Svět je na tom s mírem nejhůř v historii, varuje Globální index míru 2026

Svět se podle právě zveřejněného Globálního indexu míru (GPI) pro rok 2026 stal výrazně nebezpečnějším místem. Zpráva, kterou 9. června 2026 vydal Institut pro ekonomii a mír (IEP), přináší nelichotivý obrázek: celosvětová mírumilovnost je na nejnižší úrovni za dvacetiletou historii tohoto indexu . Za strmým poklesem stojí souhra několika faktorů – rekordní počet aktivních konfliktů, překotná integrace umělé inteligence do vojenství a šroubující se ekonomické náklady násilí.

Bezprecedentní globální propad mírumilovnosti

Rozsah zhoršení je historický. Index GPI za rok 2026 uvádí, že 99 zemí zaznamenalo během uplynulého roku pokles mírumilovnosti. To je nejvyšší počet od založení indexu a zároveň nejprudší meziroční propad za posledních dvacet let . Jde přitom o dvanáctý rok v řadě, kdy se globální mírumilovnost zhoršila . Celkem je nyní 119 zemí – tedy 73 % všech sledovaných států – na tom hůře, než když byl index v roce 2007 poprvé zveřejněn .

Počet konfliktů na maximech od druhé světové války

Zpráva potvrzuje dramatickou eskalaci globálních konfliktů. Počet mezistátních ozbrojených střetů vystoupal na nejvyšší úroveň od konce druhé světové války – 61 zemí je nyní zapojeno do takovýchto konfliktů . Téměř dvojnásobně navíc vzrostl počet zemí, které se účastní bojů za svými hranicemi . Počet aktivních konfliktů i počet zemí bojujících v zahraničí tak dosahuje historických poválečných maxim.

Vzestup dronů a válčení řízeného umělou inteligencí

Charakteristickým rysem současné éry konfliktů je zrychlující se role technologií. Počet útoků dronů za posledních sedm let vystřelil o ohromujících 11 500 %, což ilustruje transformaci moderních bojišť . Ještě významnější je fakt, že systémy umělé inteligence jsou nyní nasazovány k tomu, aby během několika sekund činily rozhodnutí o životě a smrti při zaměřování cílů. Jde o zásadní posun, který otevírá hluboké etické a strategické otázky o budoucnosti válčení .

Ekonomický účet za násilí: 21,81 bilionu dolarů

Ekonomické náklady selhání při udržování míru jsou vyšší než kdy dříve. Globální ekonomický dopad násilí dosáhl v roce 2025 rekordní hodnoty 21,81 bilionu dolarů (v přepočtu zhruba 490 bilionů korun). Tato suma odpovídá přibližně 13 % celosvětového hrubého domácího produktu . Tato obří částka nezahrnuje jen přímé vojenské výdaje, ale i širší ekonomické důsledky konfliktů, jako je ztráta produktivity, vysídlování obyvatelstva a dlouhodobá nestabilita.

Významné posuny v žebříčcích zemí

Uprostřed globálních otřesů zůstávají některé národy oázami stability. Island si již devatenáctým rokem v řadě drží pozici nejmírumilovnější země světa . Pětici nejmírumilovnějších zemí v indexu pro rok 2026 tvoří Island, Irsko, Nový Zéland, Rakousko a Švýcarsko .

Na opačném konci žebříčku dominují země zmítané aktivními konflikty. Mezi nejméně mírumilovné země pro rok 2026 patří Rusko, Súdán, Demokratická republika Kongo, Ukrajina a Izrael . Rusko se poprvé v historii umístilo jako vůbec nejméně mírumilovná země, což je přímý důsledek jeho pokračující války na Ukrajině . Na dně žebříčku se stále drží také Jemen, Súdán, Jižní Súdán a Afghánistán, přičemž jejich pozice kolísají v závislosti na intenzitě probíhajících konfliktů .

Jak si stojí Česko?

Z dostupných dat z předchozích let lze vyčíst, že Česká republika si v indexu dlouhodobě drží velmi slušné postavení. V žebříčcích za rok 2025 figurovalo Česko (Czechia) na 10. až 11. místě mezi nejmírumilovnějšími zeměmi světa se skóre 1,435, což je řadí do elitní společnosti států s velmi nízkou mírou násilí a konfliktů . I přes globální zhoršení situace tak Česko zůstává jedním z nejbezpečnějších a nejstabilnějších koutů planety.