Základní princip je na papíře jednoduchý, v praxi však znamená výraznou změnu. Běžné radarové signály se často přenášejí těžkými koaxiálními kabely z mědi, jejichž možnosti jsou omezené. Xavveo místo toho využívá optická vlákna a velmi kompaktní monolitický křemíkový fotonický čip .
Tato architektura přináší několik výhod najednou:
Výpočetně náročné zpracování probíhá centrálně. Jednotlivé vzdálené moduly proto mohou zůstat malé, energeticky úsporné a relativně snadno rozmístitelné.
Klasické radary protivzdušné obrany vycházejí z modelu hrozby, v němž dominují velká a rychlá letadla nebo rakety ve vyšších letových hladinách. Tento model však v éře levných dronů přestává stačit. Protivníci mohou nasadit roje malých nízko letících strojů, které se pohybují právě v prostoru, kde tradiční radar dosahuje horších výsledků . V květnu 2026 Rusko podle dostupných zpráv vypouštělo na Ukrajinu více než 200 dronů denně .
Xavveo proto svou technologii zaměřuje na krátkodosahovou detekci malých objektů s vysokým rozlišením . Systém má rozlišit dron od ptáka a také identifikovat jednotlivé stroje v roji – což je důležité při koordinovaných útocích více dronů .
Výhodou má být rovněž provoz za různých povětrnostních podmínek i ve dne a v noci. Kamery mohou mít potíže s přímým slunečním světlem, zatímco lidar je citlivější na déšť a mlhu; fotonický radar má tyto limity částečně překonat .
Xavveo svou obrannou produktovou řadu představilo v červnu 2026 pod názvem PAIR. Zahrnuje dvě varianty:
Obě varianty vycházejí ze stejné senzorové architektury a jsou navrženy pro fúzi více typů senzorů. Radar lze podle společnosti spojit s infračervenými a optickými kamerami i akustickými senzory a vytvořit jednotný situační obraz .
Systém má fungovat bez závislosti na GPS nebo infrastruktuře 5G, což je důležité v prostředí, kde může být konektivita omezená nebo úmyslně rušená . Dalším klíčovým prvkem je odolnost proti rušení. Přenos signálu prostřednictvím fotoniky umožňuje využívat vyšší radarové frekvence, než jaké jsou praktické u systémů založených na měděném vedení. Xavveo proto tvrdí, že běžné metody elektronického boje používané proti standardním radarům jsou vůči platformě PAIR méně účinné .
Technologie Xavvea je od začátku duální – tedy využitelná v civilní i obranné oblasti. Vysoké rozlišení, provoz za špatného počasí a odolnost proti rušení se hodí nejen pro obranu, ale také pro autonomní vozidla, průmyslovou automatizaci a komerční mobilitu .
Na konci roku 2024 startup získal seed investici ve výši 8,6 milionu dolarů. Kolo společně vedly fondy Vsquared Ventures a imec.xpand . V květnu 2026 Xavveo zároveň získalo od města Berlín ocenění Deep Tech Star v kategorii kvantových technologií, fotoniky a mikroelektroniky .
Obrat k obranným aplikacím, oznámený v červnu 2026, podle dostupných informací urychlila poptávka zákazníků, kteří s existujícími senzorovými systémy nedokázali spolehlivě odhalovat malé FPV a průzkumné drony . Xavveo nyní cílí na ochranu vojenských objektů, kritické infrastruktury včetně elektráren a letišť, zabezpečení citlivých areálů i rozsáhlý dohled nad vzdušným prostorem ve městech nebo na úrovni celých států .
Základní princip je na papíře jednoduchý, v praxi však znamená výraznou změnu. Běžné radarové signály se často přenášejí těžkými koaxiálními kabely z mědi, jejichž možnosti jsou omezené. Xavveo místo toho využívá optická vlákna a velmi kompaktní monolitický křemíkový fotonický čip .
Tato architektura přináší několik výhod najednou:
Výpočetně náročné zpracování probíhá centrálně. Jednotlivé vzdálené moduly proto mohou zůstat malé, energeticky úsporné a relativně snadno rozmístitelné.
Klasické radary protivzdušné obrany vycházejí z modelu hrozby, v němž dominují velká a rychlá letadla nebo rakety ve vyšších letových hladinách. Tento model však v éře levných dronů přestává stačit. Protivníci mohou nasadit roje malých nízko letících strojů, které se pohybují právě v prostoru, kde tradiční radar dosahuje horších výsledků . V květnu 2026 Rusko podle dostupných zpráv vypouštělo na Ukrajinu více než 200 dronů denně .
Xavveo proto svou technologii zaměřuje na krátkodosahovou detekci malých objektů s vysokým rozlišením . Systém má rozlišit dron od ptáka a také identifikovat jednotlivé stroje v roji – což je důležité při koordinovaných útocích více dronů .
Výhodou má být rovněž provoz za různých povětrnostních podmínek i ve dne a v noci. Kamery mohou mít potíže s přímým slunečním světlem, zatímco lidar je citlivější na déšť a mlhu; fotonický radar má tyto limity částečně překonat .
Xavveo svou obrannou produktovou řadu představilo v červnu 2026 pod názvem PAIR. Zahrnuje dvě varianty:
Obě varianty vycházejí ze stejné senzorové architektury a jsou navrženy pro fúzi více typů senzorů. Radar lze podle společnosti spojit s infračervenými a optickými kamerami i akustickými senzory a vytvořit jednotný situační obraz .
Systém má fungovat bez závislosti na GPS nebo infrastruktuře 5G, což je důležité v prostředí, kde může být konektivita omezená nebo úmyslně rušená . Dalším klíčovým prvkem je odolnost proti rušení. Přenos signálu prostřednictvím fotoniky umožňuje využívat vyšší radarové frekvence, než jaké jsou praktické u systémů založených na měděném vedení. Xavveo proto tvrdí, že běžné metody elektronického boje používané proti standardním radarům jsou vůči platformě PAIR méně účinné .
Technologie Xavvea je od začátku duální – tedy využitelná v civilní i obranné oblasti. Vysoké rozlišení, provoz za špatného počasí a odolnost proti rušení se hodí nejen pro obranu, ale také pro autonomní vozidla, průmyslovou automatizaci a komerční mobilitu .
Na konci roku 2024 startup získal seed investici ve výši 8,6 milionu dolarů. Kolo společně vedly fondy Vsquared Ventures a imec.xpand . V květnu 2026 Xavveo zároveň získalo od města Berlín ocenění Deep Tech Star v kategorii kvantových technologií, fotoniky a mikroelektroniky .
Obrat k obranným aplikacím, oznámený v červnu 2026, podle dostupných informací urychlila poptávka zákazníků, kteří s existujícími senzorovými systémy nedokázali spolehlivě odhalovat malé FPV a průzkumné drony . Xavveo nyní cílí na ochranu vojenských objektů, kritické infrastruktury včetně elektráren a letišť, zabezpečení citlivých areálů i rozsáhlý dohled nad vzdušným prostorem ve městech nebo na úrovni celých států .