Historický milník: Vyjednávání podle konkrétních návrhů

Poprvé měl INC k dispozici návrhy textů pokrývající všechny tři nástroje . Spolupředsedové zveřejnili svůj „nulový“ návrh 21. července – 26 článků o přidělování daňových práv, danění osob s vysokým čistým jměním, nelegálních finančních tocích a budoucím řízení úmluvy . Poslední den jednání formálně požádalo Ministerstvo pro ekonomické a sociální záležitosti OSN o připomínky k návrhu úmluvy a protokolů .

Jádro sporu: Hrubé vs. čisté danění v zemi zdroje

Největší třaskavinou byl článek 5, který řeší spravedlivé přidělování daňových práv. Projevil se zde zásadní rozpor mezi Severem a Jihem .

• Rozvinuté země brzdí: Velká Británie, Francie, Německo a Itálie vyjádřily obavy z danění na hrubém základě. Itálie upřednostňuje danění na čistém základě, zatímco Japonsko varovalo, že jednotná hrubá sazba by mohla ignorovat rozdíly v ziskovosti mezi jednotlivými odvětvími .
• Rozvojové země žádají narovnání: Africká skupina důrazně argumentovala, že článek 5 musí převážit daňová práva ve prospěch jurisdikcí zdroje (trhu), kde skutečně probíhá ekonomická aktivita . Země zdroje – často z globálního Jihu – dlouhodobě tvrdí, že je současný systém systematicky zkracuje.
• Indie hledá rovnováhu: Indie podpořila možnost danění na čistém základě, ale zároveň tlačila na posílení daňových práv zemí zdroje, čímž se přidala k dalším rozvojovým zemím . Indičtí daňoví specialisté vnímají úmluvu jako velkou příležitost, jak posílit svou pravomoc zdaňovat nadnárodní korporace a omezit vytlačování zisku .

Mandatorní arbitráž: Zápas na poslední chvíli

Devátý den jednání delegáti diskutovali o protokolu o daňových sporech, včetně toho, jak řešit spory tam, kde neplatí žádná daňová smlouva, a které mechanismy by měly být povinné . Otázka mandatorní arbitráže je tradičním kamenem úrazu: rozvinuté země obvykle preferují závaznou arbitráž kvůli právní jistotě, zatímco rozvojové země ji často vnímají jako omezení své daňové suverenity.

AI a digitální služby: Nová hranice

Vyjednávači také debatovali o tom, zda by umělá inteligence měla spadat pod Protokol 1 o přeshraničních službách . Řešila se i hraniční hodnota (nexus) pro poplatky za služby v digitální ekonomice; některé státy vyjádřily obavy, že by navrhovaná pravidla pro nexus mohla vést k překrývajícím se nárokům na zdanění v zemi zdroje .

Pětisetmiliardová výhra: Unitární danění

Společná studie Tax Justice Network a Public Services International, zveřejněná souběžně s jednáním, zjistila, že by danění nadnárodních firem podle místa skutečné ekonomické aktivity – tzv. unitární danění – mohlo ročně vynést 300 až přes 500 miliard dolarů navíc na daních z příjmu právnických osob, aniž by se zvyšovaly sazby . Částka 500 miliard dolarů se stala nejčastěji citovaným číslem .

Hlavní myšlenka studie: nahradit sto let starý systém „plať, kde řekneš“, který umožňuje nadnárodním firmám vykazovat zisky tam, kde chtějí (často v daňových rájích), modelem „plať, kde působíš“, který je daní tam, kde skutečně podnikají . Pro představu: 500 miliard dolarů je téměř 40 % z 1,3 bilionu dolarů roční klimatické finanční pomoci, kterou se vlády zavázaly zmobilizovat do roku 2035 .

Co zůstává nevyřešeno

Před dalším zasedáním zůstává několik zásadních otázek:

• Koncept danění na hrubém vs. čistém základě podle článku 5
• Maximální hrubé daňové sazby pro přeshraniční služby
• Rozsah Protokolu 1, včetně toho, zda zahrnuje služby založené na AI
• Mandatorní arbitráž podle protokolu o řešení sporů
• Součinnost nové úmluvy a protokolů se stávajícími dvoustrannými daňovými smlouvami

Tyto otázky rozhodnou o tom, zda úmluva nakonec splní svůj slib spravedlivějšího a efektivnějšího globálního daňového systému.

Co bude dál: Nairobi v listopadu 2026

Šesté vyjednávací zasedání je naplánováno na 30. listopadu až 11. prosince 2026 v keňském Nairobi . INC se má scházet třikrát ročně až do roku 2027, kdy má být konečný text úmluvy a obou protokolů předložen Valnému shromáždění OSN . Příští zasedání bude klíčovým testem toho, zda se momentum z New Yorku podaří přetavit v konkrétní kompromisy v těch nejspornějších otázkách.

Proces, který v roce 2023 iniciovala Africká skupina, představuje nejambicióznější pokus za posledních sto let přepsat pravidla mezinárodního zdanění . Jeho výsledek rozhodne o tom, zda světové vlády dokáží získat stovky miliard dolarů, které nyní unikají přes vytlačování zisku – a zda tyto peníze poplynou do zemí, kde skutečně probíhá ekonomická aktivita.

Historický milník: Vyjednávání podle konkrétních návrhů

Poprvé měl INC k dispozici návrhy textů pokrývající všechny tři nástroje . Spolupředsedové zveřejnili svůj „nulový“ návrh 21. července – 26 článků o přidělování daňových práv, danění osob s vysokým čistým jměním, nelegálních finančních tocích a budoucím řízení úmluvy . Poslední den jednání formálně požádalo Ministerstvo pro ekonomické a sociální záležitosti OSN o připomínky k návrhu úmluvy a protokolů .

Jádro sporu: Hrubé vs. čisté danění v zemi zdroje

Největší třaskavinou byl článek 5, který řeší spravedlivé přidělování daňových práv. Projevil se zde zásadní rozpor mezi Severem a Jihem .

• Rozvinuté země brzdí: Velká Británie, Francie, Německo a Itálie vyjádřily obavy z danění na hrubém základě. Itálie upřednostňuje danění na čistém základě, zatímco Japonsko varovalo, že jednotná hrubá sazba by mohla ignorovat rozdíly v ziskovosti mezi jednotlivými odvětvími .
• Rozvojové země žádají narovnání: Africká skupina důrazně argumentovala, že článek 5 musí převážit daňová práva ve prospěch jurisdikcí zdroje (trhu), kde skutečně probíhá ekonomická aktivita . Země zdroje – často z globálního Jihu – dlouhodobě tvrdí, že je současný systém systematicky zkracuje.
• Indie hledá rovnováhu: Indie podpořila možnost danění na čistém základě, ale zároveň tlačila na posílení daňových práv zemí zdroje, čímž se přidala k dalším rozvojovým zemím . Indičtí daňoví specialisté vnímají úmluvu jako velkou příležitost, jak posílit svou pravomoc zdaňovat nadnárodní korporace a omezit vytlačování zisku .

Mandatorní arbitráž: Zápas na poslední chvíli

Devátý den jednání delegáti diskutovali o protokolu o daňových sporech, včetně toho, jak řešit spory tam, kde neplatí žádná daňová smlouva, a které mechanismy by měly být povinné . Otázka mandatorní arbitráže je tradičním kamenem úrazu: rozvinuté země obvykle preferují závaznou arbitráž kvůli právní jistotě, zatímco rozvojové země ji často vnímají jako omezení své daňové suverenity.

AI a digitální služby: Nová hranice

Vyjednávači také debatovali o tom, zda by umělá inteligence měla spadat pod Protokol 1 o přeshraničních službách . Řešila se i hraniční hodnota (nexus) pro poplatky za služby v digitální ekonomice; některé státy vyjádřily obavy, že by navrhovaná pravidla pro nexus mohla vést k překrývajícím se nárokům na zdanění v zemi zdroje .

Pětisetmiliardová výhra: Unitární danění

Společná studie Tax Justice Network a Public Services International, zveřejněná souběžně s jednáním, zjistila, že by danění nadnárodních firem podle místa skutečné ekonomické aktivity – tzv. unitární danění – mohlo ročně vynést 300 až přes 500 miliard dolarů navíc na daních z příjmu právnických osob, aniž by se zvyšovaly sazby . Částka 500 miliard dolarů se stala nejčastěji citovaným číslem .

Hlavní myšlenka studie: nahradit sto let starý systém „plať, kde řekneš“, který umožňuje nadnárodním firmám vykazovat zisky tam, kde chtějí (často v daňových rájích), modelem „plať, kde působíš“, který je daní tam, kde skutečně podnikají . Pro představu: 500 miliard dolarů je téměř 40 % z 1,3 bilionu dolarů roční klimatické finanční pomoci, kterou se vlády zavázaly zmobilizovat do roku 2035 .

Co zůstává nevyřešeno

Před dalším zasedáním zůstává několik zásadních otázek:

• Koncept danění na hrubém vs. čistém základě podle článku 5
• Maximální hrubé daňové sazby pro přeshraniční služby
• Rozsah Protokolu 1, včetně toho, zda zahrnuje služby založené na AI
• Mandatorní arbitráž podle protokolu o řešení sporů
• Součinnost nové úmluvy a protokolů se stávajícími dvoustrannými daňovými smlouvami

Tyto otázky rozhodnou o tom, zda úmluva nakonec splní svůj slib spravedlivějšího a efektivnějšího globálního daňového systému.

Co bude dál: Nairobi v listopadu 2026

Šesté vyjednávací zasedání je naplánováno na 30. listopadu až 11. prosince 2026 v keňském Nairobi . INC se má scházet třikrát ročně až do roku 2027, kdy má být konečný text úmluvy a obou protokolů předložen Valnému shromáždění OSN . Příští zasedání bude klíčovým testem toho, zda se momentum z New Yorku podaří přetavit v konkrétní kompromisy v těch nejspornějších otázkách.

Proces, který v roce 2023 iniciovala Africká skupina, představuje nejambicióznější pokus za posledních sto let přepsat pravidla mezinárodního zdanění . Jeho výsledek rozhodne o tom, zda světové vlády dokáží získat stovky miliard dolarů, které nyní unikají přes vytlačování zisku – a zda tyto peníze poplynou do zemí, kde skutečně probíhá ekonomická aktivita.