Zpráva potvrzuje dramatickou eskalaci globálních konfliktů. Počet mezistátních ozbrojených střetů vystoupal na nejvyšší úroveň od konce druhé světové války – 61 zemí je nyní zapojeno do takovýchto konfliktů . Téměř dvojnásobně navíc vzrostl počet zemí, které se účastní bojů za svými hranicemi . Počet aktivních konfliktů i počet zemí bojujících v zahraničí tak dosahuje historických poválečných maxim.
Charakteristickým rysem současné éry konfliktů je zrychlující se role technologií. Počet útoků dronů za posledních sedm let vystřelil o ohromujících 11 500 %, což ilustruje transformaci moderních bojišť . Ještě významnější je fakt, že systémy umělé inteligence jsou nyní nasazovány k tomu, aby během několika sekund činily rozhodnutí o životě a smrti při zaměřování cílů. Jde o zásadní posun, který otevírá hluboké etické a strategické otázky o budoucnosti válčení .
Ekonomické náklady selhání při udržování míru jsou vyšší než kdy dříve. Globální ekonomický dopad násilí dosáhl v roce 2025 rekordní hodnoty 21,81 bilionu dolarů (v přepočtu zhruba 490 bilionů korun). Tato suma odpovídá přibližně 13 % celosvětového hrubého domácího produktu . Tato obří částka nezahrnuje jen přímé vojenské výdaje, ale i širší ekonomické důsledky konfliktů, jako je ztráta produktivity, vysídlování obyvatelstva a dlouhodobá nestabilita.
Uprostřed globálních otřesů zůstávají některé národy oázami stability. Island si již devatenáctým rokem v řadě drží pozici nejmírumilovnější země světa . Pětici nejmírumilovnějších zemí v indexu pro rok 2026 tvoří Island, Irsko, Nový Zéland, Rakousko a Švýcarsko .
Na opačném konci žebříčku dominují země zmítané aktivními konflikty. Mezi nejméně mírumilovné země pro rok 2026 patří Rusko, Súdán, Demokratická republika Kongo, Ukrajina a Izrael . Rusko se poprvé v historii umístilo jako vůbec nejméně mírumilovná země, což je přímý důsledek jeho pokračující války na Ukrajině . Na dně žebříčku se stále drží také Jemen, Súdán, Jižní Súdán a Afghánistán, přičemž jejich pozice kolísají v závislosti na intenzitě probíhajících konfliktů .
Z dostupných dat z předchozích let lze vyčíst, že Česká republika si v indexu dlouhodobě drží velmi slušné postavení. V žebříčcích za rok 2025 figurovalo Česko (Czechia) na 10. až 11. místě mezi nejmírumilovnějšími zeměmi světa se skóre 1,435, což je řadí do elitní společnosti států s velmi nízkou mírou násilí a konfliktů . I přes globální zhoršení situace tak Česko zůstává jedním z nejbezpečnějších a nejstabilnějších koutů planety.