Největší část této zátěže přitom podle výzkumu ponesou země s nízkými a nižšími středními příjmy. Chudé státy mohou zaznamenat zhruba desetkrát více úmrtí souvisejících s horkem než bohaté země — přibližně 391 000 oproti 39 000 ročně, a to navzdory srovnatelné velikosti jejich populace . Téměř 90 % tohoto nadúmrtí má připadnout na nízkopříjmové a nižší středně příjmové země .
CIL pro tento začarovaný kruh používá označení „past úmrtnosti a chlazení“. Extrémní horko v nejzranitelnějších regionech sílí rychleji, než se rozšiřuje přístup k energii potřebné k ochraně obyvatel.
Přibližně 377 000 lidí v 18 nízkopříjmových zemích severní subsaharské Afriky a jižní Asie má jen minimální přístup k elektřině. Tito lidé tak mohou být vystaveni životu nebezpečnému horku, aniž by měli možnost napájet klimatizaci nebo jiné chladicí systémy .
Nejde tedy jen o otázku toho, jak vysoké budou teploty. Rozhodující bude také to, kdo si bude moci dovolit před nimi uniknout.
Rozdíl mezi bohatými a chudými zeměmi je patrný už dnes. V bohatých státech, jako je Saúdská Arábie, má klimatizaci téměř každá domácnost. V Nigeru, jedné z chudších zemí světa, je její využívání téměř nulové. Spotřeba elektřiny na obyvatele je v bohatých zemích stokrát vyšší než v nejchudších státech .
Výzkum Climate Impact Lab upozorňuje, že zdroje potřebné k napájení chladicích zařízení mají dnes především nejbohatší obyvatelé světa . Paradoxně tak lidé žijící v oblastech, kde teploty rostou nejrychleji, často disponují nejmenšími možnostmi, jak se ochladit.
Zpráva Adaptation Roadmap problém pouze nepopisuje. Snaží se také určit, kde mohou adaptační opatření přinést největší zdravotní přínos. Doporučuje zejména:
Podle CIL jsou tyto kroky nejdůležitější v nejzranitelnějších regionech a musí probíhat souběžně s pokračujícím snižováním emisí . Smyslem je prolomit past, v níž teploty rostou rychleji než energetická a ochranná infrastruktura.
Dopady extrémních teplot nejsou pouze budoucím scénářem. Během vlny veder na konci června 2026 zaznamenaly evropské země podle sítě EuroMOMO více než 10 000 nadúmrtí. Více než 9 000 z nich připadalo na lidi ve věku 65 let a více . Údaj zahrnuje úmrtí ze všech příčin, nejen případy přímo označené jako úmrtí z horka.
Ve Francii evidovala agentura Santé publique France mezi 17. červnem a 2. červencem 5 764 nadúmrtí, tedy úmrtí nad očekávanou úrovní, během rekordní vlny veder . Téměř celé obyvatelstvo pevninské Francie bylo v tomto období vystaveno extrémním teplotám. Agentura označila nadúmrtnost mezi lidmi od 15 let za „bezprecedentní“ a za nejvyšší během vlny veder od ničivé epizody z roku 2003 .
Francouzské úřady zároveň zdůraznily, že šlo o nadúmrtí ze všech příčin a jednotlivá úmrtí zatím nebyla přímo připsána výhradně horku .
K rizikům spojeným s rostoucími teplotami se přidávají i obavy z vývoje klimatického jevu El Niño. Anthony Nyong, hlavní klimatický expert Africké rozvojové banky, 26. července 2026 uvedl, že očekávaný „super“ El Niño by mohl postiženým africkým zemím způsobit společné ztráty ve výši 10 až 20 miliard dolarů a vyvolat migraci z nejhůře zasažených oblastí .
Podle jeho odhadu by hrubý domácí produkt silně zasažených zemí mohl klesnout v průměru o 1 až 2 % . Světová meteorologická organizace však upozorňuje, že označení „super El Niño“ sama oficiálně nepoužívá .
Projekce Climate Impact Lab ukazuje, že klimatická adaptace není jen otázkou dlouhodobé odolnosti měst a ekonomik. V některých regionech může rozhodovat o tom, zda lidé přežijí další vlnu veder.
Bez výrazného rozšíření přístupu k elektřině, chlazení, zdravotní péči a systémům včasného varování dopadne rostoucí úmrtnost nejvíce na obyvatele nejchudších zemí — tedy na ty, kteří mají k dispozici nejméně prostředků k ochraně a ke klimatické změně historicky přispěli nejméně.