LinkedIn vyhlásil válku „AI slopu“ – a přiznává vlastní podíl na problému

Uživatel tak může označit obsah, který podle něj působí neautenticky, příliš genericky nebo jako text vytvořený převážně umělou inteligencí. Po odeslání hlášení se příspěvek skryje z jeho vlastního feedu. Autor zároveň dostane soukromé upozornění, že ostatní uživatelé jeho obsah vnímají jako neautentický nebo výrazně vytvořený pomocí AI .

Nejde však jen o okamžité odstranění jednoho příspěvku z obrazovky. LinkedIn chce uživatelská hlášení využít také k trénování a zpřesňování svých detekčních modelů . Firma připouští, že „slop“ se obtížně definuje a jeho podoba se mění. V praxi proto nehledá pouze použití AI, ale především obsah, který je bez vlastního názoru, zkušenosti či konkrétní hodnoty.

LinkedIn ruší nástroj, který uživatelům sám nabízel

Nejvýraznější přiznání vlastní spoluodpovědnosti přichází současně s novým tlačítkem. LinkedIn odstranil funkci „Enhance with AI“, kterou dříve propagoval u každého příspěvku a která dokázala text kompletně přeformulovat .

Nahradil ji mírnější nástroj pro korekturu, který nabízí menší stylistické a gramatické úpravy namísto celého AI přepisu . Platforma také zablokovala rozsáhlou automatizaci a omezila nástroje pro automatické komentování . Cílem je zabránit nejen lavině generických příspěvků, ale i umělému vytváření aktivity prostřednictvím tisíců automatizovaných komentářů.

LinkedIn přitom netvrdí, že jakékoli použití AI je zakázané. Problémem má být především obsah bez osobního pohledu, odbornosti nebo skutečné zkušenosti – text, který sice zní profesionálně, ale mohl by být publikován kýmkoli a o čemkoli.

Jak velký je problém podle dostupných měření?

Čísla naznačují, že nejde o okrajový jev. Studie společnosti Pangram Labs z července 2026 analyzovala přibližně 1 milion příspěvků na LinkedInu, síti X, platformách Medium, Reddit a Substack. U dlouhých příspěvků, definovaných jako texty delší než 250 slov, označila na LinkedInu 41 % obsahu za plně vytvořený AI – nejvyšší podíl ze všech sledovaných velkých platforem .

LinkedIn přitom tvořil zhruba třetinu analyzovaných položek, ale připadlo na něj 62 % veškerého detekovaného dlouhého AI obsahu v celém vzorku . Jiné měření společnosti Originality.ai z roku 2025 dospělo k odhadu 53,7 % u dlouhých příspěvků na LinkedInu .

Výsledky detektorů je nutné chápat jako odhady, nikoli jako nezpochybnitelný důkaz autorství. Přesto ukazují výrazný trend: profesní síť, která stojí na osobní reputaci a odborných zkušenostech, zaplavují texty podobného stylu, často bez konkrétního obsahu.

LinkedIn od května 2026 používá algoritmické omezení dosahu příspěvků, které vyhodnotí jako generické AI texty. Takový obsah nemá být automaticky smazán, ale platforma ho přestane doporučovat lidem mimo autorovu vlastní síť. LinkedIn uvádí, že jeho detekce v prvních testech dosahovala přesnosti 94 % .

Co dělají ostatní platformy?

LinkedIn není jedinou sociální sítí, která řeší příval syntetického obsahu. Rozdíly jsou především v tom, zda platforma obsah označí, omezí jeho dosah, nebo ho rovnou odstraní.

• TikTok má podle dostupných údajů nejrozvinutější pravidla pro AI obsah. U realistických syntetických médií vyžaduje povinné označení. Ve druhé polovině roku 2025 odstranil 51 618 neoznačených AI videí, což představovalo meziroční nárůst o 340 %, a trvale zablokoval přibližně 8 600 účtů . Dne 10. července 2026 překročil hranici 3 miliard označených videí vytvořených umělou inteligencí .
• Meta, tedy Facebook a Instagram, v březnu 2026 nasadila pokročilejší vlastní systémy pro moderování obsahu a využívá AI také při blokování velkého množství účtů . V červenci navíc po kritice odstranila z Instagramu funkci pro generování obrázků nazvanou „Muse“ .
• Síť X podle studie Pangram Labs obsahovala 23,9 % dlouhých příspěvků plně napsaných AI a dalších 22,9 % příspěvků vytvořených s pomocí AI . Podezřelému obsahu platforma omezuje dosah.
• YouTube vyžaduje u syntetických médií podobné označování jako TikTok. Za nedodržení pravidel může tvůrcům hrozit také ztráta monetizace .

Širší obrázek je ještě výraznější. Sken Stanford Internet Observatory, který zahrnul 14 miliard indexovaných webových stránek, dospěl k závěru, že 58 % nově publikovaného webového obsahu v roce 2026 vykazuje znaky tvorby pomocí AI .

Platformy nyní řeší problém, který samy urychlily

Nová funkce LinkedInu tak představuje poněkud ironický moment. Platforma nejprve nabízela nástroje, které tvorbu AI textů usnadňovaly, a nyní žádá uživatele, aby pomáhali tyto texty odhalovat a omezovat.

Výsledkem pravděpodobně nebude zákaz umělé inteligence. Spíše se mění pravidla distribuce: AI může pomoci s korekturou nebo strukturou textu, ale příspěvek bez vlastního názoru a konkrétní zkušenosti má mít menší šanci dostat se k širokému publiku. Pro uživatele LinkedInu je vzkaz jednoduchý: nejde jen o to, zda byl při psaní použit nástroj AI, ale zda má výsledný text vůbec co říct.