Perorální lék z Oxfordu probouzí imunitu proti šesti typům nádorů odolných na léčbu

Tento enzym v buňkách normálně upravuje bílkovinné fragmenty (antigeny), které pak buňka vystavuje na svém povrchu jako jakousi „vlajku“ pro imunitní systém. Nádorové buňky jsou ale mistry převleků – své vlajky nastaví tak, aby je T-lymfocyty („vojáci imunity“) ignorovaly.

GRWD5769 tento enzym zablokuje. Tím změní repertoár antigenů na povrchu nádorové buňky. Pro imunitní systém se z „neviditelné“ buňky rázem stává cíl hodný útoku. Když se k tomu přidá zmíněný cemiplimab (Libtayo), který brzdí schopnost nádoru „vypínat“ T-lymfocyty, imunitní reakce se znovu nastartuje .

Že tento mechanismus skutečně funguje u lidí, Greywolf prokázal už na kongresu ASCO 2024. Tehdy jako první na světě ukázali, že lékem lze u pacientů farmakologicky ovlivnit lidský imunopeptidom . Letošní data z roku 2026 jdou ještě dál: ukazují, že zásah do antigenů vede ke skutečnému zmenšení nádorů.

Výsledky napříč šesti typy nádorů – od plic po střevo

Do analýzy bylo zahrnuto celkem 81 pacientů v šesti plně obsazených kohortách studie fáze 1b . Míra objektivní odpovědi (ORR), tedy podíl pacientů, kterým se nádor prokazatelně zmenšil, se lišila podle typu rakoviny:

• Karcinom močového měchýře (uroteliální karcinom) – 36% ORR: Z přibližně 14 hodnotitelných pacientů došlo u 5 k částečné remisi .
• Nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) – 21% ORR: Odpověď na léčbu zaznamenali 3 z přibližně 14 pacientů .
• Kolorektální karcinom se stabilními mikrosatelity (MSS-CRC) bez jaterních metastáz – cca 17% ORR: Z přibližně 12 pacientů odpověděli 2 . To je klíčové, protože tento typ rakoviny střeva je na imunoterapii notoricky rezistentní.

Částečné odpovědi byly dále zaznamenány u hepatocelulárního karcinomu (2 pacienti), karcinomu děložního čípku (2 pacienti) a spinocelulárního karcinomu hlavy a krku (1 pacient) .

Je důležité dodat kontext: jednalo se o otevřenou, nerandomizovanou studii bez placebové větve. Nelze tedy zatím zcela vyloučit, že část efektu tvoří opětovné nasazení cemiplimabu nebo přirozeně pozvolnější průběh nemoci . Přesto je konzistence signálů napříč tolika diagnózami neobvyklá.

Nejen zmenšení, ale dlouhodobá kontrola nemoci

U pokročilých nádorů není cílem jen okamžité zmenšení, ale také to, jak dlouho se nemoc nezhoršuje. V tom jsou data ještě pozoruhodnější. Míra trvalého klinického přínosu (Durable Clinical Benefit Rate) , tedy podíl pacientů, u nichž nedošlo k progresi alespoň 6 měsíců, byla následující:

• Nemalobuněčný karcinom plic: 55 %
• MSS kolorektální karcinom: 51 %
• Karcinom hlavy a krku: 38 %
• Karcinom močového měchýře: 36 %
• Hepatocelulární karcinom: 32 %
• Karcinom děložního čípku: 18 %

Zatímco u rakoviny plic a močového měchýře jsou vysoká čísla povzbudivá, u MSS kolorektálního karcinomu je situace přelomová. Standardní PD-1 inhibitory zde dosahují odezvy v řádu jednotek procent. Že polovina pacientů s touto diagnózou přežila půl roku bez zhoršení, je pro tuto populaci významný úspěch.

Bezpečnost na prvním místě – tableta bez překvapení

Jedním z hlavních příslibů GRWD5769 je jeho profil nežádoucích účinků. Společnost ve své zprávě uvádí, že kombinace byla dobře snášena a neobjevily se žádné nové bezpečnostní signály .

Už dříve, ve fázi eskalace dávky z roku 2024, nebyly při monoterapii zaznamenány žádné závažné nežádoucí reakce související s léčbou, žádné imunitně podmíněné nežádoucí příhody ani toxicita omezující dávku . To je zásadní rozdíl oproti mnoha jiným kombinacím v onkologii, které sice mohou být účinné, ale za cenu těžkých vedlejších účinků.

Co bude dál?

Studie EMITT-1 pokračuje jako modulární, vícestupňová studie fáze 1/2, která hodnotí GRWD5769 samostatně i v kombinaci s cemiplimabem. Nábor pacientů probíhá v Austrálii, Španělsku a Velké Británii .

Na základě těchto prvních solidních dat se firma chystá dále cílit zejména na pacienty se sekundární rezistencí na anti-PD-1 léčbu a na MSS kolorektální karcinom – dvě populace s obrovskou nenaplněnou potřebou .

Odborníci v oboru teď s napětím očekávají větší, randomizované studie, které definitivně potvrdí, zda tato elegantní cesta „převlékání“ nádorových buněk dokáže skutečně prodloužit život pacientů, pro které už neexistovala jiná možnost.