Nové centrum výroby čipů v Jižní Koreji míří k roku 2030

Jihozápad Jižní Koreje má ambici stát se po oblasti kolem Soulu dalším velkým centrem výroby čipů. Na zářijovém fóru v Kwangdžu však zaznělo, že samotná stavba továren nestačí: mají-li první čipy sjíždět z linek v roce 2030, musí být ve stejnou dobu připravené i sítě, voda, dodavatelé a kvalifikovaní lidé.13

Rok 2030 je cíl, ne hotová věc

Starosta Min Hyung-bae představil plán první fáze: zahájit výstavbu v roce 2027, dokončit ji do konce roku 2029 a spustit počáteční výrobu v roce 2030. Termíny vyjadřují záměr, nikoli potvrzení, že továrny a potřebná infrastruktura už mají vše zajištěné.3

Jung Won-ju, předseda společností Herald Media Group, Jungheung Group a Daewoo Engineering & Construction, přislíbil na rozvoj polovodičového centra a jeho propojení s umělou inteligencí 10 miliard wonů. Jde o příspěvek na projekt, ne o plán financování celého centra.2

Proč nestačí postavit továrnu

Navržené centrum má spojit silné stránky Kwangdžu v oblasti umělé inteligence a pokročilé výroby s pozemky a energetickými zdroji sousední provincie Jižní Čolla, známé také jako Jeonnam. Účastníci fóra mluvili o propojení továren, pokročilých výrobních postupů, materiálů, součástek a zařízení s výzkumem, odbornou přípravou a pokročilým pouzdřením čipů.13

Nejnaléhavější praktickou zkouškou bude dostat k závodům včas elektřinu a průmyslovou vodu. Současně bude nutné vyřídit povolení a připravit dopravu, logistiku i síť dodavatelů. Plánování pozemků a infrastruktury by navíc nemělo skončit u původní představy čtyř továren, ale počítat i s dalším rozšířením.3

Rozdíl mezi elektřinou vyrobenou v regionu a elektřinou spolehlivě dodanou do závodu ukazuje odhad pro čtyři továrny: potřebná kapacita připojení činí 6,4 gigawattu. Ani regionální přebytek výroby elektřiny neodstraňuje potřebu posílit přenosovou síť a zajistit stabilní dodávky na konkrétní místa. Jde o plánovací požadavek, ne o kapacitu, kterou už závody mají k dispozici.3

Pracovníci se musí mít kde usadit

Součástí plánu je vybudovat v regionu vlastní základnu odborníků, dodavatelů a výzkumných pracovišť. Vedle vzdělávání a výzkumu proto na fóru zazněla i potřeba bydlení, zdravotní péče, škol a kulturního zázemí, které kvalifikovaným lidem pomohou v oblasti dlouhodobě žít.3

Jako příklad státní podpory a místní koordinace posloužilo centrum společnosti TSMC v japonském Kumamotu. Jihokorejský projekt ho ale nemá mechanicky kopírovat: musí odpovídat skutečným investičním, výrobním a dodavatelským potřebám Samsung Electronics a SK hynix. Právě souběh připravených továren, infrastruktury a lidí rozhodne, zda se cíl pro rok 2030 podaří naplnit.3