Nizozemská centrální banka De Nederlandsche Bank (DNB) přesunula 86 tun zlata do Londýna především proto, aby část svých rezerv dokázala v případě těžké krize snáze a rychleji použít. DNB po dokončení operace uvedla, že reaguje na rostoucí geopolitické napětí. Nešlo o prodej národního zlata ani o utajené zmizení rezerv: objem nizozemského zlata zůstal na 612,4 tuny.
33
34
Neubylo zlato, změnilo se jeho umístění
Mezi březnem a srpnem 2026 DNB převedla 86 tun zlata z New Yorku a kanadské Ottawy do Londýna. Šlo o více než čtvrtinu z přibližně 313 tun, které dosud držela v obou severoamerických lokalitách.
36
39
Podstatné je, že šlo o změnu místa úschovy a přístupu na trh, nikoli o rozprodej rezerv. Celková zásoba nizozemského zlata měla na konci roku 2025 hodnotu 72,2 miliardy eur; operace nezměnila její množství.
35
40
Ne všechny cihly putovaly přes Atlantik
DNB nezajistila přesun tím, že by fyzicky převezla všech 86 tun. Použila kombinaci dvou postupů:
- zhruba 59 tun zlata prodala v New Yorku a za odpovídající objem nakoupila zlato v Londýně;
- více než 27 tun bylo fyzicky převezeno do Spojeného království, přičemž podle dostupných informací cesta vedla přes hotovostní centrum DNB v Zeistu.
37
39
42
Prodej a následný nákup v Londýně umožnily přesunout hodnotu do londýnského ekosystému obchodu se zlatem bez fyzické přepravy každého slitku. Část zásob však banka skutečně přepravila.
33
42
Proč právě Londýn
DNB uvedla, že zlato v Londýně lze v krizové situaci snáze obchodovat. Úschovní systém Bank of England je součástí klíčového světového centra velkoobchodního trhu s fyzickým zlatem. Držba zlata v Londýně proto může usnadnit rychlý prodej, směnu nebo jiné využití rezerv ve chvíli, kdy je potřeba jednat bez prodlevy.
33
43
To je jádro rozhodnutí: hodnota rezervy nespočívá jen v tom, že existuje, ale také v tom, jak rychle ji lze v napjaté situaci mobilizovat. DNB tento krok označila za posílení připravenosti na závažné krize.
33
34
Nejde ovšem o úplný návrat zlata domů. Londýn zůstává zahraničním místem úschovy. Nizozemsko spíše snížilo koncentraci svých rezerv v Severní Americe, zatímco si zachovalo přístup k velkému mezinárodnímu trhu se zlatem.
Londýn se stal největším úložištěm nizozemského zlata
Přesun výrazně změnil geografické rozložení nizozemských rezerv:
| Místo úschovy |
Před přesunem |
Po přesunu |
| Londýn |
18,1 % |
32,1 % |
| New York |
31,3 % |
18,5 % |
| Ottawa |
19,7 % |
18,5 % |
| Zeist, Nizozemsko |
— |
30,8 % |
Podíl Londýna se tak zvýšil o 14 procentních bodů a město se stalo největším jednotlivým úložištěm nizozemského zlata. New York i Ottawa po operaci držely po 18,5 % rezerv, zatímco téměř třetina zůstala v Nizozemsku v Zeistu.
34
36
40
Francie postupovala podobně, ale sledovala i jiný cíl
Také Francie nahradila zlato uložené v New Yorku, místo aby převážela tytéž slity. Banque de France mezi červencem 2025 a lednem 2026 prodala 129 tun zlata uloženého u newyorské pobočky amerického Fedu a pořídila odpovídající množství zlata v Evropě. Šlo přibližně o 5 % francouzských rezerv.
19
49
Podle dostupných zpráv měla francouzská operace i praktický rozměr: starší typy slitků banka nahradila zlatem vyhovujícím preferovaným moderním tržním standardům. Nešlo tedy jen o změnu místa úschovy, ale také o standardizaci drženého zlata.
50
54
Srovnání má své limity. DNB výslovně zdůraznila krizovou připravenost a snadnější obchodovatelnost v Londýně. Guvernér Banque de France naopak uvedl, že francouzská transakce nebyla politicky motivována.
33
49
Německo a Itálie nový podobný program neoznámily
V Německu a Itálii sílí domácí výzvy k repatriaci větší části zlata z USA, ani jedna země však neoznámila nový rozsáhlý program přesunu. Německo stále drží u Federální rezervní banky v New Yorku zhruba 1 236 tun, tedy asi 37 % svých zlatých rezerv. Německá vláda uvedla, že stažení zlata nyní nezvažuje.
25
29
Veřejně dostupné informace neumožňují určit jediný důvod, proč se zatím k novému kroku neodhodlaly. Uložení části rezerv v New Yorku může zachovávat geografickou diverzifikaci i přístup k zavedené úschovní a tržní infrastruktuře. Přesun mimořádně velkých objemů navíc vyžaduje složitou logistiku a plánování. Německo už dříve uskutečnilo významný transfer: v roce 2017 dokončilo přesun 300 tun zlata z New Yorku do Frankfurtu.
20
29
Přesnější závěr proto zní, že Německo ani Itálie zatím neohlásily nový program srovnatelný s nizozemským přesunem z roku 2026 — ne že by trvale vyloučily jakoukoli budoucí změnu.
Co tento trend říká o zlatu a dolaru
Rozhodnutí DNB zapadá do širšího posunu v tom, jak centrální banky uvažují o odolnosti rezerv. V průzkumu World Gold Council z roku 2026 očekávalo 89 % správců rezerv růst celkových oficiálních zlatých zásob během následujících 12 měsíců. Dalších 84 % předpokládalo, že zlato bude mít v rezervách vyšší podíl do pěti let.
4
7
Zlato je pro centrální banky atraktivní mimo jiné proto, že nenese úvěrové riziko žádného emitenta a může přispět k diverzifikaci. Není ale bez rizika: Mezinárodní měnový fond ho kvůli cenové volatilitě označuje za vysoce rizikové rezervní aktivum a doporučuje posuzovat jej v rámci řízení rezerv zohledňujícího likviditu i riziko.
2
Tento vývoj je proto vhodnější chápat jako diverzifikaci a plánování pro krize, nikoli jako hromadné opouštění dolarových rezerv. Respondenti World Gold Council sice stále častěji čekají pokles podílu dolaru v globálních rezervách, americký dolar však podle analýzy odkazující na data MMF na konci roku 2025 stále tvořil přibližně 57 % světových devizových rezerv.
4
12
Pro Nizozemsko je praktické ponaučení jednoduché: správa zlatých rezerv už není jen otázkou toho, kolik zlata centrální banka vlastní. Stále důležitější je také kde je uloženo, zda odpovídá obchodním standardům a jak rychle jej lze v krizi použít.