Rozpor s podmínkami příměří

Oznámení jde přímo proti podmínkám křehkého příměří z října 2025, zprostředkovaného Spojenými státy. Dohoda umožňovala Izraeli dočasně kontrolovat 53 procent Pásma Gazy . Už kontrola přesahující 60 procent proto podle dostupných zpráv překračovala dohodnutý rámec; jiný odhad z konce května hovořil o faktické izraelské kontrole přibližně 64 procent území .

Součástí dohody byl také plán stažení izraelských jednotek k vytyčené takzvané žluté linii . Rozšíření vojenské přítomnosti je proto označováno za otevřené porušení příměří a podle kritiků vytváří novou územní realitu bez souhlasu druhé strany.

Káhirská jednání dostala další ránu

Netanjahuův příkaz přišel v době, kdy se Egypt pokoušel znovu nastartovat jednání o provedení příměří. Delegace Hamásu vedená Chalílem al-Hajjá, šéfem hnutí v Gaze, dorazila 5. června do Káhiry. Jejími členy byli také Záhir Džabarín, který vede hnutí na Západním břehu Jordánu, a členové politického byra Hossám Badrán a Gází Hamád .

Rozhovory se mají věnovat dokončení první fáze dohody, zastavení pokračujících izraelských útoků a vytvoření mechanismu pro přechod k druhé fázi . Ta počítá mimo jiné s odzbrojením Hamásu a úplným stažením izraelských sil z Gazy .

Egypt přitom během necelých dvou měsíců hostil nejméně pět kol podobných jednání . Hamás uvedl, že nové schůzky následují po izraelské hrozbě převzít kontrolu nad 70 procenty Pásma „v rozporu s příměřím“ . Jednostranné rozšiřování kontroly tak zvyšuje rozdíl mezi tím, co mají vyjednavači v Káhiře na stole, a tím, co se mezitím mění přímo v terénu.

Dostupné hodnocení J Street uvádí, že od vstupu příměří v platnost bylo v Gaze zabito více než 700 Palestinců a čtyři Izraelci . Přesný počet obětí izraelských operací ze 7. června, zmiňovaný v některých zadáních, však mezi poskytnutými zdroji potvrzen není.

Německo varuje před humanitárními dopady

Mezinárodní kritika přišla rychle. Německá vláda 29. a 30. května vyjádřila nad plány na rozšíření izraelské kontroly „znepokojení“ a upozornila, že by takový krok mohl přímo zhoršit humanitární situaci v Pásmu .

Mluvčí německého ministerstva zahraničí Kathrin Deschauerová uvedla, že případné rozšíření by zkomplikovalo zejména další poskytování životně důležité humanitární pomoci civilnímu obyvatelstvu . Berlín současně zopakoval, že odmítá jakékoli trvalé rozdělení palestinského území .

Jde o další projev stále otevřenější kritiky německé vlády vůči izraelské strategii v Gaze. Kancléř Friedrich Merz a ministr zahraničí Johann Wadephul již dříve označili některé izraelské vojenské postupy za „zcela chybnou“ cestu a blokování potravin a léků za „nepřijatelné“ .

Netanjahuův příkaz proto není pouze sporem o číslo — zda jde o 53, 60, 64, nebo 70 procent území. Zpochybňuje samotný princip dohody, na níž mají stát další jednání o příměří. Egyptští prostředníci se nyní snaží zabránit úplnému zhroucení procesu, zároveň však musí reagovat na územní změnu, kterou Izrael oznámil jednostranně.

Rozpor s podmínkami příměří

Oznámení jde přímo proti podmínkám křehkého příměří z října 2025, zprostředkovaného Spojenými státy. Dohoda umožňovala Izraeli dočasně kontrolovat 53 procent Pásma Gazy . Už kontrola přesahující 60 procent proto podle dostupných zpráv překračovala dohodnutý rámec; jiný odhad z konce května hovořil o faktické izraelské kontrole přibližně 64 procent území .

Součástí dohody byl také plán stažení izraelských jednotek k vytyčené takzvané žluté linii . Rozšíření vojenské přítomnosti je proto označováno za otevřené porušení příměří a podle kritiků vytváří novou územní realitu bez souhlasu druhé strany.

Káhirská jednání dostala další ránu

Netanjahuův příkaz přišel v době, kdy se Egypt pokoušel znovu nastartovat jednání o provedení příměří. Delegace Hamásu vedená Chalílem al-Hajjá, šéfem hnutí v Gaze, dorazila 5. června do Káhiry. Jejími členy byli také Záhir Džabarín, který vede hnutí na Západním břehu Jordánu, a členové politického byra Hossám Badrán a Gází Hamád .

Rozhovory se mají věnovat dokončení první fáze dohody, zastavení pokračujících izraelských útoků a vytvoření mechanismu pro přechod k druhé fázi . Ta počítá mimo jiné s odzbrojením Hamásu a úplným stažením izraelských sil z Gazy .

Egypt přitom během necelých dvou měsíců hostil nejméně pět kol podobných jednání . Hamás uvedl, že nové schůzky následují po izraelské hrozbě převzít kontrolu nad 70 procenty Pásma „v rozporu s příměřím“ . Jednostranné rozšiřování kontroly tak zvyšuje rozdíl mezi tím, co mají vyjednavači v Káhiře na stole, a tím, co se mezitím mění přímo v terénu.

Dostupné hodnocení J Street uvádí, že od vstupu příměří v platnost bylo v Gaze zabito více než 700 Palestinců a čtyři Izraelci . Přesný počet obětí izraelských operací ze 7. června, zmiňovaný v některých zadáních, však mezi poskytnutými zdroji potvrzen není.

Německo varuje před humanitárními dopady

Mezinárodní kritika přišla rychle. Německá vláda 29. a 30. května vyjádřila nad plány na rozšíření izraelské kontroly „znepokojení“ a upozornila, že by takový krok mohl přímo zhoršit humanitární situaci v Pásmu .

Mluvčí německého ministerstva zahraničí Kathrin Deschauerová uvedla, že případné rozšíření by zkomplikovalo zejména další poskytování životně důležité humanitární pomoci civilnímu obyvatelstvu . Berlín současně zopakoval, že odmítá jakékoli trvalé rozdělení palestinského území .

Jde o další projev stále otevřenější kritiky německé vlády vůči izraelské strategii v Gaze. Kancléř Friedrich Merz a ministr zahraničí Johann Wadephul již dříve označili některé izraelské vojenské postupy za „zcela chybnou“ cestu a blokování potravin a léků za „nepřijatelné“ .

Netanjahuův příkaz proto není pouze sporem o číslo — zda jde o 53, 60, 64, nebo 70 procent území. Zpochybňuje samotný princip dohody, na níž mají stát další jednání o příměří. Egyptští prostředníci se nyní snaží zabránit úplnému zhroucení procesu, zároveň však musí reagovat na územní změnu, kterou Izrael oznámil jednostranně.