„Sud s prachem“: Jordánsko svolalo mimořádný arabský a islámský summit kvůli al-Aksá

V reakci na vývoj svolal Amán na středu 5. srpna 2026 mimořádné jednání ministrů zahraničí arabských a islámských zemí .

Co varování vyvolalo?

Bezprostředním impulzem byl rozsáhlý vpád z 23. července 2026. Do areálu podle jordánských představitelů vstoupilo více než 2 000 izraelských náboženských nacionalistů vedených ministrem národní bezpečnosti Itamarem Ben-Gvirem . Skupina se podle těchto zdrojů v areálu modlila a prováděla náboženské rituály. Jordánsko událost označilo za nejzávažnější narušení dosavadního režimu na místě v moderních dějinách .

Incident přišel po měsících opakovaných, podle Jordánska vládou podporovaných návštěv židovských náboženských extremistů .

Co znamená „status quo“?

Takzvaný status quo označuje historická a právní pravidla pro fungování posvátného areálu kolem mešity al-Aksá a Skalního dómu. Jordánská hašimovská monarchie nad místem drží opatrovnictví více než sto let; jeho postavení bylo formálně potvrzeno v izraelsko-jordánské mírové smlouvě z roku 1994 .

Podle tohoto uspořádání mohou na místě vykonávat modlitby pouze muslimové, zatímco nemuslimové jej mohou navštěvovat . Jordánsko dlouhodobě obviňuje Izrael, že tento režim porušuje tím, že vpády osadníků umožňuje a zajišťuje jim ochranu .

Areál je pro muslimy známý jako al-Haram aš-Šaríf a představuje třetí nejposvátnější místo islámu. Židé jej označují jako Chrámovou horu. Právě rozdílné náboženské a politické významy místa z něj činí jeden z nejcitlivějších bodů izraelsko-palestinského konfliktu.

Mimořádná diplomatická schůzka

Jordánsko na 5. srpna svolalo ministry zahraničí arabských a islámských zemí, aby společně reagovali na to, co Amán označuje za bezprostřední hrozbu pro jedno z nejvýznamnějších muslimských míst v Jeruzalémě .

Jednání se mají účastnit státy Arabské ligy i významné muslimské země mimo arabský svět, mimo jiné Turecko, Indonésie, Malajsie a Pákistán . Cílem je podle dostupných zpráv koordinovat jednotný diplomatický postup.

Safádí: změna pravidel může rozpoutat náboženský konflikt

Jordánský ministr zahraničí Ajmán Safádí tvrdí, že událost z 23. července nebyla izolovaným incidentem, ale součástí záměrné snahy změnit historické a právní uspořádání posvátného místa .

„Varujeme, že zasahování do status quo … může vyvolat náboženský konflikt, jehož dopady se rozšíří za hranice Palestiny a Jordánska do celého muslimského světa,“ řekl Safádí deníku The Guardian .

V dalších prohlášeních obvinil izraelskou vládu, že „tlačí Západní břeh k výbuchu“. Podle něj porušování historického a právního režimu na jeruzalémských islámských i křesťanských svatých místech představuje „nezákonná opatření a nebezpečné provokace“ .

Druhá jordánská „červená linie“: nucené přesídlení Palestinců

Krize kolem al-Aksá se odehrává vedle další otázky, kterou Jordánsko označuje za zásadní bezpečnostní hranici: možného nuceného přesídlení Palestinců ze Západního břehu do Jordánska.

Safádí už dříve prohlásil, že jakýkoli izraelský pokus o takové přesídlení by Amán považoval za „vyhlášení války“ . V lednu 2026 rovněž varoval, že nové vysídlení Palestinců by region zatlačilo do „propasti“ širšího konfliktu .

Proč je situace důležitá právě teď?

Jordánské varování přichází v době mimořádně křehké bezpečnostní situace v regionu. Amán se obává, že opakované vpády a změny pravidel na místě mohou postupně rozebrat dohody, které po desetiletí pomáhaly bránit otevřenému náboženskému konfliktu .

Al-Aksá a okolní areál mají přitom význam daleko přesahující samotný Jeruzalém. Jakákoli zásadní změna jejich režimu by podle Jordánska mohla mít dopady nejen na Palestince a Jordánsko, ale i na širší muslimský svět. Safádí proto tvrdí, že současné kroky ženou celý region k novému katastrofickému konfliktu, jehož následky by přesáhly okupovaná palestinská území .