Spor se rozhořel kvůli několika propojeným problémům:
Smazání videa premiéra Módího (23. července 2026): Facebook nakrátko stáhl video, v němž premiér Módí oslovoval studenty k reformám zkoušek uprostřed protestů kvůli úniku zadání přijímacích zkoušek NEET. Video bylo obnoveno asi po šesti hodinách. Meta to označila za "technickou chybu", ale vláda i parlamentní výbor to odmítli .
Dětský pornografický obsah (CSAM) na Instagramu: Vláda tlačila na Metu kvůli šíření materiálů se sexuálním zneužíváním dětí na Instagramu a kvůli tomu, že je Meta aktivně neodhaluje a neodstraňuje. Zuckerbergova omluva se výslovně týkala i selhání v oblasti CSAM .
Selhání v odhalování deepfake videí: Meta přiznala nedostatky v odhalování a odstraňování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (deepfakes). Indická vláda to označila za hrozbu pro národní bezpečnost a veřejný pořádek .
Algoritmická zaujatost: Parlamentní výbor a ministerstvo elektroniky a informačních technologií (MeitY) se Mety ptaly na obvinění, že její algoritmy vykazují zaujatost – včetně podezření, že algoritmická moderace obsahu mohla sehrát roli při smazání premiérova příspěvku. Vláda si kvůli tomu předvolala Mezinárodní tým Mety, aby vysvětlil algoritmickou zaujatost a její dopad na veřejný pořádek .
Výzva bezpečnému přístavu (safe harbour): Indie tvrdila, že díky algoritmickému výběru obsahu a placenému boostování příspěvků se Meta stává spíše vydavatelem než pasivním zprostředkovatelem, a proto by měla přijít o imunitu safe harbour podle paragrafu 79. Výbor výslovně varoval, že pokud se do tří dnů nedočká omluvy, bude Meta této ochrany zbavena .
Ještě 5. srpna 2026 – ve stejný den, kdy ultimátum padlo – poslal Mark Zuckerberg indické vládě omluvu. Týkala se smazání Módího videa, šíření CSAM, selhání v oblasti deepfake videí i chyb platformy. Tím dodržel třídenní lhůtu .