Nejdůležitější body nové dohody:
Partnerství tak přešlo do režimu otevřené konkurence i spolupráce – takzvané „coopetition“ . Microsoft a OpenAI dál spolupracují, Microsoft už ale nemusí spoléhat pouze na modely svého dlouholetého partnera.
Mustafa Suleyman, spoluzakladatel DeepMindu a současný generální ředitel Microsoft AI, význam nové dohody popsal velmi přímo. V dubnu 2026 řekl serveru The Verge, že nové podmínky „odemkly schopnost Microsoftu usilovat o superinteligenci“ . V rozhovoru pro VentureBeat během Build 2026 pak prohlásil, že firma byla od své předchozí závislosti na OpenAI „osvobozena“ .
Slova doprovodily konkrétní organizační změny. Podle zpráv citujících Reuters Microsoft v březnu 2026 upravil strukturu AI divize tak, aby se Suleyman mohl soustředit na vývoj nové generace modelů a špičkový výzkum. Vývoj produktů Copilot byl současně soustředěn pod oddělené vedení .
Výsledkem je strategie rozdělená do dvou směrů: na jedné straně rychle rozvíjet a prodávat Copilot, na straně druhé vybudovat uvnitř Microsoftu výzkumné pracoviště schopné konkurovat nejlepším AI laboratořím .
Na konferenci Microsoft Build 2026 v San Francisku, která se konala 2. a 3. června, tým Microsoft AI Superintelligence vedený Suleymanem představil rodinu sedmi modelů MAI, tedy Microsoft AI .
Microsoft uvedl, že všechny vznikly od nuly a bez „destilace“ znalostí z modelů OpenAI nebo jiných externích systémů . Destilace je technika, při níž se menší model učí napodobovat výstupy většího, již existujícího modelu.
Vlajkovým modelem je MAI-Thinking-1. Jde o řídkou architekturu Mixture of Experts s přibližně jedním bilionem parametrů celkem, z nichž je při konkrétním úkolu aktivních 35 miliard. Model podporuje kontextové okno o velikosti 256 000 tokenů . V praxi to znamená schopnost pracovat s mimořádně dlouhým zadáním – Microsoft uvádí například dokument o rozsahu zhruba 600 stran.
Firma model zařadila do střední velikostní kategorie, přesto jej prezentuje jako systém s výkonem přesahujícím jeho váhovou třídu. Je optimalizován především pro uvažování a úlohy spojené s vývojem softwaru .
Podle slepých porovnání v rámci hodnocení Surge dali nezávislí lidští hodnotitelé přednost MAI-Thinking-1 před modelem Claude Sonnet 4.6. V testu SWE-Bench Pro měl model dosáhnout srovnatelné úrovně jako Claude Opus 4.6 při programování . V matematickém benchmarku AIME 25 získal 97 % . Jde však o výsledky uváděné Microsoftem a partnerskými zdroji; jejich význam závisí na metodice konkrétního testu.
Kromě reasoning modelu Microsoft představil také modely pro programování, generování obrázků, syntézu hlasu a převod řeči na text. Firma je popisuje jako multimodální ekosystém :
Modely pro obrázky, přepis a hlas byly při uvedení obecně zpřístupněny v platformě Microsoft Foundry a v prostředí MAI Playground .
Vedle modelů MAI Microsoft oznámil také Project Polaris – vlastní programovací model, který má od srpna 2026 nahradit GPT-4 Turbo jako výchozí reasoning engine v GitHub Copilotu .
Tento krok je důležitější než samotné marketingové prohlášení o „nezávislosti“. GitHub Copilot je jedním z nejviditelnějších a nejpoužívanějších AI produktů Microsoftu pro vývojáře. Nasazení vlastního modelu proto může snížit finanční i provozní závislost na externích dodavatelích právě v produktu s vysokým objemem používání .
Microsoft tím zároveň testuje vlastní modely v prostředí, kde lze jejich přínos poměrně snadno měřit: při psaní kódu, opravách chyb a práci s rozsáhlými softwarovými projekty.
Suleyman svou vizi označuje jako „humanistickou superinteligenci“. Jde o špičkové schopnosti AI navržené tak, aby sloužily lidem a organizacím, nikoli aby jednaly zcela autonomně bez lidské kontroly .
V rozhovoru pro Bloomberg v prosinci 2025 řekl: „Nebudeme dál vyvíjet systém, který by měl potenciál vymknout se nám z rukou“ . Bezpečnost a kontrolovatelnost tak Microsoft staví vedle výkonu modelů jako jeden z hlavních argumentů své strategie.
Podniková část plánu stojí na několika propojených platformách:
Na Build 2026 Microsoft představil také Autopilots – kategorii agentů, kteří mohou průběžně pracovat na pozadí. Prvním příkladem je Microsoft Scout, osobní pracovní agent fungující napříč Teams, Outlookem, OneDrivem a SharePointem .
Do hardwarové části strategie zapadá vlastní akcelerátor Maia 200, určený pro trénování a provoz AI úloh v cloudu Azure . Vlastní čipy mohou Microsoftu pomoci lépe kontrolovat náklady, kapacitu i závislost na dodavatelích, jako je Nvidia.
Konkrétní tvrzení, že Maia 200 nabízí oproti čipu Nvidia GB200 o 30 % lepší nákladovou efektivitu, se však v dostupných zdrojích nepodařilo nezávisle ověřit. Microsoft o čipech Maia veřejně mluvil už dříve, ale nebylo nalezeno primární oznámení, zveřejněný benchmark ani důvěryhodný sekundární zdroj, který by toto číslo potvrzoval.
Údaj může pocházet z analytických odhadů, interních testů Microsoftu, které zatím nebyly zveřejněny, nebo z nepotvrzených úniků. Dokud se neobjeví ověřitelný zdroj, je třeba 30% úsporu považovat za nepotvrzenou.
Microsoft od OpenAI neodchází. Partnerství podle společných vyjádření zůstává důležité a pokračuje také sdílení duševního vlastnictví do roku 2032 . Firma ale už nechce, aby její budoucnost v oblasti AI závisela výhradně na jednom externím poskytovateli modelů.
Nejvýmluvnější je pořadí jednotlivých kroků. Microsoft začíná u vývojářských nástrojů a GitHub Copilotu, kde si může ověřit výkon i náklady vlastních modelů v reálném provozu. Odtud chce postupovat do širšího podnikového prostředí Microsoftu 365, Azure a agentních platforem.
Suleymanova opakovaná varování před ztrátou kontroly nad AI pak dávají strategii další rozměr. Microsoft se snaží nabídnout nejen stále schopnější modely, ale také prostředí, v němž jsou jejich přístup k datům, nasazení a autonomie podnikově řízené . Zda se z této kombinace stane skutečná alternativa k OpenAI, ukáže až dlouhodobé nasazení modelů MAI – nikoli samotná oznámení z konference Build.
Nejdůležitější body nové dohody:
Partnerství tak přešlo do režimu otevřené konkurence i spolupráce – takzvané „coopetition“ . Microsoft a OpenAI dál spolupracují, Microsoft už ale nemusí spoléhat pouze na modely svého dlouholetého partnera.
Mustafa Suleyman, spoluzakladatel DeepMindu a současný generální ředitel Microsoft AI, význam nové dohody popsal velmi přímo. V dubnu 2026 řekl serveru The Verge, že nové podmínky „odemkly schopnost Microsoftu usilovat o superinteligenci“ . V rozhovoru pro VentureBeat během Build 2026 pak prohlásil, že firma byla od své předchozí závislosti na OpenAI „osvobozena“ .
Slova doprovodily konkrétní organizační změny. Podle zpráv citujících Reuters Microsoft v březnu 2026 upravil strukturu AI divize tak, aby se Suleyman mohl soustředit na vývoj nové generace modelů a špičkový výzkum. Vývoj produktů Copilot byl současně soustředěn pod oddělené vedení .
Výsledkem je strategie rozdělená do dvou směrů: na jedné straně rychle rozvíjet a prodávat Copilot, na straně druhé vybudovat uvnitř Microsoftu výzkumné pracoviště schopné konkurovat nejlepším AI laboratořím .
Na konferenci Microsoft Build 2026 v San Francisku, která se konala 2. a 3. června, tým Microsoft AI Superintelligence vedený Suleymanem představil rodinu sedmi modelů MAI, tedy Microsoft AI .
Microsoft uvedl, že všechny vznikly od nuly a bez „destilace“ znalostí z modelů OpenAI nebo jiných externích systémů . Destilace je technika, při níž se menší model učí napodobovat výstupy většího, již existujícího modelu.
Vlajkovým modelem je MAI-Thinking-1. Jde o řídkou architekturu Mixture of Experts s přibližně jedním bilionem parametrů celkem, z nichž je při konkrétním úkolu aktivních 35 miliard. Model podporuje kontextové okno o velikosti 256 000 tokenů . V praxi to znamená schopnost pracovat s mimořádně dlouhým zadáním – Microsoft uvádí například dokument o rozsahu zhruba 600 stran.
Firma model zařadila do střední velikostní kategorie, přesto jej prezentuje jako systém s výkonem přesahujícím jeho váhovou třídu. Je optimalizován především pro uvažování a úlohy spojené s vývojem softwaru .
Podle slepých porovnání v rámci hodnocení Surge dali nezávislí lidští hodnotitelé přednost MAI-Thinking-1 před modelem Claude Sonnet 4.6. V testu SWE-Bench Pro měl model dosáhnout srovnatelné úrovně jako Claude Opus 4.6 při programování . V matematickém benchmarku AIME 25 získal 97 % . Jde však o výsledky uváděné Microsoftem a partnerskými zdroji; jejich význam závisí na metodice konkrétního testu.
Kromě reasoning modelu Microsoft představil také modely pro programování, generování obrázků, syntézu hlasu a převod řeči na text. Firma je popisuje jako multimodální ekosystém :
Modely pro obrázky, přepis a hlas byly při uvedení obecně zpřístupněny v platformě Microsoft Foundry a v prostředí MAI Playground .
Vedle modelů MAI Microsoft oznámil také Project Polaris – vlastní programovací model, který má od srpna 2026 nahradit GPT-4 Turbo jako výchozí reasoning engine v GitHub Copilotu .
Tento krok je důležitější než samotné marketingové prohlášení o „nezávislosti“. GitHub Copilot je jedním z nejviditelnějších a nejpoužívanějších AI produktů Microsoftu pro vývojáře. Nasazení vlastního modelu proto může snížit finanční i provozní závislost na externích dodavatelích právě v produktu s vysokým objemem používání .
Microsoft tím zároveň testuje vlastní modely v prostředí, kde lze jejich přínos poměrně snadno měřit: při psaní kódu, opravách chyb a práci s rozsáhlými softwarovými projekty.
Suleyman svou vizi označuje jako „humanistickou superinteligenci“. Jde o špičkové schopnosti AI navržené tak, aby sloužily lidem a organizacím, nikoli aby jednaly zcela autonomně bez lidské kontroly .
V rozhovoru pro Bloomberg v prosinci 2025 řekl: „Nebudeme dál vyvíjet systém, který by měl potenciál vymknout se nám z rukou“ . Bezpečnost a kontrolovatelnost tak Microsoft staví vedle výkonu modelů jako jeden z hlavních argumentů své strategie.
Podniková část plánu stojí na několika propojených platformách:
Na Build 2026 Microsoft představil také Autopilots – kategorii agentů, kteří mohou průběžně pracovat na pozadí. Prvním příkladem je Microsoft Scout, osobní pracovní agent fungující napříč Teams, Outlookem, OneDrivem a SharePointem .
Do hardwarové části strategie zapadá vlastní akcelerátor Maia 200, určený pro trénování a provoz AI úloh v cloudu Azure . Vlastní čipy mohou Microsoftu pomoci lépe kontrolovat náklady, kapacitu i závislost na dodavatelích, jako je Nvidia.
Konkrétní tvrzení, že Maia 200 nabízí oproti čipu Nvidia GB200 o 30 % lepší nákladovou efektivitu, se však v dostupných zdrojích nepodařilo nezávisle ověřit. Microsoft o čipech Maia veřejně mluvil už dříve, ale nebylo nalezeno primární oznámení, zveřejněný benchmark ani důvěryhodný sekundární zdroj, který by toto číslo potvrzoval.
Údaj může pocházet z analytických odhadů, interních testů Microsoftu, které zatím nebyly zveřejněny, nebo z nepotvrzených úniků. Dokud se neobjeví ověřitelný zdroj, je třeba 30% úsporu považovat za nepotvrzenou.
Microsoft od OpenAI neodchází. Partnerství podle společných vyjádření zůstává důležité a pokračuje také sdílení duševního vlastnictví do roku 2032 . Firma ale už nechce, aby její budoucnost v oblasti AI závisela výhradně na jednom externím poskytovateli modelů.
Nejvýmluvnější je pořadí jednotlivých kroků. Microsoft začíná u vývojářských nástrojů a GitHub Copilotu, kde si může ověřit výkon i náklady vlastních modelů v reálném provozu. Odtud chce postupovat do širšího podnikového prostředí Microsoftu 365, Azure a agentních platforem.
Suleymanova opakovaná varování před ztrátou kontroly nad AI pak dávají strategii další rozměr. Microsoft se snaží nabídnout nejen stále schopnější modely, ale také prostředí, v němž jsou jejich přístup k datům, nasazení a autonomie podnikově řízené . Zda se z této kombinace stane skutečná alternativa k OpenAI, ukáže až dlouhodobé nasazení modelů MAI – nikoli samotná oznámení z konference Build.