Všichni čtyři porotci vystoupení podpořili. Simon Cowell ho označil za „šílené, ale geniální“ a záznamy se rychle šířily na sociálních sítích .

Největší pozornost přitom nepřitahoval samotný lidský tanečník, ale plynulost pohybu strojů. Roboty předvedly rovnováhu, koordinaci i choreografii řízenou umělou inteligencí — a to u platformy, která má být výrazně levnější než srovnatelné humanoidní roboty vyráběné ve Spojených státech. Pro miliony diváků šlo jednoduše o působivou a zábavnou ukázku budoucnosti.

Kongres reagoval už následující den

Dne 3. června 2026, tedy den po televizní premiéře, představili poslanci John Moolenaar, Jay Obernolte a Jennifer McClellanová oboustranně podporovaný návrh zákona GUARD Act — zkratku pro Guarding the U.S. Against Adversarial Robotics Dominance Act. Návrh počítá s prověřováním robotů vyrobených v Číně a dalších zemích označovaných za protivníky USA. Stroje vyhodnocené jako hrozba pro národní bezpečnost by se nesměly dovážet .

Nejde přitom o první podobnou iniciativu. Už v březnu 2026 představili senátoři Tom Cotton a Chuck Schumer návrh American Security Robotics Act. Ten míří na čínské bezpilotní pozemní systémy, do jejichž širší kategorie spadají také humanoidní roboty, a chce je vyloučit z federálních dodavatelských řetězců . Zákonodárci v obou komorách Kongresu přitom Unitree výslovně uvedli jako firmu, která vyvolává obavy .

Proč Kongres vidí bezpečnostní riziko místo taneční skupiny

Předmětem kritiky není taneční choreografie na televizní obrazovce. Obavy se týkají toho, co může stejný hardware dělat mimo pódium a do jakých systémů může být zapojen.

• Technologie s dvojím využitím: Platforma G1 určená k choreografii může podle kritiků nést sledovací vybavení, pohybovat se v citlivých objektech nebo být připojena k síti, která shromažďuje a zpracovává data. Pohybová přesnost, dálkové řízení, koordinace více strojů a určitá míra autonomie mají zároveň možné vojenské a zpravodajské využití .
• Vazby na čínské vojenské instituce: Dvacet čtyři poslanců už dříve požadovalo federální vyšetřování společnosti Unitree. Ve své výzvě hovořili o „dobře zdokumentovaných vazbách na instituce napojené na Lidovou osvobozeneckou armádu a na subjekty čínské komunistické strany“ .
• Kybernetická zranitelnost: Výzkumníci popsali zranitelnosti v robotech Unitree. Jedna zranitelnost z roku 2025 měla umožnit útočníkovi převzít kontrolu nad celými flotilami těchto strojů .
• Rychlé rozšiřování na americkém trhu: Roboty Unitree se podle dostupných zpráv dostávají na americké univerzity i do policejních oddělení, přestože kritici upozorňují na smluvní vazby firmy na čínskou armádu a na bezpečnostní nedostatky .

„Díky štědrým státním dotacím zaplavují Unitree a další čínské robotické firmy světový trh pokročilými humanoidními roboty za nízké ceny,“ uvedl John Moolenaar při představení návrhu GUARD Act .

Veřejnost hodnotí to, co vidí. Politici to, co technologie umožňuje

Reakce publika na America’s Got Talent dává v kontextu zábavního pořadu smysl. Diváci viděli pokročilou technologii při kreativním a radostném vystoupení. Roboty nikoho nesledovaly ani nepracovaly v citlivém objektu — tančily. Cowellova slova o „šíleném, ale geniálním“ vystihla atmosféru v sále: úžas bez podezření.

Kongres ale nehodnotí konkrétní představení. Posuzuje infrastrukturu technologického konkurenta. Čína usiluje o vedoucí postavení na světovém trhu s robotikou do roku 2030. Humanoidní roboty navíc spojují umělou inteligenci, výrobu a technologie pro sběr dat — tedy oblasti, v nichž Spojené státy vnímají přímou konkurenci Pekingu .

Tento rozdíl proto nemusí být pokrytectvím. Jde o dvě odlišné otázky. Veřejnost se ptá: „Jak působivě robot vypadá?“ Tvůrci politik řeší: „Kdo ho kontroluje, jaká data může sbírat, kam je odesílá a co se stane, pokud se podobné stroje stanou součástí kritické infrastruktury?“

Co bude dál?

Zda se GUARD Act nebo American Security Robotics Act skutečně promění v zákon, zatím není jisté. Výrazná oboustranná podpora ale ukazuje, že ve Washingtonu sílí přesvědčení, podle něhož je robotika — podobně jako polovodiče, umělá inteligence a telekomunikační vybavení — také oblastí národní bezpečnosti.

Součástí této debaty je obava, že závislost na čínských dodavatelích by mohla v budoucnu znamenat bezpečnostní i strategické riziko. Zároveň lze očekávat, že se roboty Unitree objeví v dalších zábavních pořadech a na pódiích. Virální videa budou dál sbírat zhlédnutí, zatímco Kongres bude řešit, kde a za jakých podmínek mohou podobné stroje působit.

Potlesk tedy legislativu nezastaví — a legislativa nejspíš nezastaví taneční vystoupení. S tím, jak budou humanoidní roboty z Číny schopnější a viditelnější v každodenním životě, však bude napětí mezi obdivem k jejich výkonu a obavami z jejich původu ještě narůstat.

Všichni čtyři porotci vystoupení podpořili. Simon Cowell ho označil za „šílené, ale geniální“ a záznamy se rychle šířily na sociálních sítích .

Největší pozornost přitom nepřitahoval samotný lidský tanečník, ale plynulost pohybu strojů. Roboty předvedly rovnováhu, koordinaci i choreografii řízenou umělou inteligencí — a to u platformy, která má být výrazně levnější než srovnatelné humanoidní roboty vyráběné ve Spojených státech. Pro miliony diváků šlo jednoduše o působivou a zábavnou ukázku budoucnosti.

Kongres reagoval už následující den

Dne 3. června 2026, tedy den po televizní premiéře, představili poslanci John Moolenaar, Jay Obernolte a Jennifer McClellanová oboustranně podporovaný návrh zákona GUARD Act — zkratku pro Guarding the U.S. Against Adversarial Robotics Dominance Act. Návrh počítá s prověřováním robotů vyrobených v Číně a dalších zemích označovaných za protivníky USA. Stroje vyhodnocené jako hrozba pro národní bezpečnost by se nesměly dovážet .

Nejde přitom o první podobnou iniciativu. Už v březnu 2026 představili senátoři Tom Cotton a Chuck Schumer návrh American Security Robotics Act. Ten míří na čínské bezpilotní pozemní systémy, do jejichž širší kategorie spadají také humanoidní roboty, a chce je vyloučit z federálních dodavatelských řetězců . Zákonodárci v obou komorách Kongresu přitom Unitree výslovně uvedli jako firmu, která vyvolává obavy .

Proč Kongres vidí bezpečnostní riziko místo taneční skupiny

Předmětem kritiky není taneční choreografie na televizní obrazovce. Obavy se týkají toho, co může stejný hardware dělat mimo pódium a do jakých systémů může být zapojen.

• Technologie s dvojím využitím: Platforma G1 určená k choreografii může podle kritiků nést sledovací vybavení, pohybovat se v citlivých objektech nebo být připojena k síti, která shromažďuje a zpracovává data. Pohybová přesnost, dálkové řízení, koordinace více strojů a určitá míra autonomie mají zároveň možné vojenské a zpravodajské využití .
• Vazby na čínské vojenské instituce: Dvacet čtyři poslanců už dříve požadovalo federální vyšetřování společnosti Unitree. Ve své výzvě hovořili o „dobře zdokumentovaných vazbách na instituce napojené na Lidovou osvobozeneckou armádu a na subjekty čínské komunistické strany“ .
• Kybernetická zranitelnost: Výzkumníci popsali zranitelnosti v robotech Unitree. Jedna zranitelnost z roku 2025 měla umožnit útočníkovi převzít kontrolu nad celými flotilami těchto strojů .
• Rychlé rozšiřování na americkém trhu: Roboty Unitree se podle dostupných zpráv dostávají na americké univerzity i do policejních oddělení, přestože kritici upozorňují na smluvní vazby firmy na čínskou armádu a na bezpečnostní nedostatky .

„Díky štědrým státním dotacím zaplavují Unitree a další čínské robotické firmy světový trh pokročilými humanoidními roboty za nízké ceny,“ uvedl John Moolenaar při představení návrhu GUARD Act .

Veřejnost hodnotí to, co vidí. Politici to, co technologie umožňuje

Reakce publika na America’s Got Talent dává v kontextu zábavního pořadu smysl. Diváci viděli pokročilou technologii při kreativním a radostném vystoupení. Roboty nikoho nesledovaly ani nepracovaly v citlivém objektu — tančily. Cowellova slova o „šíleném, ale geniálním“ vystihla atmosféru v sále: úžas bez podezření.

Kongres ale nehodnotí konkrétní představení. Posuzuje infrastrukturu technologického konkurenta. Čína usiluje o vedoucí postavení na světovém trhu s robotikou do roku 2030. Humanoidní roboty navíc spojují umělou inteligenci, výrobu a technologie pro sběr dat — tedy oblasti, v nichž Spojené státy vnímají přímou konkurenci Pekingu .

Tento rozdíl proto nemusí být pokrytectvím. Jde o dvě odlišné otázky. Veřejnost se ptá: „Jak působivě robot vypadá?“ Tvůrci politik řeší: „Kdo ho kontroluje, jaká data může sbírat, kam je odesílá a co se stane, pokud se podobné stroje stanou součástí kritické infrastruktury?“

Co bude dál?

Zda se GUARD Act nebo American Security Robotics Act skutečně promění v zákon, zatím není jisté. Výrazná oboustranná podpora ale ukazuje, že ve Washingtonu sílí přesvědčení, podle něhož je robotika — podobně jako polovodiče, umělá inteligence a telekomunikační vybavení — také oblastí národní bezpečnosti.

Součástí této debaty je obava, že závislost na čínských dodavatelích by mohla v budoucnu znamenat bezpečnostní i strategické riziko. Zároveň lze očekávat, že se roboty Unitree objeví v dalších zábavních pořadech a na pódiích. Virální videa budou dál sbírat zhlédnutí, zatímco Kongres bude řešit, kde a za jakých podmínek mohou podobné stroje působit.

Potlesk tedy legislativu nezastaví — a legislativa nejspíš nezastaví taneční vystoupení. S tím, jak budou humanoidní roboty z Číny schopnější a viditelnější v každodenním životě, však bude napětí mezi obdivem k jejich výkonu a obavami z jejich původu ještě narůstat.