USA a Čína se přou o čínské technologie v Latinské Americe

Veřejná přestřelka na sociálních sítích z konce srpna 2026 proměnila čínské technologické dodavatele v Latinské Americe v další frontu diplomatického soupeření mezi Washingtonem a Pekingem. Náměstek amerického ministra zahraničí pro západní polokouli Juan Pablo Segura vyzval regionální partnery Spojených států, aby přešli k „důvěryhodným dodavatelům“. Čínští diplomaté jeho varování odmítli jako politický nátlak, jehož cílem je vytlačit čínské firmy z regionu. 67

Co spor vyvolalo?

Segura jmenoval šest společností: telekomunikační dodavatele Huawei, ZTE a Hytera, výrobce kamerových a sledovacích systémů Hikvision a Dahua a producenta dronů DJI. Jejich produkty označil za „vysoce rizikové technologie“ a tvrdil, že čínské zákony tyto dodavatele zavazují ke spolupráci s pekingskými zpravodajskými službami. Podle jeho interpretace by z toho mohla plynout rizika špionáže, hackerských útoků nebo odstavení sítí. 178

Americké poselství nezůstalo u obecného bezpečnostního varování. Segura vyzval partnery USA v Americe, aby rychle přešli k důvěryhodným alternativám a ochránili své obyvatele i suverenitu. Jeho výzvu následně sdíleli také američtí diplomatičtí představitelé, včetně amerického velvyslanectví v Panamě. 147

Jde však o tvrzení amerických představitelů, nikoli o nezávisle potvrzená zjištění obsažená v podkladech k tomuto článku. Dostupné zdroje nepředkládají technické hodnocení, které by dokazovalo, že jmenované společnosti v Latinské Americe umožnily špionáž nebo narušení provozu sítí.

Jak reagovala Čína?

Čínské velvyslanectví v Panamě obvinění odmítlo jako nepodložená a americkou kampaň označilo za „technologické šikanování“. Peking tvrdí, že čínské společnosti působí v souladu s místními zákony a pravidly trhu. Spojené státy zároveň obvinil z toho, že prostřednictvím argumentů o národní bezpečnosti potlačují čínské firmy a tlačí na latinskoamerické vlády. 2318

Čínská ambasáda odpověděla také satirou. Na sociálních sítích zveřejnila kreslený obrázek plačícího knedlíčku šao-mai s odposlouchávacím zařízením. Doprovodný text se ptal, proč byl odposlech nainstalován i do něj. Obrázek měl zesměšnit to, co Peking vykresluje jako přehnané americké podezření vůči čínským technologiím. 17

Čína navíc obrátila obvinění ze sledování proti Washingtonu. Poukázala na vlastní záznamy Spojených států a uvedla, že podobná tvrzení by měla být posuzována podle důkazů a technických standardů, nikoli podle geopolitického tlaku. 1820

Proč je důležitá Panama a celý region?

Spor získal na významu tím, že se odehrál v Panamě, která je v dostupném zpravodajství opakovaně představována jako součást širšího soupeření o obchod, logistiku, infrastrukturu a technologie v Latinské Americe. Americké velvyslanectví vykreslilo čínské technologie jako možnou hrozbu pro bezpečnost sítí a národní suverenitu. Čína naopak stejnou kampaň popsala jako snahu vyloučit čínské dodavatele a omezit svobodu latinskoamerických vlád při výběru obchodních partnerů. 137

Nejde tedy jen o jednotlivá zařízení nebo telekomunikační zakázky. Ve hře jsou dva odlišné přístupy k regionálnímu vlivu:

• Přístup Washingtonu: přesvědčit partnery, aby dávali přednost dodavatelům, které Spojené státy považují za důvěryhodné, a omezili závislost na technologiích spojovaných podle amerického pohledu s mocí čínského státu. 78
• Přístup Pekingu: hájit čínské firmy jako zákonné obchodní účastníky a vykreslovat americký tlak jako nátlak, který má přetvořit obchodní a technologická rozhodnutí v regionu. 2318

Dostupné důkazy podporují popis celé situace jako širšího strategického soupeření, do něhož jsou zapojeny Latinská Amerika i Panama. Nepotvrzují však samostatnou, detailně doloženou výměnu mezi ambasádami zaměřenou na jediný konkrétní obchodní uzel mimo tento širší kontext.

Technologie jako nástroj diplomacie

Spor na sociálních sítích ukazuje, jak se rozhodování o technologických dodavatelích stává součástí diplomacie mezi USA a Čínou. Telekomunikační sítě, sledovací systémy a drony už nejsou diskutovány pouze jako obchodní produkty. Obě strany je stále častěji představují také jako možné nástroje národní bezpečnosti a geopolitického vlivu. 67

Pro latinskoamerické vlády to znamená praktický střet mezi bezpečnostními varováními a snahou zachovat si strategickou samostatnost. Washington po nich chce rychlou změnu dodavatelů, zatímco Peking varuje, že takový tlak zúží jejich možnosti z politických důvodů. Rozhodnutí o infrastruktuře a technologiích tak mohou mít důsledky daleko přesahující původní smlouvu.