Evropské banky přesouvají část rizika z úvěrů na investory

Velké evropské banky stále častěji využívají takzvané významné převody rizika neboli SRT (significant risk transfer). Jde o strukturované transakce, při nichž banka převede předem vymezenou část možných ztrát z úvěrů na externí investory, aniž by musela samotné úvěry prodat.

Banco Santander, BBVA a Deutsche Bank podle informovaných zdrojů chystají obchody navázané nejméně na 17,5 miliardy dolarů úvěrové expozice. Jejich společným cílem je hospodárnější nakládání s regulatorním kapitálem: zachovat schopnost poskytovat úvěry, ale snížit objem kapitálu přiděleného vybraným portfoliím. Všechny tři banky se k uváděným transakcím odmítly vyjádřit. 1

Co jednotlivé banky připravují

Santander: pět možných SRT v několika zemích

Santander podle zpráv jedná o pěti transakcích. Týkat se mají mimo jiné:

• přibližně 1,4 miliardy liber úvěrů na britské komerční nemovitosti a projektové financování;
• nekrytého úvěrového zajištění vztahujícího se zhruba ke 3 miliardám eur španělských hypoték;
• úvěrů brazilským malým a středním podnikům v objemu asi 12 miliard brazilských realů, tedy přibližně 2,3 miliardy dolarů;
• možné transakce navázané na mexické úvěry. 1

Rozptyl těchto obchodů je podstatný. Santander nesoustředí SRT jen do jediného typu úvěrů, ale podle dostupných informací je využívá u nemovitostí, hypoték i firemního financování v různých zemích. Dřívější zprávy rovněž zmiňovaly plánované obchody pro uvolnění kapitálu u britských komerčních nemovitostí a amerických korporátních úvěrů. 3

BBVA: velké firmy i menší podniky

BBVA pracuje na SRT navázaném zhruba na 5 miliard eur — asi 5,8 miliardy dolarů — úvěrů velkým společnostem. Vedle toho plánuje samostatnou transakci týkající se financování menších firem. 1

Deutsche Bank: korporátní úvěry za 4 miliardy dolarů

Deutsche Bank již začala investorům nabízet SRT vztahující se přibližně ke 4 miliardám dolarů úvěrů velkým podnikům. 1

Jak SRT funguje v praxi

SRT bývá obvykle postaven jako syntetická sekuritizace. Banka si úvěrové portfolio ponechá ve své rozvaze, dál ho spravuje a inkasuje splátky. Prostřednictvím záruky nebo nástroje podobného derivátu však převede určitou vrstvu rizika nesplácení na investory.

Ti se zavážou, že ponesou ztráty v předem určené vrstvě — často v podřízené či mezaninové tranši — pokud dlužníci přestanou splácet. Za převzetí tohoto rizika dostávají odměnu. Úvěry tak mohou zůstat v bance, přestože část jejich úvěrového rizika přejde jinam. 7

Pro banku je klíčové, zda regulátor uzná, že riziko bylo převedeno v dostatečně významném rozsahu. Pokud ano, může banka snížit svá rizikově vážená aktiva a získat úlevu v požadavcích na kmenový kapitál CET1 (Common Equity Tier 1), tedy v hlavní kapitálové rezervě banky. To může podpořit nové úvěry či jiné využití kapitálu bez vydávání nových akcií, prodeje celého úvěrového portfolia nebo zmenšování rozvahy. 67

Proč je o SRT nyní takový zájem

Pro banky představují SRT způsob, jak si zachovat klientské vztahy a schopnost poskytovat úvěry, a zároveň řídit regulatorní kapitálové požadavky. To je zvlášť důležité u portfolií, kde mohou rychle růst očekávané ztráty či regulatorní rizikové váhy — například u komerčních nemovitostí nebo úvěrů menším firmám. 6

Investory láká možnost vyššího výnosu jako kompenzace za převzetí první či střední vrstvy ztrát. Manulife CQS Investment Management například podle zpráv hledá přibližně 1 miliardu dolarů pro fond zaměřený na transakce uvolňující regulatorní kapitál a cílí na vnitřní míru výnosnosti kolem 13 %. Jde však o cíl, nikoli o garantovaný výsledek. 17

Do této strategie nadále přitéká institucionální kapitál. Abu Dhabi Investment Authority a Christofferson Robb & Co. oznámily fond, který má investovat do SRT a dalších strategií spravovaných společností CRC. 28

Úleva pro banky, koncentrované riziko pro investory

SRT mohou zvýšit kapitálovou efektivitu bank, ale nezpůsobí, že riziko nesplácení zmizí. Pouze stanoví, kdo ponese určitou část ztrát jako první.

Je proto vhodné sledovat zejména čtyři oblasti:

• Úvěrové riziko portfolia: Vyšší sazby, slabší ekonomika nebo narušení dodavatelských řetězců mohou zhoršit schopnost dlužníků splácet. Citlivé jsou zejména komerční nemovitosti, malé a střední podniky a korporátní úvěry.
• Riziko modelu a ocenění: Investoři musí správně vyhodnotit kvalitu portfolia, souvislosti mezi jednotlivými úvěry a rozsah ztrát, které mohou zasáhnout právě jejich tranši. Silná poptávka po těchto nástrojích zvyšuje, nikoli snižuje, význam disciplinovaného oceňování.
• Regulatorní riziko: Kapitálová úleva závisí na tom, zda dohled uzná, že se významná část rizika skutečně přesunula. Regulátor může strukturu zpochybnit nebo vyžadovat změny, které očekávaný přínos sníží. 7
• Přehlednost pro finanční systém: Úvěrové riziko se může přesunout z regulovaných bank k širšímu okruhu pojišťoven, fondů a dalších investorů. To samo o sobě nemusí znamenat méně bezpečný systém, může ale ztížit přehled o celkové koncentraci rizik.

Co naznačuje objem připravovaných obchodů

Uváděný objem nejméně 17,5 miliardy dolarů ukazuje, že se SRT pro velké evropské banky staly běžným nástrojem řízení rozvahy, nikoli okrajovou technikou určenou jen pro problémová aktiva. Vícezemní přístup Santanderu, plánované obchody BBVA pro velké i menší firmy a transakce Deutsche Bank na korporátní úvěry ukazují stejnou logiku: ponechat si úvěry, převést vymezenou vrstvu případných ztrát a usilovat o kapitálovou úlevu. 1

Podstatná výhrada zůstává: jde o informace o neveřejných, dosud neuzavřených transakcích, nikoli o konečné veřejné podmínky. Ekonomický přínos pro každou banku bude záviset na ceně požadované investory, přesné podobě převedené rizikové tranše i na regulatorním posouzení kapitálového zacházení. 17