Obměna začala 9. srpna jmenováním Mohsena Rezáího tajemníkem Nejvyšší rady národní bezpečnosti (SNSC). Následujících šest vojenských dekretů bylo vydáno 10. srpna .
Mohsen Rezáí – tajemník SNSC
Rezáí, bývalý vrchní velitel IRGC (1981–1997) a veterán íránsko-irácké války, nyní řídí nejvyšší íránský bezpečnostní a zahraničněpolitický orgán. Je to výrazný radikál a blízký spojenec Chameneího. Jeho jmenování přivádí zkušeného válečného velitele přímo do vyjednávacího procesu, což snižuje pravděpodobnost brzkého kompromisu .
Ahmad Vahídí – vrchní velitel IRGC
Vahídí, povýšený na generálmajora, byl oficiálně potvrzen do čela IRGC poté, co funkci zastával prozatímně. Chameneí mu nařídil připravit gardy na „mohutné útočné operace“ a „maximální odstrašení“ .
Alí Abdolláhí – náčelník generálního štábu ozbrojených sil
Abdolláhí, generálmajor, má za úkol dokončit integraci Generálního štábu ozbrojených sil s Centrálním velitelstvím Chatam ol-Anbíja, nejvyšším íránským operačním velením. Cílem je zrychlit společné operační velení a sdílení bojových dat .
Kijúmars Hejdárí – zástupce náčelníka štábu
Hejdárí, brigádní generál, byl jmenován na podporu integračního procesu .
Alí Ozmaí – velitel námořnictva IRGC
Kontradmirál Ozmaí přebírá obnovu námořního velení IRGC po válečných ztrátách. Jde o obzvláště citlivou pozici v době pokračujícího uzavření Hormuzského průlivu .
Hosejn Táeb – velitel Basídž
Táeb, bývalý šéf zpravodajské služby IRGC, který tuto složku řídil 13 let, se vrací do čela polovojenských sil Basídž. Jeho úkolem je rozšířit jejich zpravodajskou síť a využívat nové technologie pro sledování obyvatelstva – nejjasnější signál posílení vnitřní kontroly během vleklé války .
Další pozice v Generálním štábu
Sedmé jmenování doplnilo přestavěné velení a zaplnilo zbývající mezeru ve vedení armády .
Nakedí, seniorní poradce velitele IRGC, učinil ve dnech 11.–13. srpna tři propojená prohlášení, která přímo odpovídají novým jmenováním :
Strategie vleklé války: Nakedí uvedl, že Írán může záměrně protáhnout konflikt až do konce Trumpova prezidentského období a tím zvýšit náklady pro USA a odradit budoucí útoky . Tato logika vyčerpávání stojí za dosazením zkušených válečných velitelů.
„Slabší, než jsme se domnívali“: Podle Nakedího je americká armáda méně schopná, než Írán předpokládal. Tvrdí také, že Írán vyrábí rakety rychleji, než je spotřebovává, což signalizuje udržitelnou vojenskou kapacitu .
Přechod k „ofenzivní doktríně“: Nakedí výslovně prohlásil, že Írán přechází z obranného postoje k ofenzivní doktríně a jeho síly jsou připraveny k operacím mimo území země. „Kdykoli to podmínky dovolí a bude vydán rozkaz, musíme mít schopnost vést operace na nepřátelském území,“ řekl v rozhovoru pro státní televizi .
Tato prohlášení nejsou od obměny oddělená – jsou jejím doktrinálním zdůvodněním. Každé jmenování slouží logice „vleklé ofenzivy“:
Táebův návrat do čela Basídž je nejjasnějším signálem posílení vnitřní kontroly. Basídž hraje ústřední roli v potlačování domácího odporu a Táebovým úkolem je rozšířit jeho zpravodajskou síť a využívat nové technologie ke sledování obyvatelstva . To naznačuje, že vedení očekává vnitřní nepokoje během vleklého konfliktu a předem buduje tvrdý bezpečnostní aparát.
Více zdrojů potvrzuje, že jednání o příměří mezi USA a Íránem zůstávají ve slepé uličce. Agentura Japan Times informovala, že rozhovory jsou „zablokované v patové situaci“ a Írán přechází k agresivnějšímu vojenskému postoji . Jmenování Rezáího do SNSC, orgánu dohlížejícího na bezpečnostní jednání, přivádí radikála do vyjednávacího procesu a snižuje pravděpodobnost brzkého kompromisu . I když několik zpráv uvádí, že Pákistán působí jako prostředník a udržuje komunikační kanály s oběma stranami, k průlomu nedošlo: kombinace nových ofenzivních jmenování a Nakedího veřejného vzkazu „přečkat Trumpa“ fakticky odsunula možnost dočasného příměří.
Obměna začala 9. srpna jmenováním Mohsena Rezáího tajemníkem Nejvyšší rady národní bezpečnosti (SNSC). Následujících šest vojenských dekretů bylo vydáno 10. srpna .
Mohsen Rezáí – tajemník SNSC
Rezáí, bývalý vrchní velitel IRGC (1981–1997) a veterán íránsko-irácké války, nyní řídí nejvyšší íránský bezpečnostní a zahraničněpolitický orgán. Je to výrazný radikál a blízký spojenec Chameneího. Jeho jmenování přivádí zkušeného válečného velitele přímo do vyjednávacího procesu, což snižuje pravděpodobnost brzkého kompromisu .
Ahmad Vahídí – vrchní velitel IRGC
Vahídí, povýšený na generálmajora, byl oficiálně potvrzen do čela IRGC poté, co funkci zastával prozatímně. Chameneí mu nařídil připravit gardy na „mohutné útočné operace“ a „maximální odstrašení“ .
Alí Abdolláhí – náčelník generálního štábu ozbrojených sil
Abdolláhí, generálmajor, má za úkol dokončit integraci Generálního štábu ozbrojených sil s Centrálním velitelstvím Chatam ol-Anbíja, nejvyšším íránským operačním velením. Cílem je zrychlit společné operační velení a sdílení bojových dat .
Kijúmars Hejdárí – zástupce náčelníka štábu
Hejdárí, brigádní generál, byl jmenován na podporu integračního procesu .
Alí Ozmaí – velitel námořnictva IRGC
Kontradmirál Ozmaí přebírá obnovu námořního velení IRGC po válečných ztrátách. Jde o obzvláště citlivou pozici v době pokračujícího uzavření Hormuzského průlivu .
Hosejn Táeb – velitel Basídž
Táeb, bývalý šéf zpravodajské služby IRGC, který tuto složku řídil 13 let, se vrací do čela polovojenských sil Basídž. Jeho úkolem je rozšířit jejich zpravodajskou síť a využívat nové technologie pro sledování obyvatelstva – nejjasnější signál posílení vnitřní kontroly během vleklé války .
Další pozice v Generálním štábu
Sedmé jmenování doplnilo přestavěné velení a zaplnilo zbývající mezeru ve vedení armády .
Nakedí, seniorní poradce velitele IRGC, učinil ve dnech 11.–13. srpna tři propojená prohlášení, která přímo odpovídají novým jmenováním :
Strategie vleklé války: Nakedí uvedl, že Írán může záměrně protáhnout konflikt až do konce Trumpova prezidentského období a tím zvýšit náklady pro USA a odradit budoucí útoky . Tato logika vyčerpávání stojí za dosazením zkušených válečných velitelů.
„Slabší, než jsme se domnívali“: Podle Nakedího je americká armáda méně schopná, než Írán předpokládal. Tvrdí také, že Írán vyrábí rakety rychleji, než je spotřebovává, což signalizuje udržitelnou vojenskou kapacitu .
Přechod k „ofenzivní doktríně“: Nakedí výslovně prohlásil, že Írán přechází z obranného postoje k ofenzivní doktríně a jeho síly jsou připraveny k operacím mimo území země. „Kdykoli to podmínky dovolí a bude vydán rozkaz, musíme mít schopnost vést operace na nepřátelském území,“ řekl v rozhovoru pro státní televizi .
Tato prohlášení nejsou od obměny oddělená – jsou jejím doktrinálním zdůvodněním. Každé jmenování slouží logice „vleklé ofenzivy“:
Táebův návrat do čela Basídž je nejjasnějším signálem posílení vnitřní kontroly. Basídž hraje ústřední roli v potlačování domácího odporu a Táebovým úkolem je rozšířit jeho zpravodajskou síť a využívat nové technologie ke sledování obyvatelstva . To naznačuje, že vedení očekává vnitřní nepokoje během vleklého konfliktu a předem buduje tvrdý bezpečnostní aparát.
Více zdrojů potvrzuje, že jednání o příměří mezi USA a Íránem zůstávají ve slepé uličce. Agentura Japan Times informovala, že rozhovory jsou „zablokované v patové situaci“ a Írán přechází k agresivnějšímu vojenskému postoji . Jmenování Rezáího do SNSC, orgánu dohlížejícího na bezpečnostní jednání, přivádí radikála do vyjednávacího procesu a snižuje pravděpodobnost brzkého kompromisu . I když několik zpráv uvádí, že Pákistán působí jako prostředník a udržuje komunikační kanály s oběma stranami, k průlomu nedošlo: kombinace nových ofenzivních jmenování a Nakedího veřejného vzkazu „přečkat Trumpa“ fakticky odsunula možnost dočasného příměří.