Slavnostní podívanou otevřela pocta původním obyvatelům. Účinkující v tradičních krojích tančili a hráli na bubny, načež se středu pódia ujal písničkář William Prince z manitobského Prvního národa Peguis . „Scházíme se tu znovu, od pobřeží k pobřeží, od Prvních lidí této země. Je to víc než okamžik. Je to opravdové propojení,“ pronesl k zaplněnému stadionu i globálnímu publiku
. Domorodou kulturu popsal jako „tapisérii písní, umění, řemesel a tance“
. Předěl mezi tradicí a popovou show tvořila i mluvená pasáž
.
Hudební linku ovládla směs kanadských ikon a mezinárodních jmen. Podle zdrojů FIFA, zpravodajských médií a očitých svědectví se na pódiu (a při hymnách) vystřídali :
Hymnu Bosny a Hercegoviny zahrál na housle srbsko-kanadský hudebník Aleksandar Gajić . Vizuální stránka ceremoniálu sázela na loutky losů a plochu zalitou rudou, bílou a zlatou, evokující kanadskou vlajku
.
Vyprodané torontské ochozy (43 002 sedadel) přilákaly i prominentní hosty. Ryan Reynolds vášnivě fandil domácím, Tom Cruise, David Beckham, Mike Myers a George Lucas (v doprovodu manželky) patřili k celebritám sledujícím slavnostní program napříč hostitelskými městy .
Utkání skupiny B odstartovalo ve 15:00 místního času pod dohledem argentinského rozhodčího Facunda Tella . Duel byl historický nejen lokací, ale i tím, že se obě reprezentace střetly vůbec poprvé
. Kanada šla do zápasu s nelichotivou bilancí šesti porážek na MS, zatímco i Bosna a Hercegovina usilovala o svoji první výhru na šampionátu
.
Ve 21. minutě (první zprávy uváděly i 19. minutu, oficiální zápis je však 21. minuta) se prosadil po přechodové fázi Jovo Lukić – hlavou poslal hosty do vedení 1:0 . Pro Kanadu, která do té doby na MS ještě nebodovala, se rýsoval bolestně známý scénář
.
Trenér Jesse Marsch sáhl v druhém poločase k taktickým změnám. Na hřiště poslal útočníka Cyle Larina, jemuž stačilo něco málo přes dvě minuty na to, aby přepsal učebnice kanadského fotbalu. V 78. minutě napálil půlvolej za záda brankáře Nikoly Vasilje a srovnal na 1:1 . Rozhodující přihrávku mu po průniku Ismaëla Koného adresoval Promise David
. Přesná trefa vyvolala explozi nadšení v ochozech a znamenala první gól Kanady na domácím světovém šampionátu
.
V nastavení Kanada sahala po vítězství – Jonathan David ani Tani Oluwaseyi neproměnili nadějné šance a Larin jen těsně minul, utkání nakonec skončilo smírně 1:1 .
Výsledek má několik historických rovin:
Kanada už v minulosti sahala po průlomu – kvalifikace 2022 pod vedením Johna Herdmana nadchla a tým vstupoval do turnaje 2026 s vyšším renkingem i očekáváním . Marschův výběr má nyní aspoň malý odrazový můstek pro případný boj o osmifinále.
Kanada je jednou ze tří hostitelských zemí mistrovství světa 2026 – společně s Mexikem a Spojenými státy. Každý pořadatel uspořádal vlastní zahajovací ceremoniál (11.–12. června), což je odklon od tradičního modelu jediné centrální show . Zatímco mexický ceremoniál pracoval s motivy papírových dekorací papel picado, USA vsadily na efektní zářící pohár. Kanada pojala svůj program jako „kulturní mozaiku“ – přehlídku identity postavenou na rozmanitosti a komunitách
.
Stadion BMO Field hostí ještě další duely skupiny B a šampionát se následně přesune do vyřazovacích bojů, které proběhnou napříč 16 severoamerickými arénami . Rozšíření na 48 týmů dělá z ročníku 2026 největší světový šampionát historie
.
Příští utkání Kanady (proti Kataru nebo Švýcarsku) bude klíčové. Vítězství by mohlo premiérově posunout kanadský mužský výběr do osmifinále. Prozatím ale remíza z 12. června představuje skromný milník, na nějž se čekalo bezmála čtyřicet let.
Comments
0 comments