Mrtvý doktor, rozkaz zabrat 70 % území: Jak svátek íd al-adhá v Gaze pohřbil příměří

Desítky mrtvých během svátečního týdne

Násilí však nezačalo až smrtí doktora Abú Aúna. Prudce eskalovalo už v předvečer svátku, v úterý 26. května, a pokračovalo až do pátku 30. května. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) potvrdil, že během tohoto období bylo v celém Pásmu Gazy zabito nejméně 26 Palestinců . Dvanáct z těchto obětí zemřelo při třech náletech jen během 26. května a dospívající dívka podlehla zraněním z útoku o den dříve . Ministerstvo zdravotnictví v Gaze hlásilo ještě vyšší čísla za kratší dobu: 16 mrtvých a 39 zraněných za pouhých 48 hodin .

Útoky byly plošné. Hned první sváteční den zasáhl noční nálet obytnou budovu ve čtvrti al-Rimal v Gaze a zabil nejméně 10 lidí, dalších 20 zranil. Mezi mrtvými byly čtyři děti . Izraelské drony útočily na čtvrť Zajtún a další údery byly hlášeny napříč střední i jižní Gazou . Namísto sváteční atmosféry se ulicemi nesl zvuk explozí a zoufalé vyprošťování těl z trosek.

Příměří, které existuje jen na papíře

Příměří z října 2025, zprostředkované USA, Egyptem, Katarem a Tureckem, mělo za cíl zastavit rozsáhlé bojové operace a vytvořit cestu k trvalému míru . Stanovilo závazné podmínky pro obě strany, včetně ukončení nepřátelství, navýšení humanitární pomoci a postupné výměny rukojmích a vězňů .

Realita v květnu 2026 je ale zcela jiná. Dohoda je vyprázdněná. Podle palestinských představitelů Izrael porušil příměří od jeho vstupu v platnost zhruba třítisíckrát . OSN zdokumentovala, že od vyhlášení příměří izraelská armáda zabila 922 Palestinců, čímž se celkový počet obětí od 7. října 2023 podle místních zdravotnických úřadů vyšplhal na téměř 73 000 . Izrael i palestinské frakce se téměř denně vzájemně obviňují z porušování dohody, ale faktem zůstává, že dohoda krveprolití nezastavila . Násilí během svátku íd al-adhá nebylo náhlým zhroucením, ale vyhrocením trendu, který trvá už měsíce.

Izrael nařizuje obsazení 70 % Gazy

Ve dnech 28. a 29. května 2026, v přímé výzvě příměří, prohlásil premiér Benjamin Netanjahu na konferenci na okupovaném Západním břehu, že vydal armádě rozkaz převzít kontrolu nad 70 % Pásma Gazy . Podle podmínek příměří směl Izrael dočasně kontrolovat zhruba 53 % území a očekávalo se, že bude postupně území předávat v rámci vícefázového mírového plánu .

„V tuto chvíli plně kontrolujeme 60 % území Pásma Gazy… a mým pokynem je dostat se na… 70 %,“ řekl Netanjahu . Když někdo z publika vykřikl, že by Izrael měl zabrat „100 procent“, premiér odpověděl: „Jdeme popořadě. Nejdřív 70 procent… tím začneme“ .

Místo stahování jednotek izraelská armáda pomalu rozšiřuje svůj zábor a vtěsnává 2,1 milionu obyvatel Gazy do stále se zmenšujícího prostoru . Hamás tento krok okamžitě odsoudil jako „do nebe volající porušení“ podmínek příměří a mezinárodní pozorovatelé jej označili za přímou hrozbu tomu, co z příměří ještě zbylo .

Jednání o odzbrojení na mrtvém bodě

Klíčovým pilířem amerického mírového plánu je odzbrojení Hamásu. Bez něj se dohoda nemůže pohnout kupředu. Jednání mezi Hamásem a Radou pro mír (Board of Peace, BoP) – mezinárodní koalicí pověřenou dohledem nad příměřím – však od dubna 2026 fakticky zamrzla .

Hamás „rozhodně odmítá úplné odzbrojení“ a trvá na tom, že nesloží zbraně, dokud nevznikne nezávislý palestinský stát . Rozhovory v Káhiře mezi delegací Hamásu a Radou pro mír, vedenou vysokým představitelem pro Gazu Nickolayem Mladenovem, dospěly do slepé uličky a podle palestinských zdrojů zcela zkrachovaly .

Dne 26. května vydala Rada pro mír neobvykle přímé veřejné prohlášení, které nenechalo prostor pro pochybnosti: „V této fázi zůstává hlavní překážkou plné implementace odmítání Hamásu přijmout ověřené odzbrojení, vzdát se donucovací kontroly a umožnit skutečný civilní přechod v Gaze“ . Rada naléhala na Radu bezpečnosti OSN, aby si vynutila plnění ze strany Hamásu. Bez funkčního rámce pro odzbrojení a s eskalujícím násilím v terénu se však cesta k trvalému politickému urovnání výrazně zúžila.