V pozdějších, interpolovaných měřeních dosáhl systém GB300 NVL72 až 11 474 tokenů za sekundu na GPU, v závislosti na požadované rychlosti odpovědi a míře souběžného zatížení .
Huawei se postarala o jedno z největších překvapení testu. Kombinace akcelerátoru Ascend 950DT a frameworku CANN nabídla plnou podporu celého stacku už v den uvedení modelu — tedy stejně jako Nvidia .
Jde o významný milník: u frontierového modelu této velikosti se ne-Nvidia platformě poprvé podařilo dorovnat Nvidii v připravenosti při uvedení na trh. Neznamená to však, že Huawei překonala Nvidia v absolutním výkonu. Výrobní omezení dál snižují výkonnostní strop čínského hardwaru.
Nezávislá měření čipu Ascend 950PR například uvádějí výkon ve FP4 na úrovni 2,87násobku Nvidia H20 a až 1,96násobku při inferenci MoE modelu v RL rolloutech .
Start AMD MI355X byl naopak velmi slabý. V první fázi byl použitelný pouze režim FP8, zatímco nativní checkpoint ve formátu FP4+FP8 nebyl připraven. Na úloze s konfigurací 8K/1K dosahoval čip jen 20,4 tokenu za sekundu na GPU při interaktivitě 2,4 tokenu za sekundu na uživatele .
Problém nebyl nutně v samotném hardwaru, ale především v nedostatečně vyladěném stacku ROCm pro takto rozsáhlý mixture-of-experts model.
Následující vývoj patří k nejvýraznějším příkladům softwarové optimalizace v nedávné historii AI infrastruktury. Tým AMD SGLang pod technickým vedením HaiShawa během 26 dní sloučil 31 pull requestů zaměřených na výkon ve vývojové větvi amd/deepseek_v4 .
Každá úprava řešila jinou část stacku ROCm, která předtím s MoE modelem této velikosti prakticky nebyla otestována.
Do 20. května 2026, tedy 26 dní po vydání, se MI355X dostal na 2 256 tokenů za sekundu na GPU při 9,4 tokenu za sekundu na uživatele. Oproti úvodnímu měření šlo o 110,5násobné zvýšení propustnosti. Současně se interaktivita zlepšila 3,85krát .
Jde o neobvyklý výsledek: zvýšila se jak celková propustnost na GPU, tak rychlost odpovědi pro jednotlivého uživatele. V praxi přitom často platí, že optimalizace jedné veličiny zhorší druhou.
Při srovnatelné úrovni interaktivity dosahoval MI355X v InferenceX přibližně 1 411 tokenů za sekundu na GPU, čímž se zařadil do podobné výkonnostní kategorie jako Nvidia B200 při nižší míře interaktivity . Na GB300 NVL72 ale stále výrazně ztrácí — ten za optimálních podmínek dosahuje až 11 474 tokenů za sekundu na GPU .
| Platforma | Propustnost (tokenů/s/GPU) | Cena ($/milion tokenů) | Podpora v den vydání | Hlavní omezení |
|---|---|---|---|---|
| Nvidia GB300 NVL72 | 8 075–11 474 | 0,064–0,166 | Plná: CUDA, vLLM, SGLang | Dostupnost |
| AMD MI355X od 26. dne | 1 411–2 256 | 0,291–0,585 | Na začátku omezená na FP8, později opravena | Vyspělost ROCm |
| Nvidia B200 | přibližně 1 411 | 0,387 | Plná podpora přes CUDA a Dynamo TRT | Střední výkonnostní segment |
| Huawei Ascend 950DT | Veřejný údaj o tok/s/GPU zatím není | N/A | Plná podpora přes CANN v den vydání | Výrobní omezení maximálního výkonu |
| Nvidia H200 | 186 | N/A | Plná podpora přes CUDA | Předchozí generace Hopper |
Cena za milion tokenů dobře ukazuje ekonomický rozdíl mezi platformami. Při nižší požadované interaktivitě vychází GB300 NVL72 na 0,064 dolaru za milion tokenů, tedy přibližně 4,5krát levněji než MI355X s cenou 0,291 dolaru .
Při vyšší interaktivitě, kdy je méně souběžných uživatelů a důraz je na rychlost odpovědi, se MI355X dostává blíž B200. V příslušných měřených bodech se obě platformy pohybovaly zhruba mezi 1,22 a 1,45 dolaru za milion tokenů při 23 až 24 souběžných uživatelích .
Čísla z benchmarků by sama o sobě nestačila. Ekonomickou proveditelnost provozu V4 Pro umožňuje především změna architektury modelu.
U standardní transformerové pozornosti náklady s délkou kontextu rostou kvadraticky. Při milionu tokenů se výpočetní i paměťové nároky stávají pro běžné nasazení prakticky neúnosnými. DeepSeek V4 proto kombinuje dva mechanismy: Compressed Sparse Attention (CSA) a Heavily Compressed Attention (HCA).
CSA pracuje na jemnější úrovni. Přibližně čtyři tokeny sloučí do jednoho naučeného záznamu KV pomocí vah závislých na obsahu a překrývajících se oken. Následně se použije řídká pozornost: každý dotaz pracuje jen s nejrelevantnějšími komprimovanými záznamy. Výběr zajišťuje komponenta Lightning Indexer .
Paralelně běží posuvné okno pozornosti, které pomáhá zachovat přesnost u lokálních vztahů v textu .
HCA volí ještě agresivnější kompresi. Až 128 tokenů shrne do jediného KV záznamu a nad tímto komprimovaným proudem provádí hustou pozornost .
Tento přístup obětuje část přesnosti při vyhledávání konkrétní informace výměnou za levný globální přehled celého kontextu. HCA se používá v počátečních vrstvách, zatímco poslední vrstva si zachovává plnou pozornost pro přesnější zpracování .
Výsledek při kontextu o délce jednoho milionu tokenů v porovnání s DeepSeek V3.2:
U menšího modelu V4 Flash jsou úspory ještě výraznější: náročnost inference klesá na 10 % a KV cache na 7 % hodnot DeepSeek V3.2 .
Bez CSA a HCA by byl 1,6bilionový model V4 Pro s milionovým kontextem spíše technickou demonstrací. Díky této architektuře se z něj může stát prakticky nasaditelný produkt.
Čtyřicet tři dní měření přineslo tři odlišné závěry.
Za prvé, náskok Nvidie není pouze otázkou hardwaru. Ekosystém CUDA nabízí připravenou podporu vLLM a SGLang hned při uvedení nového modelu, což je pro provozovatele datacenter zásadní výhoda.
Za druhé, Huawei dokázala u Ascendu 950DT a CANN tuto softwarovou připravenost napodobit. Přestože její absolutní výkon zůstává omezený výrobními podmínkami, podpora v den vydání představuje významný posun pro celý čínský AI ekosystém .
A za třetí, AMD ukázalo, že jeho hardware má podstatně větší potenciál, než naznačovaly výsledky z prvního dne. Zároveň je ale problematické, že k proměně nefunkčního nasazení ve smysluplnou inferenční platformu bylo zapotřebí 31 cílených softwarových zásahů během jediného měsíce .
Nejdůležitější příběh se však odehrává přímo v architektuře DeepSeek V4. Kombinace CSA a HCA snižuje nároky na výpočty i paměť natolik, že milionový kontext u 1,6bilionového modelu přestává být pouze laboratorním experimentem. Otázka se tak posouvá od „lze to vůbec provozovat?“ k mnohem praktičtějšímu „co s tím dokážeme postavit?“
V pozdějších, interpolovaných měřeních dosáhl systém GB300 NVL72 až 11 474 tokenů za sekundu na GPU, v závislosti na požadované rychlosti odpovědi a míře souběžného zatížení .
Huawei se postarala o jedno z největších překvapení testu. Kombinace akcelerátoru Ascend 950DT a frameworku CANN nabídla plnou podporu celého stacku už v den uvedení modelu — tedy stejně jako Nvidia .
Jde o významný milník: u frontierového modelu této velikosti se ne-Nvidia platformě poprvé podařilo dorovnat Nvidii v připravenosti při uvedení na trh. Neznamená to však, že Huawei překonala Nvidia v absolutním výkonu. Výrobní omezení dál snižují výkonnostní strop čínského hardwaru.
Nezávislá měření čipu Ascend 950PR například uvádějí výkon ve FP4 na úrovni 2,87násobku Nvidia H20 a až 1,96násobku při inferenci MoE modelu v RL rolloutech .
Start AMD MI355X byl naopak velmi slabý. V první fázi byl použitelný pouze režim FP8, zatímco nativní checkpoint ve formátu FP4+FP8 nebyl připraven. Na úloze s konfigurací 8K/1K dosahoval čip jen 20,4 tokenu za sekundu na GPU při interaktivitě 2,4 tokenu za sekundu na uživatele .
Problém nebyl nutně v samotném hardwaru, ale především v nedostatečně vyladěném stacku ROCm pro takto rozsáhlý mixture-of-experts model.
Následující vývoj patří k nejvýraznějším příkladům softwarové optimalizace v nedávné historii AI infrastruktury. Tým AMD SGLang pod technickým vedením HaiShawa během 26 dní sloučil 31 pull requestů zaměřených na výkon ve vývojové větvi amd/deepseek_v4 .
Každá úprava řešila jinou část stacku ROCm, která předtím s MoE modelem této velikosti prakticky nebyla otestována.
Do 20. května 2026, tedy 26 dní po vydání, se MI355X dostal na 2 256 tokenů za sekundu na GPU při 9,4 tokenu za sekundu na uživatele. Oproti úvodnímu měření šlo o 110,5násobné zvýšení propustnosti. Současně se interaktivita zlepšila 3,85krát .
Jde o neobvyklý výsledek: zvýšila se jak celková propustnost na GPU, tak rychlost odpovědi pro jednotlivého uživatele. V praxi přitom často platí, že optimalizace jedné veličiny zhorší druhou.
Při srovnatelné úrovni interaktivity dosahoval MI355X v InferenceX přibližně 1 411 tokenů za sekundu na GPU, čímž se zařadil do podobné výkonnostní kategorie jako Nvidia B200 při nižší míře interaktivity . Na GB300 NVL72 ale stále výrazně ztrácí — ten za optimálních podmínek dosahuje až 11 474 tokenů za sekundu na GPU .
| Platforma | Propustnost (tokenů/s/GPU) | Cena ($/milion tokenů) | Podpora v den vydání | Hlavní omezení |
|---|---|---|---|---|
| Nvidia GB300 NVL72 | 8 075–11 474 | 0,064–0,166 | Plná: CUDA, vLLM, SGLang | Dostupnost |
| AMD MI355X od 26. dne | 1 411–2 256 | 0,291–0,585 | Na začátku omezená na FP8, později opravena | Vyspělost ROCm |
| Nvidia B200 | přibližně 1 411 | 0,387 | Plná podpora přes CUDA a Dynamo TRT | Střední výkonnostní segment |
| Huawei Ascend 950DT | Veřejný údaj o tok/s/GPU zatím není | N/A | Plná podpora přes CANN v den vydání | Výrobní omezení maximálního výkonu |
| Nvidia H200 | 186 | N/A | Plná podpora přes CUDA | Předchozí generace Hopper |
Cena za milion tokenů dobře ukazuje ekonomický rozdíl mezi platformami. Při nižší požadované interaktivitě vychází GB300 NVL72 na 0,064 dolaru za milion tokenů, tedy přibližně 4,5krát levněji než MI355X s cenou 0,291 dolaru .
Při vyšší interaktivitě, kdy je méně souběžných uživatelů a důraz je na rychlost odpovědi, se MI355X dostává blíž B200. V příslušných měřených bodech se obě platformy pohybovaly zhruba mezi 1,22 a 1,45 dolaru za milion tokenů při 23 až 24 souběžných uživatelích .
Čísla z benchmarků by sama o sobě nestačila. Ekonomickou proveditelnost provozu V4 Pro umožňuje především změna architektury modelu.
U standardní transformerové pozornosti náklady s délkou kontextu rostou kvadraticky. Při milionu tokenů se výpočetní i paměťové nároky stávají pro běžné nasazení prakticky neúnosnými. DeepSeek V4 proto kombinuje dva mechanismy: Compressed Sparse Attention (CSA) a Heavily Compressed Attention (HCA).
CSA pracuje na jemnější úrovni. Přibližně čtyři tokeny sloučí do jednoho naučeného záznamu KV pomocí vah závislých na obsahu a překrývajících se oken. Následně se použije řídká pozornost: každý dotaz pracuje jen s nejrelevantnějšími komprimovanými záznamy. Výběr zajišťuje komponenta Lightning Indexer .
Paralelně běží posuvné okno pozornosti, které pomáhá zachovat přesnost u lokálních vztahů v textu .
HCA volí ještě agresivnější kompresi. Až 128 tokenů shrne do jediného KV záznamu a nad tímto komprimovaným proudem provádí hustou pozornost .
Tento přístup obětuje část přesnosti při vyhledávání konkrétní informace výměnou za levný globální přehled celého kontextu. HCA se používá v počátečních vrstvách, zatímco poslední vrstva si zachovává plnou pozornost pro přesnější zpracování .
Výsledek při kontextu o délce jednoho milionu tokenů v porovnání s DeepSeek V3.2:
U menšího modelu V4 Flash jsou úspory ještě výraznější: náročnost inference klesá na 10 % a KV cache na 7 % hodnot DeepSeek V3.2 .
Bez CSA a HCA by byl 1,6bilionový model V4 Pro s milionovým kontextem spíše technickou demonstrací. Díky této architektuře se z něj může stát prakticky nasaditelný produkt.
Čtyřicet tři dní měření přineslo tři odlišné závěry.
Za prvé, náskok Nvidie není pouze otázkou hardwaru. Ekosystém CUDA nabízí připravenou podporu vLLM a SGLang hned při uvedení nového modelu, což je pro provozovatele datacenter zásadní výhoda.
Za druhé, Huawei dokázala u Ascendu 950DT a CANN tuto softwarovou připravenost napodobit. Přestože její absolutní výkon zůstává omezený výrobními podmínkami, podpora v den vydání představuje významný posun pro celý čínský AI ekosystém .
A za třetí, AMD ukázalo, že jeho hardware má podstatně větší potenciál, než naznačovaly výsledky z prvního dne. Zároveň je ale problematické, že k proměně nefunkčního nasazení ve smysluplnou inferenční platformu bylo zapotřebí 31 cílených softwarových zásahů během jediného měsíce .
Nejdůležitější příběh se však odehrává přímo v architektuře DeepSeek V4. Kombinace CSA a HCA snižuje nároky na výpočty i paměť natolik, že milionový kontext u 1,6bilionového modelu přestává být pouze laboratorním experimentem. Otázka se tak posouvá od „lze to vůbec provozovat?“ k mnohem praktičtějšímu „co s tím dokážeme postavit?“