Soudní dokumenty podle BBC naznačují, že britská vláda mohla usilovat o přístup k širšímu okruhu zákaznických dat, než se původně předpokládalo .
Britská vláda se opírá o pravomoci podle Investigatory Powers Act. TCN má podle ní zajistit, aby policie a zpravodajské služby mohly získat data při vyšetřování závažné kriminality, terorismu nebo sexuálního zneužívání dětí .
Londýn odmítá označení „zadní vrátka“ jako nepřesné. Tvrdí, že nejde o neomezený přístup, ale o zákonný a kontrolovaný mechanismus podléhající dohledu a schválení příslušného příkazu .
Podle vlády může koncové šifrování vytvářet prostředí, v němž zločinci a teroristé komunikují mimo dosah zákonného odposlechu. Přístup k datům proto považuje za nástroj veřejné bezpečnosti . Británie zároveň zdůrazňuje své právo stanovovat pravidla pro služby nabízené lidem na jejím území .
Apple dlouhodobě tvrdí, že do koncového šifrování nelze vytvořit bezpečnou výjimku pouze pro oprávněné vyšetřovatele. Jakmile by taková cesta existovala, mohla by se stát cílem hackerů, cizích vlád nebo dalších útočníků .
Hlavní argumenty společnosti jsou:
Liberty a Privacy International vedou u IPT vlastní paralelní řízení. Zpochybňují zákonnost režimu TCN i jeho utajování a tvrdí, že může být v rozporu s lidskými právy .
Výhrady zaznívají také ve Spojených státech. Američtí zákonodárci se obávají, že požadavek s potenciálně širším dosahem vytvoří mezinárodní precedent a zasáhne do ochrany soukromí amerických občanů podle čtvrtého dodatku ústavy USA .
Zásadní otázka tak nezní jen „kdo může data otevřít“, ale také zda lze vytvořit přístup, který zůstane bezpečný pouze v rukou státu. Apple tvrdí, že nikoli. Britská vláda naopak trvá na tom, že zákonný dohled a schvalování příkazů umožňují riziko kontrolovat. O tom, zda nový požadavek obstojí, však IPT k srpnu 2026 stále nerozhodl .