Hlavním spouštěčem byla změna předpokladů ohledně cen ropy. Základní scénář Fitch počítá s tím, že Hormuzský průliv zůstane uzavřený po dobu 13 až 14 týdnů a k jeho opětovnému otevírání začne docházet až v červenci 2026 . Toto narušení dodávek vedlo agenturu ke zvýšení odhadu průměrné ceny ropy pro rok 2026 na 87 dolarů za barel, což je dramatický nárůst oproti 70 dolarům za barel, se kterými počítala ve své březnové zprávě .

Plošné snižování odhadů: Škrty v prognózách globálního růstu napříč kontinenty

Vyšší náklady na energie představují pomyslnou daň pro globální spotřebu i výrobu. Ekonomové Fitch dospěli k závěru, že ropná krize poškodila vyhlídky světového růstu, což vedlo k plošnému krácení prognóz . Klíčové revize odhadů pro rok 2026 vypadají následovně:

• Světový HDP: Snížení na 2,4 % z předchozí prognózy 2,6 %, což představuje pokles o 0,2 procentního bodu .
• Spojené státy: Snížení na 1,9 % z 2,2 %, tedy o 0,3 procentního bodu, způsobené primárně zpomalením spotřebitelských výdajů, protože inflace snižuje reálné mzdy, což je částečně kompenzováno silnými investicemi do IT .
• Eurozóna: Prudké snížení na 0,9 % z 1,3 %, což je propad o 0,4 procentního bodu, odrážející výraznou zátěž v podobě rostoucích vstupních nákladů firem a napjatých rozpočtů domácností .
• Indie (fiskální rok 2027): Snížení na 6,4 % z odhadovaných 6,7 %, přičemž Fitch poznamenává, že inflační tlaky oslabují kupní sílu domácností, i když kapitálové výdaje zůstávají silné .
• Rozvíjející se trhy bez Číny: Snížení na 3,2 % z dřívějšího odhadu kolem 3,4 %, což je propad o 0,2 procentního bodu .

Hlavní ekonom Fitch Brian Coulton problém výstižně shrnul: „Ropný cenový šok poškozuje vyhlídky světového růstu a zvyšuje rizika negativního vývoje“ . Mechanismus přenosu je jasný: vyšší ceny ropy zvyšují vstupní náklady firem a tlačí vzhůru spotřebitelskou inflaci, čímž snižují reálné mzdy a tlumí spotřebu .

Výhled státního sektoru se mění z neutrálního na zhoršující se

Ekonomický dopad byl natolik závažný, že změnil i pohled ratingové agentury na úvěruschopnost států. Fitch revidovala svůj výhled globálního státního sektoru pro rok 2026 z „neutrálního“ na „zhoršující se“, přičemž jako důvod uvedla oslabení globálního ekonomického růstu, rostoucí inflaci a výnosy dluhopisů a zvýšená geopolitická rizika . Ačkoli agentura uznala, že odolné podmínky financování část rizik zmírnily, celkový směr pro zdraví státních financí je jednoznačně negativní .
V širším nepříznivém scénáři, který počítá s prodloužením konfliktu do první poloviny roku 2026, Fitch odhadla, že globální reálný HDP by byl po čtyřech čtvrtletích přibližně o 0,8 % nižší ve srovnání s jejím březnovým základním scénářem .

Roztříštěná mapa: Velká Čína září, ostatní pohasínají

Jedním z nejpozoruhodnějších zjištění zprávy je ostrá regionální divergence v ekonomických výhledech.

Velká Čína se stala jediným regionem, jehož výhled byl v červnové zprávě zlepšen. Fitch změnila své hodnocení z „zhoršující se“ na „neutrální“, což představuje významný posun . Agentura jako důvod této odolnosti uvedla tři klíčové faktory: silný exportní výkon, který udržuje růst, známky slábnutí deflačních tlaků a zásadní izolaci od energetického šoku díky dostatečným zásobám ropy, domácím rafinérským kapacitám a diverzifikovaným zdrojům energie .

Naproti tomu pět dalších regionálních sektorových výhledů bylo zhoršeno na „zhoršující se“, aby odrážely negativní vedlejší účinky konfliktu. Mezi tyto regiony patří části Asie a Tichomoří, která je vysoce energeticky náročná a závislá na dovozu přes Hormuzský průliv, a východní Evropa, jež čelí dalšímu tlaku z probíhající války na Ukrajině, ruských hybridních aktivit a zvýšeného napětí mezi USA a NATO .

Záchranné lano jménem AI: Technologické investice částečně vyrovnávají ropnou brzdu

Fitch ke svému jinak chmurnému hodnocení připojila jednu zásadní výhradu: boom v oblasti umělé inteligence poskytuje silný, byť jen částečný, polštář proti energetickému šoku. Agentura výslovně uvedla, že „dopad ropného šoku na globální aktivitu je tlumen silnější dynamikou investic souvisejících s umělou inteligencí, než se očekávalo“ .

Rozsah této technologické vzpruhy je značný. Investice do IT v USA vzrostly v prvním čtvrtletí roku 2026 meziročně o 18 %, zatímco celosvětové prodeje polovodičů v březnu meziročně explodovaly o 80 % . Tento technologický cyklus tažený umělou inteligencí zvyšuje HDP v klíčových výrobních centrech, jako je Jižní Korea, Tchaj-wan a Čína, prostřednictvím zvýšeného exportu . Fitch uvedla, že bez tohoto nárůstu investic do AI by snížení odhadů růstu pro USA a svět „bylo ještě větší“ . Boom umělé inteligence podporuje světový obchod a asijský export a vytváří tak vzácný světlý bod v globální ekonomice, která se potýká s historickou nabídkovou energetickou krizí .

Dopady na inflaci a měnovou politiku

Druhotné efekty ropného šoku nutí centrální banky buď vyčkávat, nebo se vracet ke zpřísňování měnové politiky. Zpráva Fitch podrobně popisuje výslednou dynamiku inflace a měnové politiky:

• Inflace v USA: Inflace na konci období by měla v roce 2026 dosáhnout 3,7 %, což je prudký nárůst z 2,7 % v roce 2025 .
• Eurozóna: Očekává se, že Evropská centrální banka (ECB) na svém zasedání v červnu 2026 zvýší úrokové sazby o 25 bazických bodů. Fitch předpokládá, že tento krok bude v roce 2017 plně zvrácen, jakmile energetický šok odezní .
• Politika v USA a Velké Británii: Očekává se, že Federální rezervní systém (Fed) a Bank of England ponechají sazby na stabilní úrovni, protože inflační tlaky z růstu cen ropy jim neumožňují politiku uvolnit .
• Indická politika: S rostoucí inflací se očekává, že Indická rezervní banka (RBI) by mohla později v průběhu roku rovněž zvýšit sazby .

Pevnostní rozvaha Zálivu a cesta zpět k normálu

Země vyvážející ropu jsou, jak se dalo předpokládat, na jiné trajektorii. Fitch vyhodnotila, že většina států Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC) zůstává relativně odolná a nadále se opírá o silné rozvahy a alternativní exportní kanály . To však neznamená, že jsou bez úhony. Fitch varovala, že dopad konfliktu na bezpečnostní a podnikatelské prostředí v oblasti Perského zálivu bude trvalý, což představuje dlouhodobou rizikovou prémii pro tento region .

Návrat k neutrálnímu globálnímu výhledu státních financí není jistý a je podmíněn klíčovým předpokladem základního scénáře: vyřešením narušení dodávek. Současná prognóza Fitch závisí na tom, že otevírání Hormuzského průlivu začne v červenci 2026, což by umožnilo ústup ropného šoku a zmírnění inflace během zbytku roku . Delší uzavření průlivu by spustilo závažnější nepříznivý scénář, který by riskoval mnohem hlubší globální ekonomický propad .

Pro českého čtenáře je tato situace klíčová. Jako malá, otevřená a proexportně orientovaná ekonomika je Česko na globální poptávce, zejména té z eurozóny, životně závislé. Prudké snížení odhadu růstu eurozóny na 0,9 % signalizuje, že hlavní obchodní partneři Česka, především Německo, budou čelit výraznému ekonomickému ochlazení. To se s největší pravděpodobností negativně promítne do zakázek českých firem a celkového výkonu tuzemské ekonomiky. Vyšší ceny ropy se navíc propsaly i do cen u českých čerpacích stanic, což dále podlamuje kupní sílu domácností.

Hlavním spouštěčem byla změna předpokladů ohledně cen ropy. Základní scénář Fitch počítá s tím, že Hormuzský průliv zůstane uzavřený po dobu 13 až 14 týdnů a k jeho opětovnému otevírání začne docházet až v červenci 2026 . Toto narušení dodávek vedlo agenturu ke zvýšení odhadu průměrné ceny ropy pro rok 2026 na 87 dolarů za barel, což je dramatický nárůst oproti 70 dolarům za barel, se kterými počítala ve své březnové zprávě .

Plošné snižování odhadů: Škrty v prognózách globálního růstu napříč kontinenty

Vyšší náklady na energie představují pomyslnou daň pro globální spotřebu i výrobu. Ekonomové Fitch dospěli k závěru, že ropná krize poškodila vyhlídky světového růstu, což vedlo k plošnému krácení prognóz . Klíčové revize odhadů pro rok 2026 vypadají následovně:

• Světový HDP: Snížení na 2,4 % z předchozí prognózy 2,6 %, což představuje pokles o 0,2 procentního bodu .
• Spojené státy: Snížení na 1,9 % z 2,2 %, tedy o 0,3 procentního bodu, způsobené primárně zpomalením spotřebitelských výdajů, protože inflace snižuje reálné mzdy, což je částečně kompenzováno silnými investicemi do IT .
• Eurozóna: Prudké snížení na 0,9 % z 1,3 %, což je propad o 0,4 procentního bodu, odrážející výraznou zátěž v podobě rostoucích vstupních nákladů firem a napjatých rozpočtů domácností .
• Indie (fiskální rok 2027): Snížení na 6,4 % z odhadovaných 6,7 %, přičemž Fitch poznamenává, že inflační tlaky oslabují kupní sílu domácností, i když kapitálové výdaje zůstávají silné .
• Rozvíjející se trhy bez Číny: Snížení na 3,2 % z dřívějšího odhadu kolem 3,4 %, což je propad o 0,2 procentního bodu .

Hlavní ekonom Fitch Brian Coulton problém výstižně shrnul: „Ropný cenový šok poškozuje vyhlídky světového růstu a zvyšuje rizika negativního vývoje“ . Mechanismus přenosu je jasný: vyšší ceny ropy zvyšují vstupní náklady firem a tlačí vzhůru spotřebitelskou inflaci, čímž snižují reálné mzdy a tlumí spotřebu .

Výhled státního sektoru se mění z neutrálního na zhoršující se

Ekonomický dopad byl natolik závažný, že změnil i pohled ratingové agentury na úvěruschopnost států. Fitch revidovala svůj výhled globálního státního sektoru pro rok 2026 z „neutrálního“ na „zhoršující se“, přičemž jako důvod uvedla oslabení globálního ekonomického růstu, rostoucí inflaci a výnosy dluhopisů a zvýšená geopolitická rizika . Ačkoli agentura uznala, že odolné podmínky financování část rizik zmírnily, celkový směr pro zdraví státních financí je jednoznačně negativní .
V širším nepříznivém scénáři, který počítá s prodloužením konfliktu do první poloviny roku 2026, Fitch odhadla, že globální reálný HDP by byl po čtyřech čtvrtletích přibližně o 0,8 % nižší ve srovnání s jejím březnovým základním scénářem .

Roztříštěná mapa: Velká Čína září, ostatní pohasínají

Jedním z nejpozoruhodnějších zjištění zprávy je ostrá regionální divergence v ekonomických výhledech.

Velká Čína se stala jediným regionem, jehož výhled byl v červnové zprávě zlepšen. Fitch změnila své hodnocení z „zhoršující se“ na „neutrální“, což představuje významný posun . Agentura jako důvod této odolnosti uvedla tři klíčové faktory: silný exportní výkon, který udržuje růst, známky slábnutí deflačních tlaků a zásadní izolaci od energetického šoku díky dostatečným zásobám ropy, domácím rafinérským kapacitám a diverzifikovaným zdrojům energie .

Naproti tomu pět dalších regionálních sektorových výhledů bylo zhoršeno na „zhoršující se“, aby odrážely negativní vedlejší účinky konfliktu. Mezi tyto regiony patří části Asie a Tichomoří, která je vysoce energeticky náročná a závislá na dovozu přes Hormuzský průliv, a východní Evropa, jež čelí dalšímu tlaku z probíhající války na Ukrajině, ruských hybridních aktivit a zvýšeného napětí mezi USA a NATO .

Záchranné lano jménem AI: Technologické investice částečně vyrovnávají ropnou brzdu

Fitch ke svému jinak chmurnému hodnocení připojila jednu zásadní výhradu: boom v oblasti umělé inteligence poskytuje silný, byť jen částečný, polštář proti energetickému šoku. Agentura výslovně uvedla, že „dopad ropného šoku na globální aktivitu je tlumen silnější dynamikou investic souvisejících s umělou inteligencí, než se očekávalo“ .

Rozsah této technologické vzpruhy je značný. Investice do IT v USA vzrostly v prvním čtvrtletí roku 2026 meziročně o 18 %, zatímco celosvětové prodeje polovodičů v březnu meziročně explodovaly o 80 % . Tento technologický cyklus tažený umělou inteligencí zvyšuje HDP v klíčových výrobních centrech, jako je Jižní Korea, Tchaj-wan a Čína, prostřednictvím zvýšeného exportu . Fitch uvedla, že bez tohoto nárůstu investic do AI by snížení odhadů růstu pro USA a svět „bylo ještě větší“ . Boom umělé inteligence podporuje světový obchod a asijský export a vytváří tak vzácný světlý bod v globální ekonomice, která se potýká s historickou nabídkovou energetickou krizí .

Dopady na inflaci a měnovou politiku

Druhotné efekty ropného šoku nutí centrální banky buď vyčkávat, nebo se vracet ke zpřísňování měnové politiky. Zpráva Fitch podrobně popisuje výslednou dynamiku inflace a měnové politiky:

• Inflace v USA: Inflace na konci období by měla v roce 2026 dosáhnout 3,7 %, což je prudký nárůst z 2,7 % v roce 2025 .
• Eurozóna: Očekává se, že Evropská centrální banka (ECB) na svém zasedání v červnu 2026 zvýší úrokové sazby o 25 bazických bodů. Fitch předpokládá, že tento krok bude v roce 2017 plně zvrácen, jakmile energetický šok odezní .
• Politika v USA a Velké Británii: Očekává se, že Federální rezervní systém (Fed) a Bank of England ponechají sazby na stabilní úrovni, protože inflační tlaky z růstu cen ropy jim neumožňují politiku uvolnit .
• Indická politika: S rostoucí inflací se očekává, že Indická rezervní banka (RBI) by mohla později v průběhu roku rovněž zvýšit sazby .

Pevnostní rozvaha Zálivu a cesta zpět k normálu

Země vyvážející ropu jsou, jak se dalo předpokládat, na jiné trajektorii. Fitch vyhodnotila, že většina států Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC) zůstává relativně odolná a nadále se opírá o silné rozvahy a alternativní exportní kanály . To však neznamená, že jsou bez úhony. Fitch varovala, že dopad konfliktu na bezpečnostní a podnikatelské prostředí v oblasti Perského zálivu bude trvalý, což představuje dlouhodobou rizikovou prémii pro tento region .

Návrat k neutrálnímu globálnímu výhledu státních financí není jistý a je podmíněn klíčovým předpokladem základního scénáře: vyřešením narušení dodávek. Současná prognóza Fitch závisí na tom, že otevírání Hormuzského průlivu začne v červenci 2026, což by umožnilo ústup ropného šoku a zmírnění inflace během zbytku roku . Delší uzavření průlivu by spustilo závažnější nepříznivý scénář, který by riskoval mnohem hlubší globální ekonomický propad .

Pro českého čtenáře je tato situace klíčová. Jako malá, otevřená a proexportně orientovaná ekonomika je Česko na globální poptávce, zejména té z eurozóny, životně závislé. Prudké snížení odhadu růstu eurozóny na 0,9 % signalizuje, že hlavní obchodní partneři Česka, především Německo, budou čelit výraznému ekonomickému ochlazení. To se s největší pravděpodobností negativně promítne do zakázek českých firem a celkového výkonu tuzemské ekonomiky. Vyšší ceny ropy se navíc propsaly i do cen u českých čerpacích stanic, což dále podlamuje kupní sílu domácností.