Letecká a kosmická koordinace: Jak vědci využijí srpnové zatmění ke studiu Slunce i atmosféry

Letoun NASA WB-57: Pronásledování stínu ze stratosféry

Vědecký tým financovaný NASA použije výškový průzkumný letoun WB-57. Ten vystoupá do výšky přibližně 15 kilometrů (50 000 stop) – do stratosféry, nad většinu oblačnosti a atmosférického zvlnění .

V přídi letounu je namontován přístroj SCIFLI Multispectral Airborne Imager (SAMI), sestava čtyř kamer pořizujících vysoce rozlišené snímky rychlostí nejméně 20 snímků za sekundu ve viditelném i infračerveném spektru . Letoun poletí rychlostí 740 km/h (460 mph) podél dráhy měsíčního stínu, čímž prodlouží dobu pozorování korony na téměř tři minuty – tedy zhruba o 30 sekund déle, než mohou pozorovatelé na zemi . Výška zároveň umožní kamerám zachytit infračervené vlnové délky, které jsou v nižších vrstvách atmosféry pohlcovány .

NASA pro tuto kampaň nasazuje až tři letouny WB-57 . Ve vzduchu se k nim připojí také Irský letecký sbor a několik malých soukromých letadel .

Balonová kampaň: 80+ senzorů zkoumá atmosféru

Projekt Nationwide Eclipse Ballooning Project (NEBP) podporovaný NASA vyšle pět týmů amerických univerzit na Island a do Španělska, aby před, během a po zatmění vypouštěly vědecké balony . Vede jej Dr. Angela Des Jardins z Montany State University; celkem týmy plánují vypustit zhruba 80–86 balonů .

• Na Islandu dva týmy atmosférických věd vypustí během 30hodinové kampaně přibližně 80 malých rádiových sond. Začnou 18 hodin před zatměním a skončí 8 hodin po něm . Balony nesou čidla na teplotu, tlak, vlhkost a vítr v atmosférické mezní vrstvě – nejnižší části ovzduší, kde vzniká počasí .
• Ve Španělsku tři inženýrské týmy vypustí šest větších latexových balonů s užitečným zatížením až 6 kg každý . Ty pořídí 360° snímky stínu zatmění z perspektivy blízké vesmíru a změří hladinu ozonu .

ESA Solar Orbiter a Proba-3: Koordinovaná pozorování z vesmíru

Sonda Solar Orbiter agentury ESA vstoupí 9. srpna 2026 do zvláštního režimu dálkového průzkumu (Remote-Sensing Window), který umožní koordinovaná pozorování s pozemními kampaněmi . Její přístroje – EUI, PHI, Metis a SPICE – budou 12. srpna zobrazovat sluneční atmosféru .

Solar Orbiter se v týdnech před zatměním nachází na odvrácené straně Slunce. Může tak zmapovat magnetická pole na straně, která není ze Země vidět – spolu se sondami u Země tak vznikne kompletní obraz magnetické aktivity Slunce . Data sondy budou porovnána s pozemními i leteckými měřeními, aby vědci mohli studovat strukturu korony a původ slunečního větru .

Družice ESA Proba-3 s koronografem ASPIICS je od 28. července 2026 v nepřetržitém režimu koronografických oběžných drah a 12. srpna bude pozorovat před i po pozemním zatmění . ESA denně zveřejňuje simulace zatmění na sun.esa.int/eclipse a koordinuje předpovědi se Solar Orbiterem i Proba-3 .

Pozemní stanice: Observatoř Ebre a další

Historická Observatoř Ebre (Observatori de l'Ebre) v Roquetes ve Španělsku – ležící přímo v pásu totality – provede pozemní měření Slunce i atmosféry. Její přístroje zachytí emisní čáry korony, změny magnetického pole a ionosférické poruchy. Další stanice po celém Španělsku, včetně stanic Španělského národního geografického institutu (IGN), budou měřit stykové okamžiky zatmění a ionosférické podmínky .

Čtyři klíčové vědecké otázky

1. Co ohřívá sluneční koronu na miliony stupňů? Korona Slunce je stokrát žhavější než jeho povrch, což odporuje běžné fyzice. Kamery SAMI na WB-57 pořídí vysoce rozlišené snímky jemné struktury korony a teplotních gradientů . Porovnání se současnými daty Solar Orbiteru pomůže otestovat modely mechanismů ohřevu korony .

2. Jak se sluneční vítr šíří ze Slunce? Koordinace mezi pozemními koronografy, letounem WB-57, Solar Orbiterem a koronografem ASPIICS na Proba-3 umožní sledovat plazmové toky z nízké korony až do slunečního větru . Zatmění poskytne vzácné přirozené zakrytí, které odhalí nejslabší oblasti korony, kde se sluneční vítr urychluje.

3. Jaké jsou atmosférické dopady náhlého slunečního stínu? Balonová kampaň změří, jak prudce klesá teplota u země, mění se směr větru a turbulence v planetární mezní vrstvě při náhlém zastínění . Data zpřesní modely vlivu slunečního záření na počasí a dynamiku mezní vrstvy.

4. Jak reaguje ionosféra na rychlé změny slunečního toku? Observatoř Ebre a další stanice budou sledovat hustotu elektronů v ionosféře a změny magnetického pole během totality, čímž prozkoumají vazbu mezi slunečním zářením a horní atmosférou Země.

Jak zatmění sledovat

NASA bude živě vysílat zatmění od 19:15 středoevropského letního času (1:15 p.m. EDT) na NASA.gov/live . ESA poskytuje denní simulační aktualizace na sun.esa.int/eclipse a koordinační materiály na esa.int/solareclipse .

Pro diváky v celé Evropě, severní Severní Americe a západní Africe bude viditelné částečné zatmění – v mnoha lokalitách zakryje Měsíc Slunce z více než 90 % . V České republice uvidíme částečné zatmění s maximální fází kolem 20:20 SELČ; Slunce bude nízko nad jihozápadním obzorem a zakryto bude 30–40 % jeho průměru.