Evropa buduje nezávislý digitální zásobník: Od vyhledávače Qwant po omezení amerických cloudových gigantů

Všechny tyto kroky společně probouzejí k životu vizi zvanou EuroStack. Jde o iniciativu, za kterou stojí akademici, lídři v oboru a tvůrci politik. Její podstatou je strategický plán suverénního evropského digitálního ekosystému – od konektivity a cloudu až po umělou inteligenci a datové platformy . Samotné digitální oddělení Evropské komise označilo zprávu EuroStack za přesvědčivý argument pro přetvoření digitálního prostředí Evropy tak, aby bylo odolnější a méně závislé na velkých technologických firmách .

Konec Googlu v Evropském parlamentu

Změna se dotkne prohlížečů Firefox a Edge, kde se vyhledávání z adresního řádku nově přesměruje na Qwant. Interní e-mail, který získal server Politico, zdůvodňuje krok „závazkem parlamentu k digitální suverenitě a ochraně osobních údajů uživatelů“ .

Není to poprvé, co se evropské instituce od Googlu odvracejí. Francouzské Národní shromáždění a ministerstvo obrany přijaly Qwant již dříve, a to kvůli obavám z potenciálního odposlechu ze strany amerických tajných služeb . Evropská unie se navíc dlouhodobě zabývá silou výchozího nastavení – výzkumy ukazují, že až 95 % uživatelů zůstává u přednastaveného vyhledávače . Přechod v parlamentu je tak praktickou ukázkou, jak lze toto výchozí nastavení využít ve prospěch evropských alternativ.

Zajímavostí je, že Qwant a německý ekologický vyhledávač Ecosia v březnu 2026 společně vyzvali všech 27 lídrů EU a nabídli se, že pro kontinent vybudují suverénní vyhledávací infrastrukturu. Její absenci označili za katastrofální ztrátu kontroly nad vstupní bránou do evropské digitální ekonomiky . Oba subjekty navíc spolupracují na vlastním evropském vyhledávacím indexu, aby se zbavily závislosti na rozhraních od Microsoftu a Googlu .

Balíček technologické suverenity: Daleko za hranicí vyhledávačů

Krok Evropského parlamentu přichází ve chvíli, kdy Evropská komise dokončuje mnohem razantnější sadu opatření. Balíček technologické suverenity, oficiálně zveřejněný 3. června 2026, obsahuje dva stěžejní nástroje :

1. Zákon o rozvoji cloudu a umělé inteligence: Přináší striktní kritéria pro cloudové služby ve „vysoce kritických“ státních zakázkách – tedy pro systémy zpracovávající citlivé údaje, jako jsou finanční záznamy, zdravotnická data nebo soudní spisy . Návrhy, do nichž nahlédla agentura Reuters, naznačují, že tato pravidla prakticky vyloučí Amazon Web Services, Microsoft Azure a Google Cloud z podobných veřejných zakázek . Aby byl poskytovatel vůbec způsobilý, musí dosáhnout úrovně zabezpečení datové suverenity zvané SEAL-2. To znamená, že se sám od sebe řídí právem EU, aniž by po zákazníkovi požadoval dodatečná technická opatření . Tyto tři americké společnosti přitom v současnosti ovládají přibližně 70 % evropského trhu s cloudovou infrastrukturou .
2. Aktualizovaný Zákon o čipech: Revidovaná verze evropské legislativy pro polovodiče uděluje Bruselu mimořádné pravomoci. V době kritického nedostatku čipů bude moci Komise zrušit platnost soukromých dodavatelských smluv a donutit výrobce čipů, aby přednostně plnili unijní objednávky .

Důležité je zmínit, že se nejedná o plošný zákaz. Nejpřísnější omezení míří pouze na vládní agendu a veřejný sektor, kde je otázka suverenity dat nejkritičtější. Využívání cloudových služeb soukromými firmami zůstává prozatím těmito pravidly nedotčeno . Komise si již půdu připravila i prakticky – v květnu 2026 udělila šestiletý tendr na suverénní cloudové služby ve výši 180 milionů eur, kde byla způsobilost podmíněna právě přísnými požadavky na datovou suverenitu .

Jak to souvisí s vizí EuroStacku

EuroStack není jen vágní slogan. Představuje konkrétní koncept, s nímž v roce 2024 přišel Glen Weyl a který do podoby zásadního plánu rozvedli Francesca Briaová a Paul Timmers. Vize počítá s mobilizací 300 miliard eur během 10 let na vybudování nezávislé evropské digitální infrastruktury – něčeho, co je autoři přirovnávají ke strategickému významu energetických sítí nebo telekomunikačních páteří . Evropská komise na svých stránkách k digitálním stavebním blokům výslovně uvádí, že iniciativa „přináší přesvědčivý argument, že Evropa potřebuje investovat do své digitální suverenity“ .

Praktický dopad lze vidět právě na jednotlivých vrstvách digitálního „zásobníku“, na něž EU nyní sahá:

• Vyhledávací vrstva: Qwant nahrazuje Google v Evropském parlamentu. Současně se rodí evropský vyhledávací index nezávislý na API Microsoftu a Googlu .
• Cloudová infrastruktura: Zákon o rozvoji cloudu a umělé inteligence má omezit americké giganty ve zpracovávání citlivých vládních dat a vynucuje standard SEAL-2. Cílí tím na dominantní 70% tržní podíl, který drží americké firmy .
• Hardwarová vrstva: Revize Zákona o čipech umožní EU v krizové situaci obcházet soukromé kontrakty a řešit tak fyzické závislosti v dodavatelském řetězci .

Od slov k činům

Současné dění se zásadně liší od předchozích let papírových strategií. Evropská komise již dávno nepouze deklaruje cíle digitální suverenity. Prostřednictvím Rámce pro cloudovou suverenitu se systémem hodnocení SEAL, tendru na suverénní cloud za 180 milionů eur a nyní i legislativního balíčku uvádí svou strategii do praxe .

Dopad na americké technologické giganty je nezpochybnitelný. Cesta od návrhu k realitě je však ještě dlouhá. Aby Zákon o rozvoji cloudu a umělé inteligence vstoupil v platnost, bude potřebovat jednomyslný souhlas všech 27 členských států . A i nadále platí, že i neevropské technologie se mohou na suverénních zakázkách podílet – ovšem pouze pokud budou provozovány v natolik přísném rámci, který vyhoví standardu SEAL-2 .

Přechod Evropského parlamentu na Qwant je viditelnou, institucionální špičkou ledovce. Pravidla pro cloud a mimořádné pravomoci v čipové oblasti představují jeho hlubokou, strukturální základnu. Dohromady ukazují, že EuroStack už není jen akademickým konceptem – stává se legislativní realitou, za kterou stojí síla veřejných zakázek.