Druhý objev, publikovaný v časopise Nature Communications v listopadu 2025, se zaměřuje na problém rychlosti růstu černých děr. Výzkumníci za pomoci JWST potvrdili aktivně narůstající supermasivní černou díru v centru galaxie pojmenované CANUCS-LRD-z8.6, která existovala pouhých 570 milionů let po Velkém třesku . Tato černá díra je se svým hostitelem v ohromující nerovnováze.
V blízkém, moderním vesmíru udržuje centrální černá díra galaxie předvídatelný hmotnostní poměr s její centrální hvězdnou výdutí. Černá díra v CANUCS-LRD-z8.6 tento vztah doslova rozbíjí – je mnohem hmotnější, než by na tak malou galaxii měla být, což astronomové označují jako stav „nadměrné hmotnosti“ (overmassive) . Evropská kosmická agentura (ESA) ji popisuje jako „nenažranou“ černou díru, která roste mimořádně rychlým tempem a dalece předstihuje růst galaxie ve svém okolí. Toto hyperaktivní krmení naznačuje, že v první miliardě let vesmíru se černé díry řídily odlišnými růstovými mechanismy, které jim umožňovaly bobtnat zrychleným tempem i uvnitř malých, chemicky nevyvinutých galaxií
. Tento objev přímo spojuje záhadné „Malé červené tečky“ pozorované JWST s mnohem jasnějšími kvasary, které pozorujeme napříč kosmickým časem.
Tyto dva objevy společně vykreslují nový, mnohem dynamičtější obraz raného vesmíru. Odhalují, že supermasivní černé díry nebyly pasivními pasažéry, ale pravděpodobně hrály primární roli v utváření vůbec prvních galaxií.
Tato pozorování z JWST nejen odpovídají na staré otázky, ale otevírají i nové – zejména o přesné fyzice, která umožnila vznik černých děr přímým kolapsem a jejich následný prudký růst. Jak poznamenal jeden z výzkumných týmů, představují „kompletní změnu paradigmatu v našem chápání toho, jak černé díry rostou“ . Vesmír je teď o něco mladší a jeho první architekti jsou mnohem mocnější, než jsme si kdy mysleli.
Comments
0 comments