BepiColombo už není v dlouhé meziplanetární fázi letu. Evropská kosmická agentura (ESA) 3. září 2026 potvrdila úspěšné oddělení Mercury Transfer Module (MTM), přeletového modulu, od sestavy sondy. K Merkuru teď společně pokračují dva vědecké orbitery: evropský Mercury Planetary Orbiter (MPO) a japonský Mio. Úspěch je zásadní, neznamená však konec mise — naopak otevírá její operačně nejnáročnější etapu.
5
Osm let letu a devět gravitačních průletů
BepiColombo odstartovala 20. října 2018. Přímá cesta k Merkuru by byla energeticky mimořádně náročná, protože sonda musí při přiblížení k planetě výrazně zpomalit vůči Slunci. Proto mise postupně upravovala svou dráhu pomocí elektrického pohonu s nízkým tahem a devíti gravitačních manévrů: jednoho u Země, dvou u Venuše a šesti u samotného Merkuru.
14
31
MTM během této cesty zajišťoval energii a pohon. Po jeho odpojení napájí dosud spojenou dvojici MPO–Mio solární panely modulu MPO. Oddělení potvrdily signály zachycené stanicemi sítě ESA v Cebreros ve Španělsku a v argentinském Malargüe.
5
Závada posunula přílet o rok
V roce 2024 ESA oznámila elektrický problém, kvůli němuž elektrické motory BepiColombo nemohly pracovat na plný výkon. Dotčený systém byl součástí MTM, tedy modulu používaného pro tah během přeletové fáze.
24
Řídicí tým proto upravil trajektorii i operační plán. Vstup na oběžnou dráhu Merkuru se z původně očekávaného roku 2025 přesunul na 21. listopadu 2026.
24
31
Co bude následovat: klíčové termíny
Následující body jsou plánované milníky, nikoli již dokončené události:
- 21. listopadu 2026: spojená sestava MPO–Mio má vstoupit na oběžnou dráhu Merkuru.
5
14
- 9.–10. prosince 2026: Mio se má oddělit od MPO.
5
14
- Do března 2027: plánováno je 16 zážehových manévrů, které mají postupně upravit počáteční dráhy na vědecké oběžné dráhy obou sond.
12
- 6. dubna 2027: má začít vědecký provoz mise.
37
Samotné gravitační zachycení Merkurem tedy nebude cílovým stavem. Po něm přijdou měsíce přesně načasovaných zážehů, kontrol systémů a příprav na práci ve vlastních polárních drahách.
Proč je přílet k Merkuru tak složitý
Mise musí skloubit řízení dvou budoucích samostatných družic, jejich postupné oddělení, komunikaci, orientaci sond i dlouhou sérii motorických manévrů. To vše v extrémním prostředí blízko Slunce, kde má BepiColombo odolávat teplotám přesahujícím 350 °C.
19
Oba orbitery mají odlišné, ale vzájemně se doplňující úkoly. MPO je planetární observatoř zaměřená především na Merkur jako těleso, zatímco Mio bude zkoumat jeho magnetické okolí neboli magnetosféru.
20
Co budou sondy zkoumat
BepiColombo nese dohromady 16 přístrojů: 11 na MPO a pět na Mio.
19
27 Jejich úkolem je zkoumat povrch a geologii Merkuru, jeho vnitřní stavbu, magnetické pole, magnetosféru i řídký obal částic kolem planety — exosféru.
19
20
Dvojice sond umožní porovnávat měření z planetárního prostředí a z magnetosféry současně. Vědecký přínos mise ale závisí na tom, zda úspěšně proběhne celá navazující sekvence: zachycení u Merkuru, rozdělení orbiterů a převedení na jejich pracovní dráhy.
Oddělení MTM je proto velkým krokem vpřed, nikoli cílovou páskou. Další rozhodující zkouškou bude 21. listopadu vstup na oběžnou dráhu Merkuru — přechod od osmileté cesty k plnohodnotné planetární vědecké misi.
5
12