Klíčové části dohody jsou následující:

• Podmíněný režim klidu zbraní: Širší zastavení bojů bylo aktivováno okamžitě, jeho pokračování je však výslovně spojeno s dodržováním podmínek ze strany Hizballáhu. To představuje posun oproti předchozím příměřím, která vstupovala v platnost bez podobné předběžné podmínky a byla opakovaně porušována .
• Pilotní bezpečnostní zóny: Obě strany se dohodly, že urychlí vytvoření „pilotních zón“, v nichž bude mít výhradní územní kontrolu libanonská armáda. Působení všech nestátních ozbrojených aktérů, tedy i Hizballáhu, má být v těchto oblastech vyloučeno . Zóny mají být prvním konkrétním nástrojem, jak rozšířit pravomoc libanonského státu do oblastí dlouhodobě ovládaných milicí.
• Pokračování přímých jednání: Na rozdíl od řady předchozích kol vedených prostřednictvím prostředníků se jednalo o přímé rozhovory mezi izraelskou a libanonskou delegací za vedení USA. Šlo už o čtvrté takové setkání ve Washingtonu. Politická i bezpečnostní jednání mají pokračovat během týdne od 22. června .

Hizballáh dohodu odmítá a boje pokračovaly

Hizballáh není signatářem dohody a jeho představitelé opakovaně uvedli, že se výsledky rozhovorů necítí být vázáni. Hnutí přímá jednání mezi Libanonem a Izraelem považuje za nelegitimní.

Generální tajemník Hizballáhu Naím Kásim 1. června vyzval libanonskou vládu, aby od přímých rozhovorů s Izraelem upustila. Označil je za „bezplatný ústupek“ . Následující den zástupce vedoucího politické rady Mahmúd Komátí odmítl jakékoli částečné příměří a varoval, že izraelský útok na jižní předměstí Bejrútu by vyvolal „hlubší a silnější reakci“ .

Vysoce postavený představitel hnutí Wafík Safá už v dubnu prohlásil, že Hizballáh „nebude dodržovat žádné dohody, které mohou vzejít z přímých rozhovorů mezi Libanonem a Izraelem“ .

Rozpor mezi diplomatickým rámcem a realitou na bojišti byl patrný i v den oznámení dohody. Institut pro studium války uvedl, že Hizballáh 3. června podnikl raketové útoky proti pozicím Izraelských obranných sil na severu Izraele – jen několik hodin před oznámením příměří .

Tři měsíce války a vysoká cena konfliktu

Současná fáze konfliktu začala 2. března 2026, kdy Hizballáh v reakci na americko-izraelský útok proti Íránu z 28. února odpálil rakety směrem k Izraeli. Izrael odpověděl rozsáhlými leteckými údery a pozemní invazí, která dosáhla linie řeky Lítání. Izraelské síly podle dostupných odhadů obsadily přibližně 14 až 20 procent libanonského území ve více než 55 obcích .

Humanitární bilance je mimořádně vysoká. Libanonské ministerstvo zdravotnictví k 1. červnu uvádělo 3 412 mrtvých a 10 269 zraněných . Více než milion lidí – zhruba pětina obyvatel Libanonu – bylo vysídleno . Na izraelské straně oficiální zdroje uvádějí nejméně 28 padlých vojáků, jednoho pracovníka provádějícího demolice a 1 180 zraněných vojáků .

Předchozí diplomatické pokusy opakovaně ztroskotaly. Příměří z listopadu 2024 se zhroutilo 2. března 2026 . Desetidenní příměří zprostředkované USA vstoupilo v platnost 16. dubna a 15. května bylo prodlouženo o dalších 45 dní. I během něj však docházelo téměř každý den k porušování a po vyhlášení příměří zemřely stovky lidí .

Co bude dál: rozhovory od 22. června

Další kolo jednání je naplánováno na týden od 22. června. Cílem je využít nového rámce k přípravě širší politické dohody o bezpečnosti a dlouhodobém ukončení konfliktu.

Zásadní překážka však zůstává. Libanonští představitelé opakovaně tvrdí, že konečná dohoda není možná bez úplného stažení izraelských sil z libanonského území.

Prezident Joseph Aoun 25. května prohlásil, že Libanon „tuto realitu nepřijme“ a že úplné stažení Izraele je „nekompromisním, trvalým národním požadavkem“ . Premiér Nawaf Salam byl stejně důrazný. V dubnu uvedl, že Libanon nemůže podepsat dohodu bez úplného odchodu izraelských jednotek: „Nemůžeme žít s takzvaným nárazníkovým pásmem“ .

V centru diplomatického procesu tak stojí dvojí nesoulad. Dohoda klade na Hizballáh podmínky, které hnutí výslovně odmítá, zatímco libanonská vláda požaduje úplné izraelské stažení – podmínku, kterou Izrael podle dosavadního vývoje nepřijal. Zda rozhovory od 22. června tuto propast překlenou, nebo zda nové příměří skončí stejně jako ta předchozí, zůstává otevřenou otázkou.

Klíčové části dohody jsou následující:

• Podmíněný režim klidu zbraní: Širší zastavení bojů bylo aktivováno okamžitě, jeho pokračování je však výslovně spojeno s dodržováním podmínek ze strany Hizballáhu. To představuje posun oproti předchozím příměřím, která vstupovala v platnost bez podobné předběžné podmínky a byla opakovaně porušována .
• Pilotní bezpečnostní zóny: Obě strany se dohodly, že urychlí vytvoření „pilotních zón“, v nichž bude mít výhradní územní kontrolu libanonská armáda. Působení všech nestátních ozbrojených aktérů, tedy i Hizballáhu, má být v těchto oblastech vyloučeno . Zóny mají být prvním konkrétním nástrojem, jak rozšířit pravomoc libanonského státu do oblastí dlouhodobě ovládaných milicí.
• Pokračování přímých jednání: Na rozdíl od řady předchozích kol vedených prostřednictvím prostředníků se jednalo o přímé rozhovory mezi izraelskou a libanonskou delegací za vedení USA. Šlo už o čtvrté takové setkání ve Washingtonu. Politická i bezpečnostní jednání mají pokračovat během týdne od 22. června .

Hizballáh dohodu odmítá a boje pokračovaly

Hizballáh není signatářem dohody a jeho představitelé opakovaně uvedli, že se výsledky rozhovorů necítí být vázáni. Hnutí přímá jednání mezi Libanonem a Izraelem považuje za nelegitimní.

Generální tajemník Hizballáhu Naím Kásim 1. června vyzval libanonskou vládu, aby od přímých rozhovorů s Izraelem upustila. Označil je za „bezplatný ústupek“ . Následující den zástupce vedoucího politické rady Mahmúd Komátí odmítl jakékoli částečné příměří a varoval, že izraelský útok na jižní předměstí Bejrútu by vyvolal „hlubší a silnější reakci“ .

Vysoce postavený představitel hnutí Wafík Safá už v dubnu prohlásil, že Hizballáh „nebude dodržovat žádné dohody, které mohou vzejít z přímých rozhovorů mezi Libanonem a Izraelem“ .

Rozpor mezi diplomatickým rámcem a realitou na bojišti byl patrný i v den oznámení dohody. Institut pro studium války uvedl, že Hizballáh 3. června podnikl raketové útoky proti pozicím Izraelských obranných sil na severu Izraele – jen několik hodin před oznámením příměří .

Tři měsíce války a vysoká cena konfliktu

Současná fáze konfliktu začala 2. března 2026, kdy Hizballáh v reakci na americko-izraelský útok proti Íránu z 28. února odpálil rakety směrem k Izraeli. Izrael odpověděl rozsáhlými leteckými údery a pozemní invazí, která dosáhla linie řeky Lítání. Izraelské síly podle dostupných odhadů obsadily přibližně 14 až 20 procent libanonského území ve více než 55 obcích .

Humanitární bilance je mimořádně vysoká. Libanonské ministerstvo zdravotnictví k 1. červnu uvádělo 3 412 mrtvých a 10 269 zraněných . Více než milion lidí – zhruba pětina obyvatel Libanonu – bylo vysídleno . Na izraelské straně oficiální zdroje uvádějí nejméně 28 padlých vojáků, jednoho pracovníka provádějícího demolice a 1 180 zraněných vojáků .

Předchozí diplomatické pokusy opakovaně ztroskotaly. Příměří z listopadu 2024 se zhroutilo 2. března 2026 . Desetidenní příměří zprostředkované USA vstoupilo v platnost 16. dubna a 15. května bylo prodlouženo o dalších 45 dní. I během něj však docházelo téměř každý den k porušování a po vyhlášení příměří zemřely stovky lidí .

Co bude dál: rozhovory od 22. června

Další kolo jednání je naplánováno na týden od 22. června. Cílem je využít nového rámce k přípravě širší politické dohody o bezpečnosti a dlouhodobém ukončení konfliktu.

Zásadní překážka však zůstává. Libanonští představitelé opakovaně tvrdí, že konečná dohoda není možná bez úplného stažení izraelských sil z libanonského území.

Prezident Joseph Aoun 25. května prohlásil, že Libanon „tuto realitu nepřijme“ a že úplné stažení Izraele je „nekompromisním, trvalým národním požadavkem“ . Premiér Nawaf Salam byl stejně důrazný. V dubnu uvedl, že Libanon nemůže podepsat dohodu bez úplného odchodu izraelských jednotek: „Nemůžeme žít s takzvaným nárazníkovým pásmem“ .

V centru diplomatického procesu tak stojí dvojí nesoulad. Dohoda klade na Hizballáh podmínky, které hnutí výslovně odmítá, zatímco libanonská vláda požaduje úplné izraelské stažení – podmínku, kterou Izrael podle dosavadního vývoje nepřijal. Zda rozhovory od 22. června tuto propast překlenou, nebo zda nové příměří skončí stejně jako ta předchozí, zůstává otevřenou otázkou.