Čínská armáda slaví 99 let. Za rok ji čeká klíčová modernizační zkouška

Od povstání v Nan-čchangu k partyzánské armádě

PLA odvozuje svůj vznik od povstání v Nan-čchangu z 1. srpna 1927, kdy komunistické síly zahájily ozbrojené povstání proti Kuomintangu . Z původně malé revoluční síly se postupně stala armáda, která během čínské občanské války a války proti Japonsku v letech 1937 až 1945 stavěla na asymetrickém a na obyvatelstvu založeném způsobu boje .

Si Čung-sün a oddíl o 200 mužích

Jedním z příběhů, které letošní výroční retrospektiva zdůraznila, je působení Si Čung-süna. V dubnu 1932, ve věku 18 let, vedl nově vytvořený Pátý oddíl partyzánských sil Rudé armády v provinciích Šen-si a Kan-su. Jednotka čítala přibližně 200 mužů a vznikla reorganizací vzbouřeného praporu armády místního vojevůdce .

Oddíl se tehdy pokoušel spojit s další jednotkou Rudé armády v hornaté oblasti okresu Jung-šou. Historie této skupiny podle retrospektiv připomíná kořeny PLA: improvizované jednotky, místní zázemí a spoléhání na pohyblivost namísto těžké techniky . Širší souvislosti uvádějí také Liang-tangské povstání z března 1932, na jehož organizaci se Si Čung-sün podílel a v němž působil jako tajemník stranického výboru Pátého oddílu .

Z partyzánské síly se stává konvenční armáda

Po vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949 začala PLA přecházet k podobě konvenční stálé armády. Postupně se ustálily její hlavní složky — pozemní vojsko, námořnictvo a letectvo. V 60. a 70. letech Čína současně vybudovala jaderné zbraně a strategické raketové síly, z nichž později vznikly dnešní Raketové síly PLA .

Tím se změnilo i strategické postavení armády. Už nešlo pouze o obranu území pozemními jednotkami, ale také o vytvoření odstrašující schopnosti schopné působit na úrovni strategických zbraní.

Méně vojáků, více technologií

Za vlády Teng Siao-pchinga prošla PLA rozsáhlým zmenšením početních stavů. Důraz se postupně přesunul od kvantity ke kvalitě, výcviku a technickým schopnostem.

V 90. letech a na začátku 21. století se pozornost soustředila na takzvanou informatizaci válčení — tedy využití informačních technologií, přesné munice, systémů velení, řízení, komunikace, počítačů, zpravodajství, sledování a průzkumu (C4ISR) a schopnosti společného nasazení různých složek .

Výsledkem byla armáda, která se technologicky výrazně vzdálila silám vyzbrojeným převážně puškami z revoluční éry. Výroční materiály dnes jako symboly této proměny uvádějí letadlové lodě, strategické rakety a stíhací letouny s omezenou zjistitelností .

Tři termíny modernizace: 2027, 2035 a 2049

Si Ťin-pching v roce 2017 formalizoval třífázový plán modernizace čínských ozbrojených sil .

• Rok 2027: PLA má dosáhnout mechanizace a výrazně pokročit směrem k propojené, informačně založené armádě. Termín byl zvolen tak, aby připadl na 100. výročí založení armády 1. srpna 2027 .
• Rok 2035: Čína chce „v zásadě dokončit“ vojenskou modernizaci a vybudovat klíčové schopnosti srovnatelné s vyspělými západními armádami .
• Rok 2049: PLA se má stát „armádou světové úrovně“, schopnou projekce síly a dlouhodobé strategické soutěže. Tento termín se shoduje se stým výročím vzniku Čínské lidové republiky .

Analýzy amerického ministerstva obrany a Kongresu Spojených států popisují rok 2027 jako první krok širšího plánu. Jeho součástí je postupné propojení mechanizace, informatizace a inteligentizace ozbrojených sil .

Nový skok: armáda řízená daty a algoritmy

Těsně před 99. výročím Si Ťin-pching na jednání politbyra vyzval k urychlení vojenského využití umělé inteligence. Podle zveřejněných informací má PLA posílit nasazení inteligentních bezpilotních technologií, rozšířit síťové informační systémy a postupně vybudovat „inteligentní vojenský systém“ .

Jde o posun od takzvané informatizace k inteligentizaci. Nejde jen o přidávání nových zbraní, ale o snahu propojit senzory, komunikační sítě, velitelská rozhodnutí a bezpilotní prostředky do jednoho systému. Studie Air University upozorňuje, že právě integrace mechanizace, informatizace a inteligence už patří k širším cílům stanoveným pro rok 2027 .

Rok do stého výročí

Výroční zprávy popisují rok 2026 jako „kritický rok“ před dosažením cílů spojených se stým výročím PLA . Oficiální vyjádření zdůrazňují modernizaci výzbroje, reformu společné bojové připravenosti a zapojení umělé inteligence .

Čínský patnáctý pětiletý plán na období 2026 až 2030 by podle některých analýz mohl přinést první veřejné ukázky pokročilých schopností v oblastech, jako jsou kvantové snímání, umělá inteligence a obrana proti hypersonickým zbraním. Nemusí přitom jít o plně vyzrálé systémy; význam může mít už demonstrace prototypů nebo částečně integrovaných řešení .

Devětadevadesáté výročí tak fungovalo současně jako oslava i odpočet. Příběh PLA se v oficiálním podání táhne od malých oddílů bojujících v horách k armádě, která chce své další období definovat algoritmy, bezpilotními systémy a schopností vést propojené operace. Zda se podaří všechny cíle pro rok 2027 naplnit, ukáže až další rok — politický význam tohoto termínu je však v čínském plánování už nyní zřetelný.