Aby bylo srovnání smysluplné, Pal začíná měření u dna likviditního cyklu z roku 2022. Tehdy po kolapsu burzy FTX bitcoin v listopadu klesl přibližně k 15 700 USD .
Od tohoto absolutního minima bitcoin podle jeho analýzy vzrostl zhruba 4,1- až 4,3násobně, což odpovídá přibližně 318% zhodnocení . Index Nasdaq 100, který zahrnuje řadu velkých technologických a AI společností, za stejné období stoupl přibližně 2,9násobně, tedy asi o 187 % .
Právě tento rozdíl je základem Palova protiargumentu vůči teorii takzvané „velké rotace“ z kryptoměn do technologických akcií. Pokud by kapitál skutečně ve velkém utíkal z bitcoinu do čipových a AI firem, tvrdí Pal, mělo by se to výrazněji projevit ve výnosech .
Investoři, kteří sledovali pokles bitcoinu z historického maxima poblíž 126 000 USD do oblasti kolem 60 000 USD, zažili velmi bolestivý výprodej. Pal však odmítá tento pohyb označit za nový medvědí trh.
„Je to ošklivá korekce v býčím trhu,“ uvedl ve videorozhovoru . Rozdíl v označení není jen slovní. Medvědí trh znamená dlouhodobý strukturální sestupný trend, zatímco korekce v býčím trhu může být výrazná a volatilní, ale stále zapadá do širšího růstového cyklu.
Za hlavní příčinu poklesu Pal nepovažuje selhání kryptoměn, nýbrž takzvanou likviditní vzduchovou kapsu v USA. Ta měla vzniknout v souvislosti s řízením hotovosti amerického ministerstva financí a vývojem veřejného dluhu, což dočasně odčerpalo dolary z finančního systému. Bitcoin jako vysoce citlivé rizikové aktivum pak podle něj utrpěl mezi prvními a nejvýrazněji .
Pal již dříve uvedl, že růst ceny zlata „vysál veškerou mezní likviditu“ ze systému. Jinými slovy, část kapitálu, který by za jiných okolností mohl proudit do bitcoinu, zamířila do tradičního bezpečného aktiva .
Celý Palův makroekonomický pohled stojí na jednom hlavním předpokladu: dlouhodobou cenu bitcoinu podle něj mnohem více určují podmínky globální likvidity než krátkodobá nálada investorů, maloobchodní přílivy nebo samotný čtyřletý halvingový cyklus .
Sleduje zejména globální peněžní zásobu M2, sílu amerického dolaru a politiku centrálních bank v oblasti úrokových sazeb . Podle tohoto modelu dává stagnace a korekce v letech 2025 a 2026 smysl jako důsledek výrazného odlivu likvidity. Pal tento proces spojuje mimo jiné s červencem 2025, kdy americké ministerstvo financí začalo obnovovat prostředky na svém účtu a podle jeho odhadu tím stáhlo ze systému přibližně 700 miliard USD .
Z tohoto pohledu se bitcoin podle Pala obchoduje s výraznou slevou vůči hodnotě odvozené od likvidity. Jeho modely naznačují, že při běžných podmínkách by se cena již nyní mohla pohybovat poblíž 160 000 USD . Tento rozdíl, který Pal popisuje jako přibližně 40% slevu vůči férové hodnotě, podle něj nemusí být trvalý. Pokud se globální peněžní zásoba znovu začne rozšiřovat, může se podle jeho scénáře uzavřít velmi rychle.
Pal neobhajuje pouze současnou cenu bitcoinu. Zároveň upozorňuje na možnost takzvané „banánové zóny“ — období prudkého, téměř parabolického růstu, které by mohlo nastat po obratu v podmínkách likvidity .
Jeho argumentace je jednoduchá: pokud se do systému vrátí dolarová likvidita, rozdíl mezi aktuální cenou bitcoinu a hodnotou vycházející z likviditního modelu se začne uzavírat. Pal neočekává nutně pozvolný růst, ale rychlé přecenění aktiva. Jako první orientační cíl uvádí férovou hodnotu kolem 160 000 USD .
Jde však o podmíněný scénář, nikoli o jistou předpověď. Jeho naplnění závisí na tom, zda se likviditní podmínky skutečně obrátí ve prospěch rizikových aktiv.
V době Palovy analýzy se bitcoin obchodoval v oblasti kolem 62 000 USD . Krátkodobý obraz trhu přitom poskytoval dostatek argumentů pro skeptiky:
Navzdory slabému krátkodobému obrazu zůstává Pal vůči dlouhodobému výhledu optimistický. Domnívá se, že likviditní odliv je dočasný a že po jeho skončení mohou vzniknout podmínky pro nový, potenciálně velmi silný růst kryptoměnového trhu .