Ruské ztráty v červenci dosáhly maxima roku 2026. Nábor vázne a Ukrajina postupuje na jihu

Červenec 2026 přinesl Rusku výrazně náročnější test personálních kapacit i situace na bojišti. Ukrajinský generální štáb odhadl, že ruské síly během měsíce utrpěly 42 860 personálních ztrát, nejvíce za jediný měsíc v roce 2026. Údaj se týká ztrát na bojišti, nikoli ověřeného počtu mrtvých, a dostupné informace nezávisle nepotvrzují každou jeho část.

Ukrajina zároveň ohlásila významné zisky na jižní frontě a zintenzivnila dálkové útoky proti ruským vojenským, logistickým a energetickým cílům. Podle monitoringu OSN byl červenec také měsícem s nejvyšším počtem civilních obětí na Ukrajině od prvních měsíců rozsáhlé invaze.

Ruské ztráty byly v červenci nejvyšší v roce 2026

Měsíční údaje zveřejněné Ukrajinou ukazují postupný růst ztrát směrem k letnímu maximu:

• leden: 31 710 personálních ztrát
• únor: 26 090
• březen: 31 960
• duben: 32 980
• květen: 33 760
• červen: 39 290
• červenec: 42 860

Červencový odhad byl přibližně o 9 % vyšší než červnový a zhruba o 35 % vyšší než lednový. Ukrajinský generální štáb uvedl, že celkové ruské personální ztráty za prvních sedm měsíců roku dosáhly 238 650.

Některá další média popsala červencové číslo jako nejvyšší ruské měsíční ztráty od ledna 2025. I toto srovnání však vychází z ukrajinských vojenských odhadů, nikoli ze společně ověřené bilance.

Důležité je také, co přesně číslo zahrnuje. Ukrajinské úřady a média napojená na vojenské zdroje používají pojem „personální ztráty“ jako souhrnný údaj, který může zahrnovat padlé, raněné, pohřešované i zajaté. Nelze jej proto zaměňovat za počet potvrzených ruských úmrtí.

Proč je pro Moskvu klíčová schopnost doplňovat stavy

Nejde jen o samotnou výši ztrát, ale především o to, zda je Rusko dokáže dostatečně rychle nahrazovat a dál udržet útočné operace.

Ukrajinská zahraniční rozvědka uvedla, že Rusko do začátku července 2026 naverbovalo přibližně 195 000 smluvních vojáků, tedy méně než polovinu ročního cíle ve výši 409 000. Podle stejného hodnocení kleslo tempo náboru z přibližně 1 200 lidí denně v roce 2024 na zhruba 1 090 v polovině roku 2026. Jde o tvrzení ukrajinské rozvědky, nikoli o ruské nebo nezávisle auditované statistiky.

Samostatné vyjádření připisované prezidentu Volodymyru Zelenskému hovořilo za leden až červenec o zhruba 221 000 nově naverbovaných Rusech a přibližně 222 500 obětech. Rozdíl oproti údajům rozvědky může vyplývat z odlišných dat, definic nebo metodiky. Čísla proto nelze jednoduše sečíst do přesné bilance personálního přírůstku a úbytku.

Směr těchto zpráv je přesto podobný: Rusko se výrazně opírá o placené smlouvy a regionální finanční pobídky, zatímco získat dostatek dobrovolníků je stále obtížnější. Deník The Guardian citoval ruského aktivistu za lidská práva, podle něhož je stále těžší najít lidi ochotné bojovat, „i za šílené peníze“.

Mobilizace zůstává pro Kreml politickým dilematem

Nová nedobrovolná mobilizace by Moskvě otevřela větší zdroj lidské síly, částečná mobilizace z roku 2022 však byla v Rusku hluboce nepopulární. Analytici Institutu pro studium války uvedli, že domácí náborová kampaň dál vykazuje známky napětí a uvnitř Kremlu se může diskutovat o novém povolání záloh.

Ukrajinští představitelé tvrdili, že Rusko připravuje technické a administrativní podklady pro mobilizaci. Zelenskyj později uvedl, že masové povolání by mohlo následovat po podzimních parlamentních volbách v Rusku a že další mobilizační úsilí by mohlo přijít v roce 2027. Jde o ukrajinské hodnocení ruských záměrů, nikoli o potvrzené oznámení Kremlu.

Moskva tak balancuje mezi třemi možnostmi: dál zvyšovat finanční odměny pro dobrovolníky, rozšiřovat nátlakové formy náboru, nebo přijmout domácí politické náklady formální mobilizace. Regionální rozpočty navíc podle dostupných zpráv stále obtížněji financují bonusy, které mají nové vojáky přilákat.

Zahraniční bojovníci jako další zdroj personálu

Kreml se snaží zmírnit tlak na domácí personální rezervy také náborem cizinců. Ukrajinská vojenská rozvědka tvrdila, že Rusko chce v roce 2026 získat nejméně 18 500 zahraničních občanů.

Zpráva Mezinárodní federace pro lidská práva uvedla, že Rusko od února 2022 naverbovalo nejméně 27 000 cizinců z více než 130 zemí. Podle zprávy jde o institucionalizovaný systém, který kombinuje placené enlistmenty s klamavými nebo predátorskými náborovými praktikami zaměřenými na ekonomicky zranitelné lidi.

Tato čísla vycházejí z vyjádření ukrajinských úřadů a zjištění lidskoprávních vyšetřovatelů. Dostupné důkazy neprokazují, že každý zahraniční rekrut byl donucen. Ukazují však, že zahraniční bojovníci nejsou jen okrajovou výpomocí: vyšetřovatelé popisují nábor v zahraničí jako stále organizovanější součást ruského válečného úsilí.

Ukrajinské zisky na jihu byly výrazné, celková bilance ale smíšená

Ukrajina oznámila dokončení operace v jižním úseku Oleksandrivskyj, kde se fronta dotýká Dněpropetrovské, Záporožské a Doněcké oblasti. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinské síly znovu získaly 745 km² a obnovily kontrolu nad 26 obcemi.

Jiná média uváděla přibližně 780 km², zatímco Al-Džazíra citovala ukrajinský údaj 745 km² v Dněpropetrovské oblasti a okolí. Rozdíl pravděpodobně souvisí s odlišným vymezením operace a sledovaného období. Uvedené hodnoty se vztahují k širší jižní kampani, nikoli nutně pouze k území získanému během samotného července.

Celková měsíční bilance byla pro Kyjev méně příznivá. Zprávy spojené s analytickou skupinou DeepState uváděly, že Rusko v červenci získalo po započtení ukrajinských postupů a ruských záborů čistých přibližně 36 km². Institut pro studium války samostatně odhadl, že ruské síly během července postoupily o 37,85 km², a uvedl, že jarně-letní ofenziva nepřinesla operačně významné zisky.

Na bojišti tak platily dvě věci současně: Ukrajina dosáhla v jednom jižním úseku nejvýraznějšího územního zisku za více než rok, zatímco Rusko během měsíce přesto mírně rozšířilo celkovou rozlohu okupovaného území.

Ukrajina rozšířila dálkové údery hluboko v Rusku

Kyjev zároveň zvýšil dosah i frekvenci útoků mimo bezprostřední prostor fronty. Analýza agentury Associated Press citovaná v ukrajinských médiích uváděla, že dálkové údery uvnitř Ruska byly v porovnání s lednem třikrát častější. To nutilo ruskou protivzdušnou obranu pokrývat výrazně větší území. V červenci Ukrajina podle zpráv zasáhla největší ruskou ropnou rafinerii, vzdálenou více než 2 500 kilometrů od Ukrajiny.

ABC News informovala, že během čtyřicetidenní ukrajinské úderné kampaně byla zasažena také rafinerie v Omsku, přibližně 2 700 kilometrů od území drženého Ukrajinou. Kampaň podle zpráv mířila na ropnou a plynárenskou infrastrukturu, zásobovací trasy a další strategická zařízení a měla vyvíjet tlak na ruský palivový systém.

Dostupné zdroje se v popisu dopadů liší a neprokazují, že by samotné údery způsobily celostátní palivovou krizi. Opatrnější závěr zní, že se Ukrajina snažila narušit ruskou logistiku a energetickou infrastrukturu a přimět Moskvu rozptýlit protivzdušnou obranu na mnohem větším geografickém prostoru.

Civilní oběti dosáhly nového válečného maxima

Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině ověřila v červenci 2026 nejméně 437 zabitých a 2 610 zraněných civilistů. Oproti červnu, kdy bylo zaznamenáno 298 mrtvých a 2 041 zraněných, šlo o nárůst o 30 %. Ve srovnání s červencem 2025 počet obětí vzrostl o 70 %. OSN uvedla, že celkový počet civilních obětí byl vyšší než v kterémkoli měsíci od března 2022 a počet zabitých nejvyšší od května 2022.

Mezi oběťmi bylo také 17 dětí zabitých a 166 zraněných, což představuje nejvyšší měsíční bilanci dětských obětí od dubna 2022. Hlavní příčinou civilních obětí byly podle hodnocení OSN dálkové rakety a drony, které stály za 38 % zaznamenaných případů.

Útoky se neomezovaly na oblasti poblíž fronty. Zprávy OSN popisovaly opakované údery na Kyjev a další města, které ničily obytné domy a civilní infrastrukturu daleko od aktivních pozemních bojů. Generální tajemník OSN útoky proti civilistům a civilní infrastruktuře odsoudil a vyzval k okamžitému příměří.

OSN zároveň varovala, že v komunitách u fronty i ve městech vystavených pravidelnému ostřelování se zvyšují humanitární potřeby. Protože statistiky zahrnují jen případy ověřené monitory, skutečný počet obětí bude pravděpodobně vyšší.

Co z červencových údajů vyplývá

Červenec nepřinesl rozhodující strategický průlom ani jedné straně. Odhalil však hlavní tlaky, které válku stále více formují:

1. Ruské personální ztráty podle ukrajinských odhadů vzrostly na maximum roku 2026.
2. Nábor je obtížnější a nákladnější, čímž rostou politická rizika případné nové mobilizace.
3. Nábor zahraničních bojovníků představuje stále významnější náhradní řešení, lidskoprávní vyšetřovatelé však upozorňují na zneužívání zranitelných skupin.
4. Ukrajina prokázala lokální iniciativu na jihu a rozšířila dosah svých dálkových úderů.
5. Civilisté zaplatili nejvyšší cenu za několik let, protože počet ověřených obětí OSN prudce vzrostl s intenzivnějšími dálkovými útoky.

Čísla je třeba číst opatrně, protože řada údajů o ztrátách a náboru pochází od ukrajinských představitelů nebo zpravodajských služeb. I s touto výhradou však dostupné informace ukazují na konflikt stále více určovaný nedostatkem lidí, kampaněmi dálkových úderů a rostoucí humanitární cenou pokračující eskalace.