Microsoft čelí žalobě o 357 miliard dolarů kvůli Azure a AI

V centru sporu stojí otázka, zda vedení Microsoftu vědomě zlehčovalo slábnoucí růst své klíčové cloudové divize a současně odvádělo pozornost investorů od miliardových investic do AI a nákladnějšího, než očekávaného rozvoje nástrojů, jako je Copilot.

Co žaloba tvrdí

Případ s názvem City of St. Clair Shores Police and Fire Retirement System v. Microsoft Corporation byl podán u federálního soudu pro západní okres státu Washington v Seattlu. Navrhovaná hromadná žaloba se týká všech, kdo nakoupili kmenové akcie Microsoftu mezi 1. květnem 2025 a 28. lednem 2026 . Zastupuje ji právní kancelář Robbins Geller Rudman & Dowd LLP .

Vedle samotné společnosti žaloba jmenuje také generálního ředitele Satya Nadellu a finanční ředitelku Amy Hoodovou. Podle žalobců se oba podíleli na veřejných vyjádřeních, která byla zavádějící .

Dvě hlavní linie obvinění

1. Údajně zamlčené zpomalování Azure

Cloudová platforma Azure patří k hlavním motorům růstu Microsoftu. Žalobci tvrdí, že firma v rozhodném období dostatečně neupozornila na zpomalování růstu jejích tržeb. Tempo se podle žaloby snížilo přibližně ze 40 na 39 % a interní výhledy měly naznačovat další pokles do pásma 37 až 38 % .

Microsoft přitom podle žaloby nadále prezentoval Azure jako zásadní zdroj růstu a bagatelizoval problémy s kapacitou a další překážky, které mohly budoucí výsledky omezit .

2. Rozsah nákladů na AI

Současně firma veřejně zdůrazňovala úspěch a rychlé přijímání AI nástrojů, zejména asistenta Copilot. Akcionáři ale tvrdí, že Microsoft nedostatečně zveřejňoval, kolik peněz musí přesouvat do datových center a další infrastruktury potřebné pro AI .

Podle žaloby neodpovídal obraz hladkého a rychle ziskového rozvoje AI skutečnosti, v níž Microsoft vynakládal miliardy dolarů na kapitálové investice a zároveň se potýkal s pomalejším převodem zákazníků na placené předplatné, než se očekávalo .

Zjednodušeně řečeno: akcionáři tvrdí, že jim byl předložen příběh zdravého a do značné míry samofinancujícího růstu AI, zatímco firma ve skutečnosti vedla nákladný boj o výpočetní kapacitu, který zatěžoval i její klíčový cloudový byznys .

Den, kdy zmizelo 357 miliard dolarů

Zlom přišel 29. ledna 2026, den po zveřejnění výsledků za fiskální druhé čtvrtletí. Ačkoli řada hlavních ukazatelů působila pozitivně, report upozornil na zpomalování růstu cloudových tržeb a rekordní nárůst kapitálových výdajů souvisejících s AI .

Reakce trhu byla prudká. Akcie Microsoftu se propadly zhruba o 10 % a z tržní hodnoty společnosti se během jediného obchodního dne vytratilo přibližně 357 miliard dolarů. Šlo o nejhorší jednodenní pokles akcií firmy za téměř šest let; její tržní kapitalizace na konci dne činila asi 3,22 bilionu dolarů .

Právě tento propad tvoří finanční jádro žaloby. Žalobci tvrdí, že nešlo jen o běžnou změnu nálady na trhu, ale o očekávatelnou korekci ceny poté, co se podle nich na veřejnost dostaly dříve zamlčované informace.

Microsoft: Obvinění jsou neopodstatněná

Microsoft obvinění odmítl. Mluvčí společnosti uvedl, že firma považuje žalobu za „neopodstatněnou“ a hodlá se důrazně bránit . Podrobnější veřejnou polemiku s jednotlivými tvrzeními zatím společnost nepředložila.

Spor tak může rozhodnout, kde končí běžný firemní optimismus a začíná klamavé informování investorů podle pravidel amerického kapitálového trhu.

Co bude následovat

Případ je teprve v rané procesní fázi. Nejbližším důležitým krokem bude výběr hlavního žalobce. Investoři, kteří v daném období nakoupili akcie Microsoftu a utrpěli významnou ztrátu, mohou do 11. srpna 2026 požádat soud o jmenování do této role .

Hlavním žalobcem se obvykle stává investor s největším finančním zájmem na výsledku sporu. Ten následně řídí žalobu a podílí se na výběru hlavního právního zástupce.

Případ tak představuje nejen právní riziko pro Microsoft, ale také zásadní test důvěryhodnosti jeho AI strategie. Rozdíl mezi příslibem rychle se vyplácející umělé inteligence a jejími skutečnými náklady už investorům podle reakce trhu přinesl cenovku 357 miliard dolarů.