Chytré brýle Meta mohou posunout sledování lidí na novou úroveň

Zpracování přímo v zařízení může omezit některá rizika spojená s odesíláním surových záběrů do cloudu. Samo o sobě však neřeší souhlas lidí, kteří se ocitli v záběru. Zůstávají otázky týkající se samotného sběru dat, biometrických a behaviorálních odhadů, doby uchovávání, sdílení i případného pozdějšího nahrání na internet.

Debata se proto netýká pouze nahrávání. Čím více rozhodování převezme umělá inteligence, tím menší kontrolu mají kolemjdoucí nad tím, co se zachytí, které okamžiky zůstanou uložené a jak bude jejich chování interpretováno.

NameTag udělal z rozpoznávání tváře hlavní problém

Patent přitáhl další pozornost také proto, že navázal na zprávy o systému NameTag. Časopis WIRED informoval o dosud neuvedeném systému rozpoznávání tváří, který byl nalezen v doprovodné aplikaci pro chytré brýle Meta. Podle reportu měl systém převádět obličeje zachycené brýlemi na biometrické reprezentace vhodné k porovnávání. Meta následně v další aktualizaci aplikace identifikované části spojené s rozpoznáváním tváří odstranila a uvedla, že o uvedení funkce na trh dosud nebylo rozhodnuto.

Odstranění kódu je významné, neřeší ale základní otázku, zda by se podobná funkce nemohla vrátit v jiné podobě. Rozpoznávání tváří prostřednictvím brýlí, které vypadají jako běžné dioptrické nebo sluneční brýle, by mohlo usnadnit identifikaci cizích lidí v situacích, kdy nemají praktickou možnost si toho všimnout, vznést námitku nebo proces odmítnout.

Rizika by se tím neomezovala na obecný pocit sledování. Kritici upozorňují na možnost stalkingu, obtěžování, situací spojených s domácím násilím nebo cílení na lidi v citlivém prostředí. Nebezpečí by dále rostlo, pokud by se identifikace spojila s dohledatelnými vzpomínkami, štítky popisujícími činnost nebo automatickým sdílením.

Brýle vypadající obyčejně ztěžují upozornění okolí

Kamerové brýle jsou společensky nejednoznačné. Mohou připomínat běžné brýle, fungovat bez použití rukou a pořizovat záznam z výšky očí. Viditelná kontrolka může signalizovat, že zařízení nahrává, pokud si jí okolí všimne a správně ji pochopí. Nezaručuje však, že ji zaznamenají všichni lidé v okolí nebo že budou vědět, co všechno zařízení dokáže.

Obavy jsou obzvlášť silné na místech, kde lidé důvodně očekávají vyšší míru soukromí — například v domácnostech, školách, na pracovištích, ve zdravotnických zařízeních, převlékárnách a dalších citlivých prostorách. I když je nahrávání z právního hlediska přípustné, lidem může vadit, že jsou bez vědomí rozpoznáváni, analyzováni nebo zařazeni do sestříhaného videa.

Meta poukazuje na nahrávací LED diodu, ochranu proti neoprávněné manipulaci, tvrzení o zapracování soukromí už ve fázi návrhu, uživatelské ovládací prvky a pravidla Instagramu zakazující tajně pořízený obsah. Tato opatření mohou některé způsoby zneužití omezit. Jejich účinnost ale závisí na tom, zda kontrolka zůstane viditelná, zda ji uživatelé respektují a zda mají platformy nebo oběti možnost zasáhnout poté, co už byl záznam pořízen.

Evropa zkouší hranice současných pravidel

Technologie už vyvolala politický i právní tlak v Evropě. Poslanci Evropského parlamentu se Evropské komise ptali, jak chce řešit obavy související s GDPR, zejména otázky souhlasu a mezinárodního předávání dat.

V Německu podala organizace pro digitální práva HateAid trestní oznámení na Metu, společnosti spojené s výrobou brýlí a prodejce. Tvrdí, že nenápadné nahrávání prostřednictvím těchto zařízení může porušovat německé právo. Organizace požaduje přísnější pravidla „bezpečnosti už v návrhu“ a zákaz prodeje modelu Wayfarer Gen 2.

Jde o tvrzení a právní či politické kroky, nikoli o soudní rozhodnutí, že Meta zákon skutečně porušila. K zákazu brýlí vyzvala také dánská politická strana Enhedslisten, známá jako Rudá-zelená aliance. Její mluvčí uvedl, že lidé by neměli chodit po veřejnosti s obavou, že budou bez souhlasu nahráni a následně šířeni.

Právní otázka tak přesahuje samotný prodej spotřební elektroniky. Regulátoři a zákonodárci zkoumají, zda stávající pravidla dostatečně pokrývají zařízení, které kombinuje nenápadnou kameru s analýzou pomocí umělé inteligence a případnou biometrickou identifikací.

Nejde už jen o hardware, ale o rozložení moci

Brýle Meta ukazují posun od pasivního zachycování obrazu k automatizovanému výkladu okolního světa. Kontrolka může kolemjdoucímu naznačit, že je kamera aktivní. Neřekne mu ale, zda systém zároveň zkouší určit jeho totožnost, odhadnout výraz nebo směr pohledu, sledovat jeho jednání či vybrat jeho přítomnost do automatického videa.

Zůstává proto několik zásadních otázek:

• Mělo by být biometrické rozpoznávání na spotřebitelských brýlích zakázáno, nebo podmíněno výslovným souhlasem?
• Měli by mít lidé možnost účinně odmítnout nahrávání či automatickou analýzu na citlivých místech?
• Jaké limity uchovávání a mazání by se měly vztahovat na záznamy i odvozená data?
• Měli by výrobci povinně zajistit, aby bylo nahrávání nezaměnitelné a technicky obtížné ho skrýt?
• Jaká náprava by měla být dostupná v případech stalkingu, obtěžování nebo domácího násilí?

Dostupné informace k srpnu 2026 odůvodňují důkladnou kontrolu přístupu společnosti Meta. Neprokazují však, že funkce rozpoznávání tváří nebo tvorby automatických sestřihů popsané v patentu jsou v současnosti nasazené. Bezprostřední problém spočívá především ve směru vývoje: k brýlím, které svět nejen snímají, ale také identifikují, interpretují a třídí lidi, kteří se v něm objeví.