Poptávka se navíc soustřeďuje na nejvýkonnější a nejspolehlivější součástky. Právě ty dlouhodobě ovládá několik japonských a jihokorejských výrobců.
Japonská Murata Manufacturing, světová jednička s podílem okolo 32 %, a jihokorejská Samsung Electro-Mechanics (SEMCO) s přibližně 23 % trhu podle dostupných údajů pracují s využitím továren blížícím se 95 % .
Nejde jen o navyšování celkové výroby. Obě společnosti přesouvají výrobní linky od běžných spotřebitelských a automobilových komponent k prémiovým MLCC pro AI servery a náročnější automobilové aplikace. Tyto produkty mají výrazně vyšší marže. Murata tento trend potvrdila oznámením zvýšení cen vybraných kategorií o 3 až 10 % s účinností od července 2026 .
Z pohledu zavedených výrobců jde o logický obchodní krok. Současně tím ale vzniká mezera ve středním a velkoobjemovém segmentu trhu.
Výrobci elektroniky totiž stále potřebují obrovské množství spolehlivých a cenově rozumných kondenzátorů pro smartphony, notebooky, spotřební elektroniku a méně náročné automobilové aplikace. Právě v těchto oblastech čínské firmy několik let budovaly výrobní kapacitu a nyní zrychlují technologický vývoj.
Trh se nevyvíjí jako jednotný nedostatkový trh. Analytici popisují takzvané K-shaped recovery, tedy oživení, při němž se jednotlivé části odvětví vydávají opačnými směry.
U MLCC s vysokou kapacitou, automobilovou certifikací a specifikacemi pro AI servery přesahují dodací lhůty 20 až 26 týdnů a některé typy podléhají přídělovému systému. U běžných MLCC se dodací lhůty pohybují zhruba mezi 8 a 12 týdny . Tato určitá rezerva se však zmenšuje, protože japonští a jihokorejští producenti přesouvají další kapacity k prémiovým výrobkům.
Čínská oborová média s odvoláním na nejmenované zdroje z odvětví předpovídají, že ve druhé polovině roku 2026 může u MLCC s vysokou kapacitou vzniknout schodek 15 až 20 %. V roce 2027 by se podle těchto odhadů mohl prohloubit až na 30 % .
Pro odběratele to znamená potřebu kvalifikovat alternativní dodavatele. A právě zde se otevírá příležitost pro čínské výrobce.
Čínští producenti jsou v globálním měřítku stále menší, jejich růst je ale rychlý:
Tyto tři pevninské čínské společnosti dohromady představují přibližně 5 až 6 % globálních tržeb v segmentu MLCC, zatímco Murata má zhruba 32 % a SEMCO přibližně 23 % .
Významnou konkurenční vrstvu v širším čínském regionu představuje také tchajwanská společnost Yageo, která je třetím největším světovým výrobcem MLCC. Přibližně 75 % jejích tržeb nyní pochází z náročnějších aplikací, například pro AI, automobilový průmysl, průmysl, zdravotnictví a letectví . Yageo však působí na jiné technologické úrovni než většina pevninských čínských vyzyvatelů.
Důležité je, že menší výrobci už pouze nečekají na objednávky. Zvyšují využití továren, oznamují růst cen a prodlužují dodací lhůty, protože napětí v dodavatelském řetězci se z prémiových produktů přelévá i do běžnějších specifikací .
Prostor pro růst nevzniká jen u hotových kondenzátorů. Týká se také keramického prášku, základního materiálu používaného při výrobě vícevrstvých kondenzátorů.
Tento dodavatelský článek byl tradičně pod silnou kontrolou japonských a amerických firem. Rychle rostoucí poptávka ale vytváří podmínky pro rozšiřování čínské výroby a hlubší zapojení čínských producentů materiálů do globálního řetězce .
Podle projekcí společnosti Murata poroste poptávka po MLCC pro AI servery v letech 2025 až 2030 průměrným ročním tempem 30 %. Do roku 2030 by tak měla být přibližně 3,3krát vyšší než v roce 2025 . To znamená srovnatelný tlak na dodávky vysoce čistých keramických prášků a pro čínské materiálové firmy představuje mimořádnou příležitost.
Výsledkem bude pravděpodobně segmentovanější a geopoliticky citlivější odvětví než kdykoli za poslední dekádu.
Murata, SEMCO a japonská Taiyo Yuden si zřejmě udrží silnou pozici u nejnáročnějších specifikací pro AI a automobilový průmysl. Pomáhají jim dlouholeté výrobní know-how, záznamy o spolehlivosti a náročný proces schvalování u velkých zákazníků.
Čínští výrobci zatím nejsou srovnatelně konkurenceschopní u součástek s extrémně nízkou parazitní indukčností (low-ESL), u miniaturních pouzder menších než 008004 palce ani v aplikacích vyžadujících více než 600 aktivních vrstev, kde prudce rostou zmetkovitost a výrobní náročnost .
To ale neznamená, že zůstávají bez šance. Obrovská střední část trhu — miliardy MLCC ročně pro spotřební a průmyslovou elektroniku a stále častěji také pro středně náročné automobilové a serverové napájecí systémy — se stává novým bojištěm.
Současný nedostatek a geopolitická snaha diverzifikovat dodavatelské řetězce urychlují proces, který analytici označují jako „čínskou substituci“ . Zatím nejde primárně o technologické dorovnání japonských a jihokorejských lídrů. Čínské firmy získávají zákazníky především díky výrobním objemům, ceně a rychlejší reakci na poptávku.
Každé rozšíření kapacity a každé schválení u nového zákazníka jim však přináší tržby i zkušenosti. Ty mohou následně financovat další technologické investice.
Goldman Sachs označil současný cyklus MLCC za „největší a nejdelší v historii“ . Pro japonské a jihokorejské lídry to znamená období mimořádně vysoké ziskovosti v prémiových segmentech. Pro čínské vyzyvatele je to ale možná ještě cennější: vzácné několikaleté okno, v němž mohou zvýšit globální podíl z nízkých jednotek procent směrem k dvouciferné hodnotě — nikoli jen podbízením cenou, ale zaplněním části trhu, kterou se zavedení výrobci rozhodli opustit.
Poptávka se navíc soustřeďuje na nejvýkonnější a nejspolehlivější součástky. Právě ty dlouhodobě ovládá několik japonských a jihokorejských výrobců.
Japonská Murata Manufacturing, světová jednička s podílem okolo 32 %, a jihokorejská Samsung Electro-Mechanics (SEMCO) s přibližně 23 % trhu podle dostupných údajů pracují s využitím továren blížícím se 95 % .
Nejde jen o navyšování celkové výroby. Obě společnosti přesouvají výrobní linky od běžných spotřebitelských a automobilových komponent k prémiovým MLCC pro AI servery a náročnější automobilové aplikace. Tyto produkty mají výrazně vyšší marže. Murata tento trend potvrdila oznámením zvýšení cen vybraných kategorií o 3 až 10 % s účinností od července 2026 .
Z pohledu zavedených výrobců jde o logický obchodní krok. Současně tím ale vzniká mezera ve středním a velkoobjemovém segmentu trhu.
Výrobci elektroniky totiž stále potřebují obrovské množství spolehlivých a cenově rozumných kondenzátorů pro smartphony, notebooky, spotřební elektroniku a méně náročné automobilové aplikace. Právě v těchto oblastech čínské firmy několik let budovaly výrobní kapacitu a nyní zrychlují technologický vývoj.
Trh se nevyvíjí jako jednotný nedostatkový trh. Analytici popisují takzvané K-shaped recovery, tedy oživení, při němž se jednotlivé části odvětví vydávají opačnými směry.
U MLCC s vysokou kapacitou, automobilovou certifikací a specifikacemi pro AI servery přesahují dodací lhůty 20 až 26 týdnů a některé typy podléhají přídělovému systému. U běžných MLCC se dodací lhůty pohybují zhruba mezi 8 a 12 týdny . Tato určitá rezerva se však zmenšuje, protože japonští a jihokorejští producenti přesouvají další kapacity k prémiovým výrobkům.
Čínská oborová média s odvoláním na nejmenované zdroje z odvětví předpovídají, že ve druhé polovině roku 2026 může u MLCC s vysokou kapacitou vzniknout schodek 15 až 20 %. V roce 2027 by se podle těchto odhadů mohl prohloubit až na 30 % .
Pro odběratele to znamená potřebu kvalifikovat alternativní dodavatele. A právě zde se otevírá příležitost pro čínské výrobce.
Čínští producenti jsou v globálním měřítku stále menší, jejich růst je ale rychlý:
Tyto tři pevninské čínské společnosti dohromady představují přibližně 5 až 6 % globálních tržeb v segmentu MLCC, zatímco Murata má zhruba 32 % a SEMCO přibližně 23 % .
Významnou konkurenční vrstvu v širším čínském regionu představuje také tchajwanská společnost Yageo, která je třetím největším světovým výrobcem MLCC. Přibližně 75 % jejích tržeb nyní pochází z náročnějších aplikací, například pro AI, automobilový průmysl, průmysl, zdravotnictví a letectví . Yageo však působí na jiné technologické úrovni než většina pevninských čínských vyzyvatelů.
Důležité je, že menší výrobci už pouze nečekají na objednávky. Zvyšují využití továren, oznamují růst cen a prodlužují dodací lhůty, protože napětí v dodavatelském řetězci se z prémiových produktů přelévá i do běžnějších specifikací .
Prostor pro růst nevzniká jen u hotových kondenzátorů. Týká se také keramického prášku, základního materiálu používaného při výrobě vícevrstvých kondenzátorů.
Tento dodavatelský článek byl tradičně pod silnou kontrolou japonských a amerických firem. Rychle rostoucí poptávka ale vytváří podmínky pro rozšiřování čínské výroby a hlubší zapojení čínských producentů materiálů do globálního řetězce .
Podle projekcí společnosti Murata poroste poptávka po MLCC pro AI servery v letech 2025 až 2030 průměrným ročním tempem 30 %. Do roku 2030 by tak měla být přibližně 3,3krát vyšší než v roce 2025 . To znamená srovnatelný tlak na dodávky vysoce čistých keramických prášků a pro čínské materiálové firmy představuje mimořádnou příležitost.
Výsledkem bude pravděpodobně segmentovanější a geopoliticky citlivější odvětví než kdykoli za poslední dekádu.
Murata, SEMCO a japonská Taiyo Yuden si zřejmě udrží silnou pozici u nejnáročnějších specifikací pro AI a automobilový průmysl. Pomáhají jim dlouholeté výrobní know-how, záznamy o spolehlivosti a náročný proces schvalování u velkých zákazníků.
Čínští výrobci zatím nejsou srovnatelně konkurenceschopní u součástek s extrémně nízkou parazitní indukčností (low-ESL), u miniaturních pouzder menších než 008004 palce ani v aplikacích vyžadujících více než 600 aktivních vrstev, kde prudce rostou zmetkovitost a výrobní náročnost .
To ale neznamená, že zůstávají bez šance. Obrovská střední část trhu — miliardy MLCC ročně pro spotřební a průmyslovou elektroniku a stále častěji také pro středně náročné automobilové a serverové napájecí systémy — se stává novým bojištěm.
Současný nedostatek a geopolitická snaha diverzifikovat dodavatelské řetězce urychlují proces, který analytici označují jako „čínskou substituci“ . Zatím nejde primárně o technologické dorovnání japonských a jihokorejských lídrů. Čínské firmy získávají zákazníky především díky výrobním objemům, ceně a rychlejší reakci na poptávku.
Každé rozšíření kapacity a každé schválení u nového zákazníka jim však přináší tržby i zkušenosti. Ty mohou následně financovat další technologické investice.
Goldman Sachs označil současný cyklus MLCC za „největší a nejdelší v historii“ . Pro japonské a jihokorejské lídry to znamená období mimořádně vysoké ziskovosti v prémiových segmentech. Pro čínské vyzyvatele je to ale možná ještě cennější: vzácné několikaleté okno, v němž mohou zvýšit globální podíl z nízkých jednotek procent směrem k dvouciferné hodnotě — nikoli jen podbízením cenou, ale zaplněním části trhu, kterou se zavedení výrobci rozhodli opustit.