Tři centrální banky ponechaly sazby beze změny, uvnitř ale sílí tlak na jejich růst

Poměr hlasů: Podle oficiálního přepisu tiskové konference předsedy Fedu Kevina Warsh­e výbor hlasoval pro zachování sazeb poměrem 9–3 . Některá média uváděla poměr 10–3, oficiální přepis však potvrzuje výsledek 9–3 .

Pro zvýšení sazby o čtvrt procentního bodu hlasovali:

• Beth Hammacková, prezidentka Federální rezervní banky v Clevelandu,
• Neel Kashkari, prezident Federální rezervní banky v Minneapolisu,
• Lorie Loganová, prezidentka Federální rezervní banky v Dallasu.

Jejich postoj ukazuje na rostoucí tlak uvnitř Fedu, aby reagoval na inflaci, která se podle dostupných údajů drží nad cílem už pět let .

Co Fed považuje za inflační riziko

Červencová zpráva Fedu o měnové politice nabídla mimořádně široký seznam faktorů, které mohou tlačit ceny vzhůru. Zmínila nabídkové šoky zvyšující ceny energií, postupně se projevující dopady cel a také „rozmach budování infrastruktury pro umělou inteligenci“ .

Zápis z červnového jednání podobně hovořil o vyšších cenách energií a vstupů v důsledku konfliktu na Blízkém východě a o růstu poptávky spojeném s rozvojem AI .

Warsh slibuje cenovou stabilitu, konkrétní směr ale neprozrazuje

Kevin Warsh po jednání uvedl, že inflace „zůstává zvýšená ve srovnání s dvouprocentním cílem výboru“. Zároveň prohlásil: „Výbor zůstává odhodlaný. Už jste to slyšeli, ale cenovou stabilitu zajistíme.“

Při vystoupení před Kongresem 14. července Warsh řekl, že hlavním úkolem Fedu je nastavit měnovou politiku správně. Pokud se to podaří, „inflační vlna posledních pěti let bude minulostí“, uvedl .

Warshův Fed současně uplatňuje režim bez předběžných náznaků dalšího kroku. Trhům tak neposkytuje jasné vodítko, zda bude následovat zvýšení, nebo další pauza . Rozhodnutí sazby nezvyšovat proto ještě zesílilo otázky, jak chce Warsh dostat inflaci zpět ke 2% cíli .

Bank of England: větší rozkol kvůli válce a energiím

Rozhodnutí: Výbor pro měnovou politiku Bank of England ponechal hlavní úrokovou sazbu Bank Rate na 3,75 % .

Poměr hlasů: Pro zachování sazby hlasovalo šest členů, proti byli tři. Výsledek tedy zněl 6–3 .

Zvýšení o čtvrt procentního bodu na 4 % požadovali:

• Catherine Mannová, externí členka výboru,
• Megan Greeneová, externí členka výboru,
• Huw Pill, hlavní ekonom Bank of England.

Ve srovnání s červnovým jednáním přibyl jeden hlas pro zvýšení. V červnu požadovali vyšší sazby pouze Pill a Greeneová; v červenci se k nim připojila Mannová, která jako důležitý důvod uvedla obnovený konflikt mezi Spojenými státy a Íránem .

Bank of England sleduje především energie a druhotné dopady

Bank of England výslovně označila obnovený konflikt USA s Íránem za důvod, proč jeden z dalších členů podpořil okamžité zpřísnění měnové politiky. Uvedla, že je připravena sazby zvýšit, pokud by se konflikt vyhrotil .

Guvernér Andrew Bailey varoval, že „vysoké a nestabilní ceny energií“ způsobí, že inflace později v roce znovu vzroste . Banka zároveň sleduje takzvané druhotné inflační dopady – tedy riziko, že se původní zdražení energií promítne do mezd, služeb a dalších cen .

Bailey odmítá, že by zvýšení sazeb bylo blízko

Bailey se snažil zchladit očekávání, že Bank of England brzy přistoupí ke zvýšení sazeb. „Prosím, neodcházejte z této místnosti s pocitem, že se Bank of England blíží ke zvýšení sazeb. Upřímně řečeno, nic z toho, co jsem řekl – a myslím, že ani kdokoli z nás –, by k takovému závěru nemělo vést,“ uvedl .

Ponechání sazeb označil za „rozumné rozhodnutí“ a odmítl tvrzení, že se výbor posouvá směrem k vyšším sazbám, přestože počet hlasů pro zvýšení vzrostl . Prognózy banky zároveň ukazovaly na stagnaci britské ekonomiky . Po Baileyho vystoupení trhy ocenily pravděpodobnost zvýšení sazeb na příštím, zářijovém jednání pouze na 35 % .

Bank of Japan: jestřábí pauza po červnovém zvýšení

Rozhodnutí: Japonská centrální banka ponechala krátkodobou úrokovou sazbu na 1,0 %. Jde o nejvyšší úroveň od září 1995; v červnu přitom sazbu zvýšila o 0,25 procentního bodu .

Poměr hlasů: Pro zachování sazby hlasovalo osm členů, jeden byl proti. Výsledek byl 8–1 .

Jediný nesouhlasný hlas patřil Hajimu Takatovi, který požadoval zvýšení sazby na 1,25 % .

Inflace může překročit dvouprocentní cíl

Bank of Japan varovala, že základní inflace může překročit 2% cíl . Výbor zároveň znovu uvedl, že je připraven dále zvyšovat náklady na úvěry, pokud se inflační rizika zvýší .

Banka však současně snížila prognózu jádrové inflace pro fiskální rok 2026 z 2,8 na 2,5 %. To naznačuje, že v krátkodobém horizontu očekává určité zmírnění cenových tlaků. Celkové vyznění rozhodnutí ale zůstalo spíše jestřábí .

Bank of Japan rovněž upozornila na potřebu sledovat dopady globální poptávky související s umělou inteligencí a vývoj měnových kurzů . Prognózu růstu ekonomiky pro probíhající fiskální rok mírně zvýšila na 0,6 % .

Výsledkem byla takzvaná jestřábí pauza: sazby se nezměnily, ale banka jasně signalizovala, že další zvýšení zůstává na stole, pokud se inflační rizika zhorší .

Co z toho plyne pro globální trhy

• Všechny tři centrální banky čelily vnitřnímu nesouhlasu ve prospěch vyšších sazeb, nikoli jejich snížení. Inflace tak podle části tvůrců měnové politiky ještě není vyřešeným problémem.
• Konflikt na Blízkém východě a napětí mezi USA a Íránem se staly přímým zdrojem obav zejména kvůli možnému růstu cen energií.
• Fed výslovně zařadil mezi faktory zvyšující cenové tlaky také masivní rozvoj umělé inteligence, vedle cel a energetických šoků.
• Většina členů všech tří institucí dala přednost vyčkávání před preventivním zpřísněním. Samotná hlasování ale ukázala, že debata o dalším růstu sazeb zůstává živá.
• Rozhodnutí Bank of Japan ukazuje obtížnost jejího návratu k běžnější měnové politice: banka snížila inflační prognózu, zároveň však ponechala otevřenou možnost dalšího zvýšení sazeb.
• Pro investory je důležité především to, že „beze změny“ neznamenalo „bez obav“. Všechny tři centrální banky dál hledají rovnováhu mezi bojem s inflací a rizikem zpomalení ekonomiky.