Francie i Německo rostly o 0,2 %. Za stejným číslem se ale skrývají dvě rozdílné ekonomiky

Německo tedy vstupovalo do jarních měsíců s větší dynamikou. Francie se naopak nejprve musela odrazit ode dna po poklesu z předchozího čtvrtletí.

Německo: růst postavený na exportu

V Německu byly hlavním motorem silnější vývozy. Průmysl se ukázal jako odolnější, než se obávalo, a podržela ho zejména zahraniční poptávka.

Spotřeba domácností podle německé centrální banky, Bundesbank, rovněž zůstala relativně stabilní. Proti růstu však působily vyšší ceny energií a komodit, které souvisejí s narušením dopravy přes Hormuzský průliv.

Výsledek 0,2 % je proto pro Berlín mírným pozitivním překvapením, nikoli však důkazem silného oživení. Ekonomika sice překonala prognózy, ale růst zůstává křehký.

Francie: oživení táhl zahraniční obchod

Francouzský výsledek měl jinou strukturu. Růst byl podle dostupných údajů prakticky celý tažen čistým vývozem, tedy rozdílem mezi exportem a importem. Ten přispěl k růstu 0,6 procentního bodu.

Vývoz se po propadu o 3,1 % v 1. čtvrtletí zvýšil o 2,6 %, zatímco dovoz vzrostl o 0,8 %. Domácí poptávka se zlepšila jen nepatrně a podle francouzského statistického úřadu INSEE zůstaly její podmínky slabé.

Spotřeba domácností se zvýšila o 0,2 % po předchozím poklesu o 0,3 %. Investice však znovu klesly, tentokrát o 0,3 %. Celkově domácí poptávka bez započtení změny zásob přispěla k růstu jen 0,1 procentního bodu.

Domácí poptávka: výhoda pro Německo

Rozdíl mezi oběma zeměmi je nejzřetelnější právě u domácí poptávky.

Francouzské domácnosti jsou zranitelnější vůči drahé energii. Růst cen ropy spojený s konfliktem s Íránem snižuje jejich kupní sílu a omezuje prostor pro spotřebu. Banka Francie odhaduje, že energetický šok může v roce 2026 ubrat z růstu francouzského HDP přibližně 0,2 až 0,3 procentního bodu.

Německá domácí poptávka zatím působí odolněji. Spotřebitelé podle Bundesbank dál utráceli a průmysl si vedl lépe, než se čekalo. Vyšší náklady na energie však výhled také výrazně zhoršují.

Německo navíc vstoupilo do 2. čtvrtletí se silnějším výsledkem z předchozího období. Francie naopak teprve napravovala pokles z 1. čtvrtletí.

Válka s Íránem zvyšuje náklady v celé Evropě

Konflikt a blokáda Hormuzského průlivu, klíčové trasy pro světový obchod s ropou a plynem, vyvolaly v Evropě výrazný energetický šok.

Francouzský statistický úřad INSEE odhaduje, že vyšší ceny ropy zpomalí růst francouzské ekonomiky v roce 2026 zhruba o 0,2 až 0,3 procentního bodu. Německé ministerstvo hospodářství už v květnu varovalo před „výrazným poklesem“ aktivity ve 2. čtvrtletí. Jako hlavní problémy uvedlo vyšší ceny, narušení dodavatelských řetězců a nejistotu mezi firmami i spotřebiteli.

Dopad se proto v obou zemích projevuje jinak: v Německu především přes výrobní náklady a průmysl, ve Francii výrazněji přes kupní sílu domácností.

Americká cla více ohrožují Německo

Dalším rizikem jsou americká cla. Podle odhadu EY mohou v roce 2026 ubrat z růstu HDP Evropské unie přibližně 0,5 procentního bodu. Nejvíce ohrožené jsou exportně orientované ekonomiky.

Německo je v tomto směru zranitelnější než Francie. Jeho ekonomika je silně navázaná na zpracovatelský průmysl, strojírenství a automobilový export do Spojených států. Institut ifo upozorňuje, že americká dovozní cla dál zatěžují německý vývoz a tento tlak pravděpodobně nezmizí.

Francie se americkým clům také nevyhne, její expozice vůči průmyslovému a automobilovému exportu je však podle uvedených odhadů mírnější. Její slabší stránkou zůstává domácí spotřeba.

Jaký je výhled na celý rok 2026?

Německo

Prognózy růstu německého HDP v roce 2026 se pohybují v poměrně širokém rozmezí:

• 0,5 % očekává Bundesbank,
• 0,5 % předpovídá také DIW Berlin, který výhled snížil z 1,0 %,
• 0,8 % odhaduje Kielský institut.

Všechny tyto odhady byly výrazně zhoršeny po začátku energetického šoku. Po lepším výsledku za 2. čtvrtletí naopak Commerzbank zvýšila svou prognózu z 0,6 na 1,0 %.

Francie

INSEE očekává, že francouzská ekonomika letos vzroste o 0,7 %. Banka Francie je opatrnější a předpovídá růst jen 0,5 %, což je výrazné snížení oproti předchozímu odhadu 0,9 %.

INSEE zároveň čeká slabší druhou polovinu roku — v každém z posledních dvou čtvrtletí by ekonomika podle jeho scénáře měla růst jen o 0,1 %.

Přímé srovnání

Závěr: stejné číslo, rozdílná odolnost

Francie i Německo vykázaly ve 2. čtvrtletí stejný růst 0,2 %, ale jejich ekonomiky se nacházejí v odlišné situaci. Německo těžilo ze silnějšího exportu, odolnějšího průmyslu a relativně stabilní domácí poptávky. Francie se po předchozím poklesu zotavila hlavně díky zahraničnímu obchodu, zatímco domácí poptávka zůstala slabá.

Německo je proto citlivější na americká cla a případné další oslabení globálního obchodu. Francii zase více ohrožuje růst cen energií prostřednictvím spotřeby domácností. Stejný výsledek za jedno čtvrtletí tak neznamená stejnou kondici — a ani jedna z ekonomik zatím nemá vyhráno.