Saúdská strana ale zároveň zdůraznila, že jejím cílem není rozšíření konfliktu. Rijád nadále podporuje snížení napětí ve vztazích s Íránem, přestože se sám podílel na vojenské operaci proti proíránským milicím v Iráku . Rozdíl mezi „potrestáním konkrétní provokace“ a zahájením rozsáhlejší vojenské kampaně měl být jedním z hlavních bodů sdělení Washingtonu.
Ministr obrany také předal osobní vzkaz korunního prince Muhammada bin Salmána. Podle saúdského hodnocení se Írán snaží získávat vliv a vyjednávací páku prostřednictvím regionálních代理ních skupin, zatímco Saúdská Arábie se chce vyhnout širší válce .
Výrazným bodem rozhovoru byla také izraelská politika vůči Íránu. Chálid bin Salmán měl Vanceovi výslovně sdělit, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu tlačí na eskalaci, zatímco Saúdská Arábie prosazuje deeskalaci .
Toto sdělení ukazuje na důležitý rozdíl mezi Rijádem a částí izraelského přístupu k regionální krizi. Saúdská strana podle zpráv nechce být zatažena do širšího konfliktu, který by vznikl pod tlakem na další vojenské kroky proti Íránu .
Saúdští představitelé podle dostupných zpráv předpokládají, že Írán bude své regionální代理níky dál využívat jako nástroj nátlaku, a to i přes případné diplomatické kontakty . Zmíněni byli také Húsíové v Jemenu, jejichž působení Rijád řadí do širšího obrazu íránského využívání ozbrojených skupin v regionu.
Strategická pozice Saúdské Arábie však podle sdělení Washingtonu zůstává zaměřena na omezení napětí, nikoli na rozšiřování vojenských operací . Království tak vysílá dvojí signál: útoky na jeho civilní a energetickou infrastrukturu hodlá odrážet, ale současně nechce, aby jednotlivé údery přerostly v otevřenou regionální válku.
Návštěva Washingtonu byla původně naplánována už na předchozí týden, později však byla odložena kvůli nárůstu útoků Íránem podporovaných skupin v regionu . Jednání s Vancem se nakonec uskutečnilo 29. července a prezident Trump byl do programu přidán později téhož dne .