Jak se spor vyvíjel

• Leden 2025: Britské ministerstvo vnitra vydalo na základě zákona Investigatory Powers Act z roku 2016 takzvaný Technical Capability Notice (TCN). Tento tajný právní příkaz měl Applu uložit povinnost vytvořit technickou možnost přístupu k šifrovaným datům uloženým na iCloudu .
• Březen 2025: Apple podal první námitku u IPT. Současně ve Spojeném království přestal nabízet funkci Advanced Data Protection (ADP), která poskytovala koncové šifrování záloh na iCloudu .
• Duben 2025: IPT odmítl požadavek vlády, aby základní informace o případu zůstaly utajené. Rozhodnutí otevřelo spor veřejné kontrole . Vlastní právní kroky podnikaly také organizace Liberty a Privacy International .
• Srpen 2025: Britská vláda původní TCN stáhla. O jeho odvolání informovala tehdejší americká ředitelka národních zpravodajských služeb Tulsi Gabbardová, podle níž se Británie zavázala příkaz zrušit .
• Únor 2026: Předsedové dvou výborů Sněmovny reprezentantů USA, Jim Jordan a Brian Mast, požádali britskou vládu o informace k příkazu. Obávali se dopadu na data amerických občanů .
• Červenec 2026: Apple podal druhou právní námitku poté, co Londýn vydal nový, podobný požadavek. O případu se začalo znovu široce informovat v srpnu .

Soudní dokumenty podle BBC naznačují, že britská vláda mohla usilovat o přístup k širšímu okruhu zákaznických dat, než se původně předpokládalo .

Co chce britská vláda

Britská vláda se opírá o pravomoci podle Investigatory Powers Act. TCN má podle ní zajistit, aby policie a zpravodajské služby mohly získat data při vyšetřování závažné kriminality, terorismu nebo sexuálního zneužívání dětí .

Londýn odmítá označení „zadní vrátka“ jako nepřesné. Tvrdí, že nejde o neomezený přístup, ale o zákonný a kontrolovaný mechanismus podléhající dohledu a schválení příslušného příkazu .

Podle vlády může koncové šifrování vytvářet prostředí, v němž zločinci a teroristé komunikují mimo dosah zákonného odposlechu. Přístup k datům proto považuje za nástroj veřejné bezpečnosti . Británie zároveň zdůrazňuje své právo stanovovat pravidla pro služby nabízené lidem na jejím území .

Proč Apple zadní vrátka odmítá

Apple dlouhodobě tvrdí, že do koncového šifrování nelze vytvořit bezpečnou výjimku pouze pro oprávněné vyšetřovatele. Jakmile by taková cesta existovala, mohla by se stát cílem hackerů, cizích vlád nebo dalších útočníků .

Hlavní argumenty společnosti jsou:

• Oslabení by se týkalo všech: Nástroj vytvořený pro přístup k účtům vyšetřovaných osob by podle Applu mohl snížit bezpečnost všech uživatelů, nikoli jen lidí v hledáčku úřadů .
• Bezpečné zadní vrátka podle Applu neexistuje: Záměrná zranitelnost by podkopala princip koncového šifrování i důvěru v zabezpečení služeb .
• Šifrování chrání soukromí: Apple ho považuje za důležitou ochranu před hromadným dohledem a úniky dat .
• Riziko mezinárodního precedentu: Pokud by Británie získala takový přístup, mohly by podobné požadavky vznést i další vlády. Spor by navíc mohl otevřít cestu k přístupu k datům amerických občanů ze strany zahraničních úřadů .

Do sporu vstupují i další aktéři

Liberty a Privacy International vedou u IPT vlastní paralelní řízení. Zpochybňují zákonnost režimu TCN i jeho utajování a tvrdí, že může být v rozporu s lidskými právy .

Výhrady zaznívají také ve Spojených státech. Američtí zákonodárci se obávají, že požadavek s potenciálně širším dosahem vytvoří mezinárodní precedent a zasáhne do ochrany soukromí amerických občanů podle čtvrtého dodatku ústavy USA .

Zásadní otázka tak nezní jen „kdo může data otevřít“, ale také zda lze vytvořit přístup, který zůstane bezpečný pouze v rukou státu. Apple tvrdí, že nikoli. Britská vláda naopak trvá na tom, že zákonný dohled a schvalování příkazů umožňují riziko kontrolovat. O tom, zda nový požadavek obstojí, však IPT k srpnu 2026 stále nerozhodl .

Jak se spor vyvíjel

• Leden 2025: Britské ministerstvo vnitra vydalo na základě zákona Investigatory Powers Act z roku 2016 takzvaný Technical Capability Notice (TCN). Tento tajný právní příkaz měl Applu uložit povinnost vytvořit technickou možnost přístupu k šifrovaným datům uloženým na iCloudu .
• Březen 2025: Apple podal první námitku u IPT. Současně ve Spojeném království přestal nabízet funkci Advanced Data Protection (ADP), která poskytovala koncové šifrování záloh na iCloudu .
• Duben 2025: IPT odmítl požadavek vlády, aby základní informace o případu zůstaly utajené. Rozhodnutí otevřelo spor veřejné kontrole . Vlastní právní kroky podnikaly také organizace Liberty a Privacy International .
• Srpen 2025: Britská vláda původní TCN stáhla. O jeho odvolání informovala tehdejší americká ředitelka národních zpravodajských služeb Tulsi Gabbardová, podle níž se Británie zavázala příkaz zrušit .
• Únor 2026: Předsedové dvou výborů Sněmovny reprezentantů USA, Jim Jordan a Brian Mast, požádali britskou vládu o informace k příkazu. Obávali se dopadu na data amerických občanů .
• Červenec 2026: Apple podal druhou právní námitku poté, co Londýn vydal nový, podobný požadavek. O případu se začalo znovu široce informovat v srpnu .

Soudní dokumenty podle BBC naznačují, že britská vláda mohla usilovat o přístup k širšímu okruhu zákaznických dat, než se původně předpokládalo .

Co chce britská vláda

Britská vláda se opírá o pravomoci podle Investigatory Powers Act. TCN má podle ní zajistit, aby policie a zpravodajské služby mohly získat data při vyšetřování závažné kriminality, terorismu nebo sexuálního zneužívání dětí .

Londýn odmítá označení „zadní vrátka“ jako nepřesné. Tvrdí, že nejde o neomezený přístup, ale o zákonný a kontrolovaný mechanismus podléhající dohledu a schválení příslušného příkazu .

Podle vlády může koncové šifrování vytvářet prostředí, v němž zločinci a teroristé komunikují mimo dosah zákonného odposlechu. Přístup k datům proto považuje za nástroj veřejné bezpečnosti . Británie zároveň zdůrazňuje své právo stanovovat pravidla pro služby nabízené lidem na jejím území .

Proč Apple zadní vrátka odmítá

Apple dlouhodobě tvrdí, že do koncového šifrování nelze vytvořit bezpečnou výjimku pouze pro oprávněné vyšetřovatele. Jakmile by taková cesta existovala, mohla by se stát cílem hackerů, cizích vlád nebo dalších útočníků .

Hlavní argumenty společnosti jsou:

• Oslabení by se týkalo všech: Nástroj vytvořený pro přístup k účtům vyšetřovaných osob by podle Applu mohl snížit bezpečnost všech uživatelů, nikoli jen lidí v hledáčku úřadů .
• Bezpečné zadní vrátka podle Applu neexistuje: Záměrná zranitelnost by podkopala princip koncového šifrování i důvěru v zabezpečení služeb .
• Šifrování chrání soukromí: Apple ho považuje za důležitou ochranu před hromadným dohledem a úniky dat .
• Riziko mezinárodního precedentu: Pokud by Británie získala takový přístup, mohly by podobné požadavky vznést i další vlády. Spor by navíc mohl otevřít cestu k přístupu k datům amerických občanů ze strany zahraničních úřadů .

Do sporu vstupují i další aktéři

Liberty a Privacy International vedou u IPT vlastní paralelní řízení. Zpochybňují zákonnost režimu TCN i jeho utajování a tvrdí, že může být v rozporu s lidskými právy .

Výhrady zaznívají také ve Spojených státech. Američtí zákonodárci se obávají, že požadavek s potenciálně širším dosahem vytvoří mezinárodní precedent a zasáhne do ochrany soukromí amerických občanů podle čtvrtého dodatku ústavy USA .

Zásadní otázka tak nezní jen „kdo může data otevřít“, ale také zda lze vytvořit přístup, který zůstane bezpečný pouze v rukou státu. Apple tvrdí, že nikoli. Britská vláda naopak trvá na tom, že zákonný dohled a schvalování příkazů umožňují riziko kontrolovat. O tom, zda nový požadavek obstojí, však IPT k srpnu 2026 stále nerozhodl .