Dohoda mezi Budapeští a Kyjevem

Přelom oznámil 3. června maďarský premiér Péter Magyar. Podle jeho vyjádření se Maďarsko a Ukrajina dohodly na rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv přibližně 100 000 etnických Maďarů žijících v Zakarpatské oblasti, tedy v ukrajinském Zakarpatí .

Ukrajina se podle zveřejněných podmínek zavázala obnovit systém škol pro menšiny a rozšířit používání maďarštiny ve vzdělávání. To se má týkat také školní administrativy, maturitních zkoušek a přijímacích zkoušek na vysoké školy. Dohoda počítá rovněž s širším využíváním maďarštiny a národních symbolů v místních komunitách .

Magyar uvedl, že jakmile Kyjev přijme potřebné právní změny, Maďarsko bude souhlasit s otevřením prvního přístupového klastru . Dohoda navázala na technická jednání zahájená 18. května, krátce po nástupu Magyarovy vlády. Ta vystřídala kabinet Viktora Orbána, který přístupová jednání s Ukrajinou dlouhodobě blokoval .

Všech 27 zemí EU dalo procesu zelenou

Po oznámení dohody Budapešť signalizovala, že své dlouhodobé veto stahuje . Velvyslanci členských států v Bruselu následně zahájili proces vedoucí k otevření prvního klastru jednání pro Ukrajinu i Moldavsko .

Jednomyslný souhlas všech 27 států ukončil blokádu, která ukrajinský postup zadržovala od června 2024 . V přístupových jednáních EU je jednomyslnost klíčová: jednotlivé země mohou proces zablokovat nejen při otevření prvního klastru, ale i u dalších kroků na cestě k členství .

První klastr nese označení „Základy“ (Fundamentals). Jde o balík oblastí, na nichž stojí celé členství v EU — mimo jiné právní stát, fungování demokratických institucí, reforma veřejné správy a ekonomická kritéria .

Rozhodne se 15. června v Lucemburku?

Formálním okamžikem otevření vyjednávacích kapitol je mezivládní konference. Ta se má podle diplomatických zdrojů uskutečnit v Lucemburku 15. června souběžně se zasedáním ministrů zahraničí EU . Pokud příprava nebude dokončena včas, jako náhradní termín se zmiňuje 16. červen .

Diplomaté zároveň připouštějí, že by Unie mohla díky dosavadnímu pokroku otevřít rovnou dva klastry, nikoli pouze první . Moldavská velvyslankyně při EU Daniela Morari vyjádřila ambici otevřít nejprve klastr „Základy“ a další části procesu dokončit do konce léta . Termín i rozsah červnového kroku však zůstávají předmětem dalšího schvalování.

Jak se Ukrajina a Moldavsko dostaly až sem

• Únor 2022: Ukrajina podává žádost o členství v EU po zahájení ruské invaze v plném rozsahu.
• Červen 2022: EU uděluje status kandidátských zemí Ukrajině i Moldavsku.
• Prosinec 2023: Lídři EU rozhodují o otevření přístupových jednání s oběma zeměmi.
• Červen 2024: Unie jednání formálně otevírá, proces však okamžitě blokuje Maďarsko pod vedením Viktora Orbána .
• 9. květen 2026: Do úřadu nastupuje vláda Pétera Magyara, což naznačuje možnou změnu maďarské politiky .
• 18. květen 2026: Budapešť a Kyjev zahajují technická jednání o právech maďarské menšiny .
• 3. červen 2026: Magyar oznamuje dohodu s Ukrajinou a Maďarsko signalizuje konec svého veta .
• 15. červen 2026, plánovaný termín: Mezivládní konference v Lucemburku má formálně otevřít první klastr přístupových jednání .

Pro Ukrajinu i Moldavsko jde o významný posun, nikoli však o příslib rychlého vstupu. Přístupová jednání obvykle trvají roky a zahrnují oblasti od právního státu až po zemědělství a fungování jednotného trhu .

Německo opatrně připouští budoucí dialog s Ruskem

Průlom v rozšiřování EU přichází v době širších diplomatických změn kolem války na Ukrajině. Ve stejný den, kdy byla oznámena maďarsko-ukrajinská dohoda, německý vládní činitel uvedl, že se mezi Ruskem a Evropou „pomalu otevírá okno pro dialog“ o Ukrajině. Případná jednání jsou však podle něj stále vzdálená měsíce a závisí na tom, zda Moskva prokáže skutečný zájem o vyjednávání a přistoupí na bezpodmínečné příměří .

Jde o opatrný posun oproti postoji Berlína z února 2026, kdy Německo přímé rozhovory s Vladimirem Putinem odmítalo s odkazem na jeho „maximalistické požadavky“ . Evropská unie nyní připouští možnost aktivnější role v budoucí diplomacii, nejnovější návrh závěrů summitu však stále nepočítá s jasným mandátem pro zvláštního vyslance .

Maďarské stažení veta tak odemyká další kapitolu evropské integrace Ukrajiny a Moldavska. O tom, jak rychle se z politického průlomu stane skutečný reformní postup, se bude rozhodovat až v následujících měsících a letech.

Dohoda mezi Budapeští a Kyjevem

Přelom oznámil 3. června maďarský premiér Péter Magyar. Podle jeho vyjádření se Maďarsko a Ukrajina dohodly na rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv přibližně 100 000 etnických Maďarů žijících v Zakarpatské oblasti, tedy v ukrajinském Zakarpatí .

Ukrajina se podle zveřejněných podmínek zavázala obnovit systém škol pro menšiny a rozšířit používání maďarštiny ve vzdělávání. To se má týkat také školní administrativy, maturitních zkoušek a přijímacích zkoušek na vysoké školy. Dohoda počítá rovněž s širším využíváním maďarštiny a národních symbolů v místních komunitách .

Magyar uvedl, že jakmile Kyjev přijme potřebné právní změny, Maďarsko bude souhlasit s otevřením prvního přístupového klastru . Dohoda navázala na technická jednání zahájená 18. května, krátce po nástupu Magyarovy vlády. Ta vystřídala kabinet Viktora Orbána, který přístupová jednání s Ukrajinou dlouhodobě blokoval .

Všech 27 zemí EU dalo procesu zelenou

Po oznámení dohody Budapešť signalizovala, že své dlouhodobé veto stahuje . Velvyslanci členských států v Bruselu následně zahájili proces vedoucí k otevření prvního klastru jednání pro Ukrajinu i Moldavsko .

Jednomyslný souhlas všech 27 států ukončil blokádu, která ukrajinský postup zadržovala od června 2024 . V přístupových jednáních EU je jednomyslnost klíčová: jednotlivé země mohou proces zablokovat nejen při otevření prvního klastru, ale i u dalších kroků na cestě k členství .

První klastr nese označení „Základy“ (Fundamentals). Jde o balík oblastí, na nichž stojí celé členství v EU — mimo jiné právní stát, fungování demokratických institucí, reforma veřejné správy a ekonomická kritéria .

Rozhodne se 15. června v Lucemburku?

Formálním okamžikem otevření vyjednávacích kapitol je mezivládní konference. Ta se má podle diplomatických zdrojů uskutečnit v Lucemburku 15. června souběžně se zasedáním ministrů zahraničí EU . Pokud příprava nebude dokončena včas, jako náhradní termín se zmiňuje 16. červen .

Diplomaté zároveň připouštějí, že by Unie mohla díky dosavadnímu pokroku otevřít rovnou dva klastry, nikoli pouze první . Moldavská velvyslankyně při EU Daniela Morari vyjádřila ambici otevřít nejprve klastr „Základy“ a další části procesu dokončit do konce léta . Termín i rozsah červnového kroku však zůstávají předmětem dalšího schvalování.

Jak se Ukrajina a Moldavsko dostaly až sem

• Únor 2022: Ukrajina podává žádost o členství v EU po zahájení ruské invaze v plném rozsahu.
• Červen 2022: EU uděluje status kandidátských zemí Ukrajině i Moldavsku.
• Prosinec 2023: Lídři EU rozhodují o otevření přístupových jednání s oběma zeměmi.
• Červen 2024: Unie jednání formálně otevírá, proces však okamžitě blokuje Maďarsko pod vedením Viktora Orbána .
• 9. květen 2026: Do úřadu nastupuje vláda Pétera Magyara, což naznačuje možnou změnu maďarské politiky .
• 18. květen 2026: Budapešť a Kyjev zahajují technická jednání o právech maďarské menšiny .
• 3. červen 2026: Magyar oznamuje dohodu s Ukrajinou a Maďarsko signalizuje konec svého veta .
• 15. červen 2026, plánovaný termín: Mezivládní konference v Lucemburku má formálně otevřít první klastr přístupových jednání .

Pro Ukrajinu i Moldavsko jde o významný posun, nikoli však o příslib rychlého vstupu. Přístupová jednání obvykle trvají roky a zahrnují oblasti od právního státu až po zemědělství a fungování jednotného trhu .

Německo opatrně připouští budoucí dialog s Ruskem

Průlom v rozšiřování EU přichází v době širších diplomatických změn kolem války na Ukrajině. Ve stejný den, kdy byla oznámena maďarsko-ukrajinská dohoda, německý vládní činitel uvedl, že se mezi Ruskem a Evropou „pomalu otevírá okno pro dialog“ o Ukrajině. Případná jednání jsou však podle něj stále vzdálená měsíce a závisí na tom, zda Moskva prokáže skutečný zájem o vyjednávání a přistoupí na bezpodmínečné příměří .

Jde o opatrný posun oproti postoji Berlína z února 2026, kdy Německo přímé rozhovory s Vladimirem Putinem odmítalo s odkazem na jeho „maximalistické požadavky“ . Evropská unie nyní připouští možnost aktivnější role v budoucí diplomacii, nejnovější návrh závěrů summitu však stále nepočítá s jasným mandátem pro zvláštního vyslance .

Maďarské stažení veta tak odemyká další kapitolu evropské integrace Ukrajiny a Moldavska. O tom, jak rychle se z politického průlomu stane skutečný reformní postup, se bude rozhodovat až v následujících měsících a letech.