Pět zemí G7 platí za obsluhu dluhu více než za obranu

Vývoj ukazuje, jak se vládám zmenšuje prostor pro nové priority. Náklady na staré půjčky rostou právě ve chvíli, kdy státy NATO plánují další navyšování výdajů na obranu.

Kterých pět zemí je pod největším tlakem?

Výjimkami jsou Německo a Kanada. U ostatních členů G7 vypadá srovnání následovně:

• Itálie: obsluha veřejného dluhu stojí téměř třikrát tolik co obrana. Úrokové náklady dosahují přibližně 193 % obranného rozpočtu .
• Spojené státy: úroky z veřejného dluhu jsou zhruba dvojnásobné oproti výdajům na obranu . Scope Ratings zároveň předpovídá, že americký veřejný dluh dosáhne v roce 2029 137,8 % HDP, čímž překoná dosavadní pandemický vrchol 132 % z roku 2020 .
• Spojené království a Francie: v obou zemích jsou náklady na obsluhu dluhu přibližně dvojnásobné oproti obranným výdajům .
• Japonsko: přesný poměr se podle jednotlivých zpráv mírně liší, země je však řazena spolu s USA, Itálií, Británií a Francií mezi státy, kde úrokové náklady převyšují vojenské výdaje .

Nejlepší pozici v tomto srovnání má Německo. Jeho úrokové výdaje mají v roce 2026 představovat pouze přibližně 35 % obranného rozpočtu .

Dluh G7 se do roku 2029 přiblíží pandemickému maximu

Scope Ratings očekává, že souhrnný veřejný dluh zemí G7 vzroste do roku 2029 na 135,2 % HDP. To by znamenalo návrat do blízkosti maxima 139,6 % HDP dosaženého v roce 2020 během pandemie covidu-19 .

Mezinárodní měnový fond navíc v říjnu 2025 varoval, že celosvětový veřejný dluh může do konce tohoto desetiletí překonat 100 % HDP. Šlo by o nejvyšší úroveň od roku 1948. Rostoucí náklady na obsluhu dluhu podle fondu omezují rozpočty současně s vyššími výdaji na obranu a stárnutím populace .

Bloomberg očekává další růst úrokových plateb především v USA, Japonsku a Francii. Kombinace vysokého objemu dluhu a stále relativně vysokých úrokových sazeb zde vytváří mimořádný tlak . Ve Spojených státech by čisté úrokové platby měly v letech 2025 až 2030 v průměru odpovídat přibližně 12 % vládních příjmů – nejméně dvojnásobku úrovně srovnatelných zemí .

Vyšší výdaje na obranu znamenají těžší rozhodování

Členské země NATO se dohodly na postupném zvýšení obranných výdajů směrem k 3,5 % HDP do roku 2035 . Vlády však současně musí pokrývat stále dražší obsluhu dluhu, takže se dostávají do strukturálního rozpočtového sevření.

Scope Ratings tento problém ilustruje na Francii. Pokud by Paříž zvýšila obranné výdaje na 3 % HDP bez úsporných opatření nebo širšího sdílení nákladů na úrovni Evropské unie, její deficit by mohl do roku 2029 překonat 4 % HDP a veřejný dluh by vzrostl nad 120 % HDP .

Zatím bez akutní krize, ale citlivost roste

Většina zemí G7 se dosud vyhnula akutním problémům s refinancováním. Eiko Sievert, výkonný ředitel Scope Ratings pro hodnocení států a vlád, však upozornil, že vysoká zadluženost spolu s relativně vysokými primárními deficity zvyšuje citlivost veřejných financí na změny podmínek na finančních trzích .

Jinými slovy, bezprostřední krize zatím nenastala, ale rozpočty jsou zranitelnější vůči růstu výnosů státních dluhopisů nebo zhoršení důvěry investorů.

Co z toho plyne?

Pro pět ze sedmi největších vyspělých ekonomik už financování minulých půjček stojí více než financování současné vojenské kapacity. Pokud bude veřejný dluh dál růst a zároveň se naplní ambicióznější obranné cíle NATO, bude pro vlády stále obtížnější sladit úvěrovou důvěryhodnost státu s bezpečnostními prioritami.