Jednotka 8200 měla zachycené palestinské telefonní hovory ukládat na Azure od roku 2022. Některé zprávy rozsah popisovaly jako „milion hovorů za hodinu“ . Data podle dostupných informací nezůstávala pouze uložená: pomocí infrastruktury Azure byla překládána, přepisována a zpřístupňována pro vyhledávání .

Microsoft si k provedení úplné prověrky najal externí advokátní kancelář. Ta podle společnosti našla důkazy podporující hlavní část tvrzení, že Azure sloužil ke zpracování „velkých objemů zachycené palestinské komunikace“ způsobem, který porušoval interní pravidla proti hromadnému sledování . Organizace Access Now v květnu 2026 potvrdila, že právní prověrka byla dokončena .

Září 2025: vypnutí části služeb izraelskému ministerstvu obrany

Dne 25. září 2025 oznámil prezident Microsoftu Brad Smith, že firma „ukončila a deaktivovala soubor služeb pro jednu z jednotek izraelského ministerstva obrany (IMOD)“ . Šlo o konkrétní předplatná Azure a Azure AI, která Microsoft pozastavil poté, co rozšířená interní prověrka potvrdila některé závěry novinářského šetření .

Podle dobového zpravodajství The Guardian šlo o první známý případ, kdy americká technologická firma odebrala služby poskytované izraelské armádě . Rozhodnutí bylo cílené — netýkalo se automaticky všech služeb ani všech kontraktů — přesto představovalo mimořádný zásah velkého poskytovatele cloudu proti státnímu zákazníkovi.

Případ ukázal napětí mezi obchodním modelem cloudových firem, jejich spoluprací s klienty z oblasti národní bezpečnosti a odpovědností za lidská práva .

Personální otřesy v Microsoftu v Izraeli

Následky se naplno projevily v květnu 2026. Generální ředitel Microsoftu v Izraeli Alon Haimovich z firmy odešel poté, co vyšetřování dospělo k závěru, že izraelská pobočka využívala služby Azure způsobem, který porušoval etický kodex Microsoftu .

Haimovich měl před vyšetřovací komisí vysvětlovat obavy, že vedení izraelské pobočky nebylo zcela transparentní ohledně způsobu, jakým ministerstvo obrany systémy Microsoftu využívalo . Z funkcí odešlo také několik vedoucích pracovníků z oddělení správy a dohledu Microsoftu v Izraeli .

Zprávy zároveň popisovaly silné rozpory mezi zaměstnanci v Tel Avivu. Kontroverze podle nich vyvolala značné interní napětí kvůli obchodním vztahům firmy s izraelským ministerstvem obrany . Globální vedení Microsoftu následně dočasně svěřilo dohled nad izraelskou pobočkou Microsoftu ve Francii — neobvyklé organizační řešení, které ukázalo vážnost situace .

Electronic Frontier Foundation (EFF) označila personální změny za další krok, který podle ní vysílá důležitý signál: poskytování technologií v konfliktních prostředích s sebou nese konkrétní odpovědnost za lidská práva .

Jaká nová pravidla Microsoft zavedl

Dne 5. června 2026 Microsoft oznámil dokončení prověrky a soubor opatření, která mají omezit riziko podobného zneužití v budoucnu . Patří mezi ně:

• důkladnější prověřování před uzavřením smlouvy u všech spoluprací souvisejících s národní bezpečností ,
• vyšší povědomí o správě lidských práv napříč globálními operacemi společnosti ,
• přísnější kontrola lidskoprávních rizik při spolupráci s bezpečnostními agenturami, včetně změn v dohledu nad zaměstnanci s bezpečnostní prověrkou vydanou zahraniční vládou ,
• nový interní portál Trusted Technology Review, spuštěný v listopadu 2025 v rámci Integrity Portal, přes který mohou zaměstnanci důvěrně upozornit na možné zneužití technologií Microsoftu .

Microsoft uvedl, že zavede „soubor doporučení zaměřených na zlepšení účinnosti řízení v oblasti lidských práv“ . Zvláštní tým zároveň přezkoumal dosavadní postupy a připravoval přísnější kritéria pro vyhodnocování rizik v některých situacích souvisejících s národní bezpečností .

Amnesty: rozhodnutí vítáme, ale nestačí

Generální tajemnice Amnesty International Agnès Callamardová rozhodnutí ze září 2025 uvítala. Ocenila, že Microsoft ukončil přístup jednotky 8200 k části cloudových úložišť Azure a služeb umělé inteligence . Zároveň ale zdůraznila, že firma musí prověřit všechny své smlouvy, prodeje a dodávky technologií pro sledování, umělou inteligenci a související vybavení do Izraele .

V říjnu 2025 vyzvalo šest velkých lidskoprávních organizací — Access Now, Amnesty International, Human Rights Watch, EFF, Fight for the Future a 7amleh — Microsoft, aby ukončil další zapojení do poskytování cloudových a AI technologií využívaných v izraelských operacích v Pásmu Gazy .

Organizace uznaly, že Microsoft přijal bezprecedentní krok, podle jejich názoru však nešel dostatečně daleko. EFF uvedla, že opatření odlišují Microsoft od konkurentů, jako jsou Google a Amazon, kteří nepřijali srovnatelná opatření. Současně ale firma podle EFF stále nenabídla úplnou transparentnost a odpovědnost, kterou aktivisté požadují .

Varování právníků a námitky bývalých zaměstnanců

Tlak nepřicházel pouze od nevládních organizací. V březnu 2026 zaslali Microsoftu odborníci na mezinárodní právo z několika institucí formální právní varování. Upozornili, že minulá i pokračující spolupráce — včetně poskytování cloudu, umělé inteligence a zpracování dat — pro izraelskou armádu, zpravodajské služby a další vládní složky může firmu vystavit občanskoprávní i trestněprávní odpovědnosti za napomáhání k možnému porušování mezinárodního práva . Dopis zmiňoval také možné souvislosti s genocidou, válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti a požadoval okamžité ukončení zbývajících vojenských kontraktů .

Několik bývalých zaměstnanců a whistleblowerů podle dostupných zpráv upozorňovalo na možné problémy už před srpnovým odhalením The Guardian. Tvrdili, že cloudová infrastruktura může být využívána způsobem, který odporuje vlastním závazkům Microsoftu v oblasti lidských práv . Prezident Brad Smith jejich tlak uznal v interním memorandu z listopadu 2025, v němž oznámil vznik nového oznamovacího portálu .

Co případ znamená pro technologické firmy

Kroky Microsoftu z let 2025 a 2026 představují významný, byť neúplný precedens. Žádný jiný velký poskytovatel cloudu veřejně nepopsal srovnatelný zásah proti vládnímu zpravodajskému zákazníkovi kvůli porušení pravidel souvisejících s hromadným sledováním.

Kombinace vypnutí služeb, odchodů vedoucích pracovníků a trvalých změn v řízení firmy posiluje argument, že technologická společnost nemůže svou odpovědnost omezit jen na text obchodních podmínek. Pokud její infrastruktura funguje v prostředí ozbrojeného konfliktu, vznikají podle lidskoprávních organizací i širší povinnosti týkající se dopadů na civilisty.

Kritici však nadále požadují úplnou transparentnost ohledně zbývajících smluv s Izraelskými obrannými silami a dalšími izraelskými bezpečnostními agenturami. Microsoft nezveřejnil, zda po zářijovém vypnutí zůstávají aktivní jiné služby než konkrétní předplatná Azure, která byla deaktivována . K červnu 2026 firma uváděla, že prověrku dokončila, zavede doporučené změny a považuje otázku za vyřešenou. Kritici naopak tvrdí, že úplné vyúčtování její role stále chybí .

Jednotka 8200 měla zachycené palestinské telefonní hovory ukládat na Azure od roku 2022. Některé zprávy rozsah popisovaly jako „milion hovorů za hodinu“ . Data podle dostupných informací nezůstávala pouze uložená: pomocí infrastruktury Azure byla překládána, přepisována a zpřístupňována pro vyhledávání .

Microsoft si k provedení úplné prověrky najal externí advokátní kancelář. Ta podle společnosti našla důkazy podporující hlavní část tvrzení, že Azure sloužil ke zpracování „velkých objemů zachycené palestinské komunikace“ způsobem, který porušoval interní pravidla proti hromadnému sledování . Organizace Access Now v květnu 2026 potvrdila, že právní prověrka byla dokončena .

Září 2025: vypnutí části služeb izraelskému ministerstvu obrany

Dne 25. září 2025 oznámil prezident Microsoftu Brad Smith, že firma „ukončila a deaktivovala soubor služeb pro jednu z jednotek izraelského ministerstva obrany (IMOD)“ . Šlo o konkrétní předplatná Azure a Azure AI, která Microsoft pozastavil poté, co rozšířená interní prověrka potvrdila některé závěry novinářského šetření .

Podle dobového zpravodajství The Guardian šlo o první známý případ, kdy americká technologická firma odebrala služby poskytované izraelské armádě . Rozhodnutí bylo cílené — netýkalo se automaticky všech služeb ani všech kontraktů — přesto představovalo mimořádný zásah velkého poskytovatele cloudu proti státnímu zákazníkovi.

Případ ukázal napětí mezi obchodním modelem cloudových firem, jejich spoluprací s klienty z oblasti národní bezpečnosti a odpovědností za lidská práva .

Personální otřesy v Microsoftu v Izraeli

Následky se naplno projevily v květnu 2026. Generální ředitel Microsoftu v Izraeli Alon Haimovich z firmy odešel poté, co vyšetřování dospělo k závěru, že izraelská pobočka využívala služby Azure způsobem, který porušoval etický kodex Microsoftu .

Haimovich měl před vyšetřovací komisí vysvětlovat obavy, že vedení izraelské pobočky nebylo zcela transparentní ohledně způsobu, jakým ministerstvo obrany systémy Microsoftu využívalo . Z funkcí odešlo také několik vedoucích pracovníků z oddělení správy a dohledu Microsoftu v Izraeli .

Zprávy zároveň popisovaly silné rozpory mezi zaměstnanci v Tel Avivu. Kontroverze podle nich vyvolala značné interní napětí kvůli obchodním vztahům firmy s izraelským ministerstvem obrany . Globální vedení Microsoftu následně dočasně svěřilo dohled nad izraelskou pobočkou Microsoftu ve Francii — neobvyklé organizační řešení, které ukázalo vážnost situace .

Electronic Frontier Foundation (EFF) označila personální změny za další krok, který podle ní vysílá důležitý signál: poskytování technologií v konfliktních prostředích s sebou nese konkrétní odpovědnost za lidská práva .

Jaká nová pravidla Microsoft zavedl

Dne 5. června 2026 Microsoft oznámil dokončení prověrky a soubor opatření, která mají omezit riziko podobného zneužití v budoucnu . Patří mezi ně:

• důkladnější prověřování před uzavřením smlouvy u všech spoluprací souvisejících s národní bezpečností ,
• vyšší povědomí o správě lidských práv napříč globálními operacemi společnosti ,
• přísnější kontrola lidskoprávních rizik při spolupráci s bezpečnostními agenturami, včetně změn v dohledu nad zaměstnanci s bezpečnostní prověrkou vydanou zahraniční vládou ,
• nový interní portál Trusted Technology Review, spuštěný v listopadu 2025 v rámci Integrity Portal, přes který mohou zaměstnanci důvěrně upozornit na možné zneužití technologií Microsoftu .

Microsoft uvedl, že zavede „soubor doporučení zaměřených na zlepšení účinnosti řízení v oblasti lidských práv“ . Zvláštní tým zároveň přezkoumal dosavadní postupy a připravoval přísnější kritéria pro vyhodnocování rizik v některých situacích souvisejících s národní bezpečností .

Amnesty: rozhodnutí vítáme, ale nestačí

Generální tajemnice Amnesty International Agnès Callamardová rozhodnutí ze září 2025 uvítala. Ocenila, že Microsoft ukončil přístup jednotky 8200 k části cloudových úložišť Azure a služeb umělé inteligence . Zároveň ale zdůraznila, že firma musí prověřit všechny své smlouvy, prodeje a dodávky technologií pro sledování, umělou inteligenci a související vybavení do Izraele .

V říjnu 2025 vyzvalo šest velkých lidskoprávních organizací — Access Now, Amnesty International, Human Rights Watch, EFF, Fight for the Future a 7amleh — Microsoft, aby ukončil další zapojení do poskytování cloudových a AI technologií využívaných v izraelských operacích v Pásmu Gazy .

Organizace uznaly, že Microsoft přijal bezprecedentní krok, podle jejich názoru však nešel dostatečně daleko. EFF uvedla, že opatření odlišují Microsoft od konkurentů, jako jsou Google a Amazon, kteří nepřijali srovnatelná opatření. Současně ale firma podle EFF stále nenabídla úplnou transparentnost a odpovědnost, kterou aktivisté požadují .

Varování právníků a námitky bývalých zaměstnanců

Tlak nepřicházel pouze od nevládních organizací. V březnu 2026 zaslali Microsoftu odborníci na mezinárodní právo z několika institucí formální právní varování. Upozornili, že minulá i pokračující spolupráce — včetně poskytování cloudu, umělé inteligence a zpracování dat — pro izraelskou armádu, zpravodajské služby a další vládní složky může firmu vystavit občanskoprávní i trestněprávní odpovědnosti za napomáhání k možnému porušování mezinárodního práva . Dopis zmiňoval také možné souvislosti s genocidou, válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti a požadoval okamžité ukončení zbývajících vojenských kontraktů .

Několik bývalých zaměstnanců a whistleblowerů podle dostupných zpráv upozorňovalo na možné problémy už před srpnovým odhalením The Guardian. Tvrdili, že cloudová infrastruktura může být využívána způsobem, který odporuje vlastním závazkům Microsoftu v oblasti lidských práv . Prezident Brad Smith jejich tlak uznal v interním memorandu z listopadu 2025, v němž oznámil vznik nového oznamovacího portálu .

Co případ znamená pro technologické firmy

Kroky Microsoftu z let 2025 a 2026 představují významný, byť neúplný precedens. Žádný jiný velký poskytovatel cloudu veřejně nepopsal srovnatelný zásah proti vládnímu zpravodajskému zákazníkovi kvůli porušení pravidel souvisejících s hromadným sledováním.

Kombinace vypnutí služeb, odchodů vedoucích pracovníků a trvalých změn v řízení firmy posiluje argument, že technologická společnost nemůže svou odpovědnost omezit jen na text obchodních podmínek. Pokud její infrastruktura funguje v prostředí ozbrojeného konfliktu, vznikají podle lidskoprávních organizací i širší povinnosti týkající se dopadů na civilisty.

Kritici však nadále požadují úplnou transparentnost ohledně zbývajících smluv s Izraelskými obrannými silami a dalšími izraelskými bezpečnostními agenturami. Microsoft nezveřejnil, zda po zářijovém vypnutí zůstávají aktivní jiné služby než konkrétní předplatná Azure, která byla deaktivována . K červnu 2026 firma uváděla, že prověrku dokončila, zavede doporučené změny a považuje otázku za vyřešenou. Kritici naopak tvrdí, že úplné vyúčtování její role stále chybí .