BepiColombo vstoupila do rozhodující části své cesty k Merkuru. Evropská kosmická agentura ESA 3. září 2026 potvrdila úspěšné oddělení přeletového modulu MTM (Mercury Transfer Module) od sestavy sond. Dvě vědecké družice nyní musí zvládnout zachycení gravitací Merkuru, rozdělení a dlouhou sérii úprav drah.
5
13
Jde o velký milník, nikoli o konec letu. Pravidelná vědecká pozorování mají začít až v dubnu 2027, po vstupu na oběžnou dráhu, kontrole systémů, zprovoznění přístrojů a testovacích měřeních.
5
9
13
Proč je tak těžké k Merkuru doletět
Letět směrem ke Slunci nestačí. Sonda startující od Země má velkou rychlost na oběžné dráze kolem Slunce; aby ji Merkur mohl zachytit, musí se této energie a rychlosti vůči planetě postupně zbavit.
BepiColombo proto využívala solárně-elektrický pohon a gravitační manévry u planet. Od startu 20. října 2018 absolvovala devět průletů: jeden kolem Země, dva kolem Venuše a šest kolem Merkuru. Poslední tahový úsek elektrického pohonu skončil v červnu 2026, čímž se po zhruba osmi letech uzavřela přeletová fáze.
13
20
28
Co znamená oddělení MTM
MTM zajišťoval energii a elektrický pohon pro dlouhou meziplanetární cestu. Pro samotné operace při příletu k Merkuru už jej sestava nepotřebuje.
Po jeho odpojení zůstaly spojeny evropský Mercury Planetary Orbiter (MPO), japonský Mercury Magnetospheric Orbiter Mio a ochranná konstrukce MOSIF. ESA oddělení potvrdila signály z antén pro hluboký vesmír ve španělském Cebreros a argentinském Malargüe; telemetrie ukazovala, že zbývající systémy fungují správně.
5
11
Tím začíná přesně načasovaná kampaň, při níž musí všechny klíčové kroky proběhnout ve správném pořadí a v náročném prostředí blízko Slunce. ESA tuto příletovou sekvenci označuje za jednu z provozně nejnáročnějších planetárních operací, jaké kdy agentura prováděla.
8
11
Problém s pohonem a nová trajektorie
Závěrečnou část přeletu komplikoval problém s elektrickým napájením, odhalený v roce 2024. Kvůli němu solárně-elektrický pohon nemohl poskytovat plný tah, který byl pro plánované manévry k dispozici.
23
ESA společně s průmyslovými partnery připravila upravenou trajektorii, jež využila dostupný výkon i geometrii průletů kolem planet. Mise tak zůstala na cestě k Merkuru. Případ ukazuje, jak citlivý je takový let: i zdánlivě omezená změna dostupného tahu může výrazně ovlivnit trasu a podmínky příletu.
18
23
Harmonogram: co bude následovat
Je důležité rozlišovat mezi prvním zachycením na oběžné dráze Merkuru a zahájením plnohodnotné vědecké mise.
- 21. listopadu 2026 – vstup na oběžnou dráhu Merkuru: Spojená sestava MPO–Mio má být zachycena gravitací planety.
5
13
- 21. listopadu 2026 až březen 2027 – úprava drah: Po vstupu začne série 16 zážehů, které postupně upraví počáteční dráhu do provozních orbit obou sond.
11
- 9.–10. prosince 2026 – oddělení MPO a Mio: Mio se má oddělit a zamířit na svou vědeckou dráhu.
5
13
- 16. prosince 2026 – odhození MOSIF: Ochranný sluneční štít, který zůstane po oddělení Mio u MPO, má být následně uvolněn.
11
- Březen 2027 – MPO dosáhne vědecké dráhy: Evropský orbiter má dokončit finální úpravy oběžné dráhy.
11
- Duben 2027 – začátek vědeckých operací: Po prověření sond, zprovoznění přístrojů a testovacích pozorování má začít nominální vědecká fáze.
5
9
13
Datum 21. listopadu tedy znamená začátek provozu v okolí Merkuru, ne okamžik, kdy sonda zahájí svůj plný vědecký program.
Dvě sondy, dvě role
Příletová sekvence spojuje několik mimořádně citlivých úkonů: navedení na oběžnou dráhu, opakované zážehy chemických motorů, oddělení těles, která spolu letěla roky, a jejich rozmístění na rozdílné orbitální dráhy.
11
MPO se bude soustředit na samotný Merkur – jeho povrch, geologii, složení a nitro. Mio bude sledovat magnetosféru Merkuru, tedy oblast vesmíru ovládanou magnetickým polem planety, a její interakci se slunečním větrem.
31
37
Přechod od jedné spojené sestavy ke dvěma spolupracujícím observatořím je proto podstatou nadcházejících měsíců. Obě sondy se musí dostat na správné dráhy, aby mohly společně přinést data, pro která byla mise navržena.
Co bude BepiColombo u Merkuru zkoumat
Vědecké cíle zahrnují povrch, vnitřní stavbu i kosmické prostředí planety. BepiColombo má zmapovat Merkur v různých vlnových délkách, zkoumat jeho minerální a prvkové složení, geologické procesy a povahu nitra.
30
34
Mise bude sledovat také magnetické pole Merkuru, jeho magnetosféru a vztah se slunečním větrem. Data obou družic se mají doplňovat: MPO bude na nižší dráze sbírat detailní měření planety, zatímco Mio bude zkoumat magnetické prostředí kolem ní.
35
40
Nejbližší úkol BepiColombo je tedy hlavně provozní: proměnit úspěšnou osmiletou cestu ve dvě funkční vědecké sondy na plánovaných drahách kolem Merkuru. Pokud bude sekvence pokračovat podle plánu, rutinní výzkum začne v dubnu 2027.
5
11