Kim Jo-čong varuje Japonsko: KLDR chystá „další vojenské možnosti“ po testu střely Tomahawk

Co Kim Jo-čong Japonsku vytkla

Kim obvinila Tokio z „přeměny ve válečný stát“ a z návratu k postavení „státu válečného zločince“. Podle ní Japonsko s podporou Washingtonu opouští poválečnou politiku, která jeho ozbrojené síly omezuje na výhradně obranné úkoly .

Za hlavní důvody označila zejména:

• První ostrý test střely Tomahawk. Japonské námořní síly sebeobrany 29. července 2026 japonského času odpálily střelu Tomahawk z torpédoborce s bojovým systémem Aegis JS Chokai v Tichém oceánu. Šlo o první takový test z japonské válečné lodi a významný krok k vybudování schopnosti zasahovat cíle na velkou vzdálenost .
• Posun za hranice čistě obranné doktríny. Pchjongjang tvrdí, že Japonsko buduje schopnost preventivních či odvetných úderů, která podle něj neodpovídá dosavadnímu výhradně obrannému pojetí japonské bezpečnostní politiky .
• Americkou podporu japonskému zbrojení. Kim současně kritizovala Spojené státy za to, že Tokiu umožňují rozšiřovat jeho útočné kapacity a pořizovat zbraně dlouhého dosahu .

V prohlášení podle dostupných zpráv uvedla, že severokorejské vedení v reakci na vývoj v Japonsku „nastaví další vojenské možnosti“ a učiní „nová vojenská rozhodnutí“ vůči japonské hrozbě . Neupřesnila však, jaká konkrétní opatření by Pchjongjang mohl přijmout.

Japonsko nakupuje střely dlouhého dosahu

Varování přišlo v době největšího rozšiřování japonských obranných kapacit od konce druhé světové války. Tokio se dohodlo na nákupu 400 střel Tomahawk a na jejich pořízení vyčlenilo více než 2 miliardy dolarů . Tyto přesně naváděné střely s plochou dráhou letu mohou podle dostupných údajů zasáhnout pozemní cíle vzdálené více než 1 600 kilometrů .

Japonská vláda zároveň schválila pro fiskální rok 2026 rekordní obranný rozpočet přesahující 9 bilionů jenů, tedy přibližně 58 až 59 miliard dolarů. Pro fiskální rok 2025 činil rozpočet 8,7 bilionu jenů, zhruba 55 miliard dolarů. Tokio usiluje o to, aby se roční obranné výdaje do roku 2027 přiblížily 2 % hrubého domácího produktu .

Japonský ministr obrany Šindžiró Koizumi ve výroční Bílé knize obrany uvedl, že země musí své obranné schopnosti posílit s „pocitem naléhavosti a krize“ . Dokument schválený 4. srpna, tedy den před severokorejským varováním, označil bezpečnostní prostředí kolem Japonska za „nejvážnější a nejsložitější od konce druhé světové války“ .

Tokio mluví o sebeobraně, Peking o militarizaci

Japonské ministerstvo obrany dlouhodobě tvrdí, že dálkový dosah nových zbraní má sloužit výhradně k sebeobraně a odstrašení potenciálních protivníků. Podle Tokia jde o reakci na rostoucí vojenské kapacity Číny, Ruska a Severní Koreje, nikoli o návrat k útočné politice .

Bílá kniha zmiňuje mimo jiné prohlubující se vojenskou spolupráci mezi Čínou, Ruskem a KLDR, společné či provokativní letecké hlídky v okolí Japonska a ruskou podporu modernizace severokorejských ozbrojených sil .

Čína test střely Tomahawk kritizovala. Podle Pekingu odráží japonský krok záměr podkopávat čínské zájmy a poškozovat čínský lid; zároveň varovala před návratem japonského militarismu .

Proč může KLDR hrozbu využívat i pro vlastní účely

Analytici upozorňují, že prohlášení Kim Jo-čong má pravděpodobně dvojí účel. Navenek reaguje na skutečné změny v japonské vojenské strategii, zároveň však vykresluje Tokio a jeho amerického spojence jako bezprostřední hrozbu.

Takové rámování umožňuje Pchjongjangu prezentovat vlastní vývoj jaderných a raketových zbraní jako obrannou reakci. Ostrá kritika japonského zbrojení tak může pomáhat legitimizovat další severokorejské testy a rozšiřování armádních kapacit .

Bezprostřední dopad varování zatím není jasný. Samotný jazyk KLDR ale ukazuje, že japonská schopnost odpalovat střely Tomahawk se pro Pchjongjang stala nejen vojenskou, ale i politickou záminkou k zostření rétoriky vůči Tokiu a Washingtonu.