Co MCI sledoval

MCI nebyl pouze nenápadný nástroj pro měření výkonu zařízení. Podle seznamu, který Meta sdílela se zaměstnanci, fungoval ve více než 200 aplikacích a na webových stránkách . Patřily mezi ně například:

• Gmail a Google Chat,
• Google a LinkedIn,
• GitHub a Slack,
• Wikipedia,
• vývojové prostředí VS Code,
• interní asistent Meta Metamate .

Software zaznamenával trajektorie pohybu myši, místa kliknutí, posloupnosti stisků kláves a pravidelné snímky obrazovky. Tato data měla modelům ukázat, jak lidé procházejí nabídkami, používají klávesové zkratky a pracují s různými rozhraními .

Meta tvrdila, že účelem není měřit produktivitu ani hodnotit individuální pracovní výkon. Podle firmy mají záznamy sloužit k vývoji AI agentů schopných provádět každodenní digitální úkoly .

Zaměstnanci se ptali na možnost odmítnutí. Odpověď zněla ne

Největší bezprostřední problém pro zaměstnance nebyl jen samotný rozsah sběru dat, ale také absence volby. Když se na interních kanálech začali ptát, jak z programu vystoupit, technologický ředitel Meta Andrew Bosworth odpověděl jednoznačně: „Na notebooku poskytnutém pro práci není možnost se z toho odhlásit.“ Reakce kolegů zaplnily vlákno emotikony vyjadřujícími šok, vztek a pláč .

Odpor se následně přelil do několika podob:

• Petice a letáky: Interní petici za zastavení programu podepsalo více než 1 000 zaměstnanců. V kancelářích se objevily také fyzické protestní letáky .
• Parodické video: Softwarový inženýr David Frenk vytvořil satirické video namířené proti MCI. Materiál se šířil uvnitř firmy i na externích platformách, například Blind .
• Odborová iniciativa ve Spojeném království: Zaměstnanci ve Velké Británii posunuli své námitky k soukromí k formální snaze o odborovou organizaci s United Tech and Allied Workers .

Proč se začalo mluvit o GDPR

Meta veřejně uváděla, že nástroj je nainstalován pouze na zařízeních zaměstnanců v USA. Interní dokumenty, které přezkoumala agentura Reuters, však ukázaly, že dopad sběru mohl být širší .

Podle interního FAQ platilo, že pokud zaměstnanec v USA s aktivním MCI poslal e-mail nebo chatovou zprávu kolegovi mimo Spojené státy — včetně kolegy v Evropské unii — systém zachytil celou konverzaci . To znamená, že data evropských pracovníků mohla být zaznamenána, i když samotný software neběžel na jejich zařízení.

Další problém spočíval v tom, že Meta data oddělovala od konkrétních identit zaměstnanců. Firma proto podle interních materiálů nemohla jednotlivé záznamy vyhledat nebo smazat na osobní žádost . Právě to se dostalo do napětí s právy podle evropského obecného nařízení o ochraně osobních údajů, známého jako GDPR, které zahrnuje například právo na přístup k údajům, jejich opravu a výmaz.

Odborníci na ochranu soukromí upozorňovali také na zásadu účelového omezení: data shromážděná pro pracovní komunikaci by podle tohoto principu neměla být bez dalšího využita k jinému účelu, například k trénování AI modelu. Kleanthi Sardeli, právní expertka vídeňské organizace NOYB, agentuře Reuters řekla, že začlenění zaměstnanecké konverzace do AI modelu není slučitelné s původním účelem pracovní komunikace .

Obavy z ukládání dat a síťového provozu

Kontroverzi prohloubily zprávy o technickém zabezpečení. Podle dostupných reportů byla data MCI ukládána v nešifrované podobě a přímo integrována do existujícího bezpečnostního softwaru Meta. Zaměstnanci se obávali, že by tak v případě neoprávněného přístupu mohlo dojít k jejich odhalení nebo zneužití .

Někteří pracovníci si zároveň všimli výrazného nárůstu datového provozu na svých počítačích v době, kdy nástroj běžel . To přidalo ke kritice další praktickou otázku: jak velké množství dat se ve skutečnosti odesílá, kam putuje a jak dlouho zůstává uloženo.

Jaké ústupky Meta nabídla

Po týdnech ostré kritiky Meta část programu omezila. V interním memorandu z 2. června 2026 viceprezident Stephane Kasriel ze skupiny Superintelligence Labs uvedl, že firma reaguje na obavy zaměstnanců .

Konkrétní změny zahrnovaly:

• možnost pozastavit sběr dat až na 30 minut,
• závazek zúžit rozsah sledovaných aktivit,
• podle interního memoranda také možnost žádat o výjimku .

Nešlo však o úplné odmítnutí účasti. Obecná možnost vypnout MCI na firemním zařízení zůstala nedostupná . Rozdíl je důležitý: zaměstnanec mohl sběr dočasně přerušit, případně požádat o individuální výjimku, ale neměl automatické právo program trvale odmítnout.

Propouštění posílilo obavy z „trénování vlastních náhrad“

Spor o MCI se odehrával na pozadí jedné z největších reorganizací Meta zaměřených na AI. Firma současně:

• propustila přibližně 8 000 zaměstnanců, tedy asi 10 % celosvětové pracovní síly; výpovědní e-maily podle reportů některým lidem dorazily už kolem 4:00 ráno 20. května 2026 ,
• přeřadila zhruba 7 000 lidí do týmů zaměřených na AI ,
• uzavřela 6 000 neobsazených pozic .

Celkově tak změny zasáhly přibližně pětinu z asi 78 000 zaměstnanců Meta .

Načasování vytvořilo silný interní příběh: zaměstnanci měli povinně vytvářet data, která AI naučí vykonávat úkoly podobné jejich vlastní práci, zatímco jejich kolegové dostávali výpovědi. Některá média proto situaci popsala jako nucené „trénování vlastních náhrad“ .

Kauza MCI tak ukázala střet tří tlaků, které se v závodě o autonomní AI stále častěji potkávají: potřeby firem získávat data z reálné práce, práva zaměstnanců na soukromí a obav z toho, že automatizace změní nebo zruší jejich pracovní místa. Meta po protestech ustoupila v několika technických detailech, základní model sledování bez plošné možnosti odmítnutí však podle dostupných informací zachovala.

Co MCI sledoval

MCI nebyl pouze nenápadný nástroj pro měření výkonu zařízení. Podle seznamu, který Meta sdílela se zaměstnanci, fungoval ve více než 200 aplikacích a na webových stránkách . Patřily mezi ně například:

• Gmail a Google Chat,
• Google a LinkedIn,
• GitHub a Slack,
• Wikipedia,
• vývojové prostředí VS Code,
• interní asistent Meta Metamate .

Software zaznamenával trajektorie pohybu myši, místa kliknutí, posloupnosti stisků kláves a pravidelné snímky obrazovky. Tato data měla modelům ukázat, jak lidé procházejí nabídkami, používají klávesové zkratky a pracují s různými rozhraními .

Meta tvrdila, že účelem není měřit produktivitu ani hodnotit individuální pracovní výkon. Podle firmy mají záznamy sloužit k vývoji AI agentů schopných provádět každodenní digitální úkoly .

Zaměstnanci se ptali na možnost odmítnutí. Odpověď zněla ne

Největší bezprostřední problém pro zaměstnance nebyl jen samotný rozsah sběru dat, ale také absence volby. Když se na interních kanálech začali ptát, jak z programu vystoupit, technologický ředitel Meta Andrew Bosworth odpověděl jednoznačně: „Na notebooku poskytnutém pro práci není možnost se z toho odhlásit.“ Reakce kolegů zaplnily vlákno emotikony vyjadřujícími šok, vztek a pláč .

Odpor se následně přelil do několika podob:

• Petice a letáky: Interní petici za zastavení programu podepsalo více než 1 000 zaměstnanců. V kancelářích se objevily také fyzické protestní letáky .
• Parodické video: Softwarový inženýr David Frenk vytvořil satirické video namířené proti MCI. Materiál se šířil uvnitř firmy i na externích platformách, například Blind .
• Odborová iniciativa ve Spojeném království: Zaměstnanci ve Velké Británii posunuli své námitky k soukromí k formální snaze o odborovou organizaci s United Tech and Allied Workers .

Proč se začalo mluvit o GDPR

Meta veřejně uváděla, že nástroj je nainstalován pouze na zařízeních zaměstnanců v USA. Interní dokumenty, které přezkoumala agentura Reuters, však ukázaly, že dopad sběru mohl být širší .

Podle interního FAQ platilo, že pokud zaměstnanec v USA s aktivním MCI poslal e-mail nebo chatovou zprávu kolegovi mimo Spojené státy — včetně kolegy v Evropské unii — systém zachytil celou konverzaci . To znamená, že data evropských pracovníků mohla být zaznamenána, i když samotný software neběžel na jejich zařízení.

Další problém spočíval v tom, že Meta data oddělovala od konkrétních identit zaměstnanců. Firma proto podle interních materiálů nemohla jednotlivé záznamy vyhledat nebo smazat na osobní žádost . Právě to se dostalo do napětí s právy podle evropského obecného nařízení o ochraně osobních údajů, známého jako GDPR, které zahrnuje například právo na přístup k údajům, jejich opravu a výmaz.

Odborníci na ochranu soukromí upozorňovali také na zásadu účelového omezení: data shromážděná pro pracovní komunikaci by podle tohoto principu neměla být bez dalšího využita k jinému účelu, například k trénování AI modelu. Kleanthi Sardeli, právní expertka vídeňské organizace NOYB, agentuře Reuters řekla, že začlenění zaměstnanecké konverzace do AI modelu není slučitelné s původním účelem pracovní komunikace .

Obavy z ukládání dat a síťového provozu

Kontroverzi prohloubily zprávy o technickém zabezpečení. Podle dostupných reportů byla data MCI ukládána v nešifrované podobě a přímo integrována do existujícího bezpečnostního softwaru Meta. Zaměstnanci se obávali, že by tak v případě neoprávněného přístupu mohlo dojít k jejich odhalení nebo zneužití .

Někteří pracovníci si zároveň všimli výrazného nárůstu datového provozu na svých počítačích v době, kdy nástroj běžel . To přidalo ke kritice další praktickou otázku: jak velké množství dat se ve skutečnosti odesílá, kam putuje a jak dlouho zůstává uloženo.

Jaké ústupky Meta nabídla

Po týdnech ostré kritiky Meta část programu omezila. V interním memorandu z 2. června 2026 viceprezident Stephane Kasriel ze skupiny Superintelligence Labs uvedl, že firma reaguje na obavy zaměstnanců .

Konkrétní změny zahrnovaly:

• možnost pozastavit sběr dat až na 30 minut,
• závazek zúžit rozsah sledovaných aktivit,
• podle interního memoranda také možnost žádat o výjimku .

Nešlo však o úplné odmítnutí účasti. Obecná možnost vypnout MCI na firemním zařízení zůstala nedostupná . Rozdíl je důležitý: zaměstnanec mohl sběr dočasně přerušit, případně požádat o individuální výjimku, ale neměl automatické právo program trvale odmítnout.

Propouštění posílilo obavy z „trénování vlastních náhrad“

Spor o MCI se odehrával na pozadí jedné z největších reorganizací Meta zaměřených na AI. Firma současně:

• propustila přibližně 8 000 zaměstnanců, tedy asi 10 % celosvětové pracovní síly; výpovědní e-maily podle reportů některým lidem dorazily už kolem 4:00 ráno 20. května 2026 ,
• přeřadila zhruba 7 000 lidí do týmů zaměřených na AI ,
• uzavřela 6 000 neobsazených pozic .

Celkově tak změny zasáhly přibližně pětinu z asi 78 000 zaměstnanců Meta .

Načasování vytvořilo silný interní příběh: zaměstnanci měli povinně vytvářet data, která AI naučí vykonávat úkoly podobné jejich vlastní práci, zatímco jejich kolegové dostávali výpovědi. Některá média proto situaci popsala jako nucené „trénování vlastních náhrad“ .

Kauza MCI tak ukázala střet tří tlaků, které se v závodě o autonomní AI stále častěji potkávají: potřeby firem získávat data z reálné práce, práva zaměstnanců na soukromí a obav z toho, že automatizace změní nebo zruší jejich pracovní místa. Meta po protestech ustoupila v několika technických detailech, základní model sledování bez plošné možnosti odmítnutí však podle dostupných informací zachovala.