Na rozdíl od radaru nebo radiofrekvenčních senzorů je systém Monava zcela pasivní: nevysílá žádné signály, které by nepřítel mohl detekovat, rušit nebo elektronicky falšovat . Místo toho používá pole pokročilých akustických mikrofonů, které naslouchají jedinečnému zvuku motorů a vrtulí dronu. Modely strojového učení natrénované na tisících akustických signatur pak klasifikují typ UAV, odliší jej od okolního hluku (vítr, doprava, zvířata) a dokonce poskytnou 3D souřadnice .
Jelikož technologie spoléhá na fyzikální signaturu, kterou produkuje každý dron – zvuk jeho rotorů – funguje na jakémkoli dronu bez ohledu na jeho komunikační linku. Drony řízené optickým vláknem nebo GPS-dark, které maří RF detekci, jsou stále slyšitelné . Systém také funguje v podmínkách nulové viditelnosti: v mlze, kouři, tmě i za budovami nebo terénem, kde kamery a radar selhávají .
Původně vyvinutý pro detekci lavin a později upravený pro vojenské účely, senzory Monava dokážou detekovat drony ve vzduchu, na zemi i na vodě .
Tradiční protidronové systémy trpí třemi zásadními slabinami, které Monava řeší:
Pasivní akustický přístup Monava nemá žádná z těchto omezení. Nelze jej rušit, protože neprodukuje žádný signál k rušení. Nelze jej detekovat, protože nic nevysílá. A funguje na každém dronu, který dělá hluk – a to je v současnosti prakticky každý dron .
Jak uvedla jedna analýza: „Technická logika Monava spočívá ve fyzikálním faktu: bez ohledu na komunikační metodu, kterou dron používá, ať už letí autonomně nebo ne, jeho vrtule stále produkují zvuk“ .
Senzorové systémy Monava jsou již operačně nasazeny v celé Skandinávii a na Ukrajině, u ozbrojených sil v obou regionech . Systémy slouží k vojenské ochraně a ochraně kritické infrastruktury a poskytují další, nezjistitelnou detekční vrstvu v prostředí, kde tradiční senzory nestačí.
Společnost nyní přechází z omezeného nasazení k sériové výrobě a komerčnímu škálování, aby uspokojila to, co popisuje jako rychle rostoucí poptávku evropských obranných zákazníků .
Managing partner Gungnir Capital Max Villman, který v rámci dohody usedl do představenstva Monava, popsal společnost jako „přesně ten typ firmy, kterou bychom měli podpořit“ . Širší investiční teze sdílená napříč mnoha zprávami je, že malé a levné drony se staly jednou z nejnaléhavějších bojových hrozeb současnosti .
„Válka na Ukrajině ukázala, že levné drony dokážou porazit systémy protivzdušné obrany za miliony dolarů, což vytváří obrovskou poptávku po alternativních metodách detekce,“ uvedla jedna průmyslová analýza . Globální trh s protidronovými systémy naléhavě potřebuje pasivní a odolné detekční vrstvy a systém Monava přesně zapadá do této mezery .
Monava použije čerstvý kapitál na:
Společnost, kterou založili Alexander Hebbe, Alexander Faraj a Ilkka O. Lavas , představuje malou, ale strategickou sázku na technologii, která funguje přesně tam, kde radar a RF selhávají – a kterou nelze umlčet protivníkovými protiopatřeními.
Na rozdíl od radaru nebo radiofrekvenčních senzorů je systém Monava zcela pasivní: nevysílá žádné signály, které by nepřítel mohl detekovat, rušit nebo elektronicky falšovat . Místo toho používá pole pokročilých akustických mikrofonů, které naslouchají jedinečnému zvuku motorů a vrtulí dronu. Modely strojového učení natrénované na tisících akustických signatur pak klasifikují typ UAV, odliší jej od okolního hluku (vítr, doprava, zvířata) a dokonce poskytnou 3D souřadnice .
Jelikož technologie spoléhá na fyzikální signaturu, kterou produkuje každý dron – zvuk jeho rotorů – funguje na jakémkoli dronu bez ohledu na jeho komunikační linku. Drony řízené optickým vláknem nebo GPS-dark, které maří RF detekci, jsou stále slyšitelné . Systém také funguje v podmínkách nulové viditelnosti: v mlze, kouři, tmě i za budovami nebo terénem, kde kamery a radar selhávají .
Původně vyvinutý pro detekci lavin a později upravený pro vojenské účely, senzory Monava dokážou detekovat drony ve vzduchu, na zemi i na vodě .
Tradiční protidronové systémy trpí třemi zásadními slabinami, které Monava řeší:
Pasivní akustický přístup Monava nemá žádná z těchto omezení. Nelze jej rušit, protože neprodukuje žádný signál k rušení. Nelze jej detekovat, protože nic nevysílá. A funguje na každém dronu, který dělá hluk – a to je v současnosti prakticky každý dron .
Jak uvedla jedna analýza: „Technická logika Monava spočívá ve fyzikálním faktu: bez ohledu na komunikační metodu, kterou dron používá, ať už letí autonomně nebo ne, jeho vrtule stále produkují zvuk“ .
Senzorové systémy Monava jsou již operačně nasazeny v celé Skandinávii a na Ukrajině, u ozbrojených sil v obou regionech . Systémy slouží k vojenské ochraně a ochraně kritické infrastruktury a poskytují další, nezjistitelnou detekční vrstvu v prostředí, kde tradiční senzory nestačí.
Společnost nyní přechází z omezeného nasazení k sériové výrobě a komerčnímu škálování, aby uspokojila to, co popisuje jako rychle rostoucí poptávku evropských obranných zákazníků .
Managing partner Gungnir Capital Max Villman, který v rámci dohody usedl do představenstva Monava, popsal společnost jako „přesně ten typ firmy, kterou bychom měli podpořit“ . Širší investiční teze sdílená napříč mnoha zprávami je, že malé a levné drony se staly jednou z nejnaléhavějších bojových hrozeb současnosti .
„Válka na Ukrajině ukázala, že levné drony dokážou porazit systémy protivzdušné obrany za miliony dolarů, což vytváří obrovskou poptávku po alternativních metodách detekce,“ uvedla jedna průmyslová analýza . Globální trh s protidronovými systémy naléhavě potřebuje pasivní a odolné detekční vrstvy a systém Monava přesně zapadá do této mezery .
Monava použije čerstvý kapitál na:
Společnost, kterou založili Alexander Hebbe, Alexander Faraj a Ilkka O. Lavas , představuje malou, ale strategickou sázku na technologii, která funguje přesně tam, kde radar a RF selhávají – a kterou nelze umlčet protivníkovými protiopatřeními.