavních humanitárních problémů.
23
25
Co z jednání prakticky vyplynulo
Veřejný rozdíl mezi oběma stranami byl jednoznačný: Ukrajina podpořila úplné příměří, po němž by následovala jednání, zatímco Rusko oznámilo, že pro rozhovory nehodlá zastavit vojenské operace.
8
34
Proto se široká mezinárodní podpora neproměnila v okamžité zastavení bojů. Rada bezpečnosti mohla zvýšit diplomatický tlak, ale bez souhlasu Ruska — nebo bez závazného opatření, které by Moskva nezablokovala — zůstala výzva k příměří politickým požadavkem, nikoli vynutitelným výsledkem.