Rozdíly mezi čísly vyplývají především z toho, co jednotlivé odhady zahrnují — například zda počítají pouze s energetikou, nebo také s adaptací infrastruktury, průmyslu a dalších částí ekonomiky.
Nečinnost by přitom byla rovněž velmi nákladná. Podle zprávy Světové banky by dopady klimatické změny mohly Vietnam do roku 2050 připravit každý rok o 12 až 14,5 % HDP, pokud země neposílí adaptační a mitigační opatření .
Přestože vláda i finanční sektor o zelené transformaci hovoří stále častěji, objem dostupného financování zůstává ve srovnání s potřebami nízký. Studie z roku 2025 uvádí, že zelené úvěry představovaly jen 4 až 5 % všech úvěrů a zelené dluhopisy pouze 1,5 % domácího dluhopisového trhu .
Vietnam má stále relativně málo rozvinutý dluhopisový trh. Zelené dluhopisy proto nemusí investorům nabízet dostatečně atraktivní výnos, zatímco jejich vydání je spojeno s dodatečnými náklady na přípravu, ověření a následné reportování. To odrazuje emitenty a omezuje nabídku projektů .
U rozvojové ekonomiky navíc investoři často požadují vyšší rizikovou přirážku. Zelené projekty přitom mívají dlouhou návratnost a potřebují dlouhodobé financování, které není na trhu vždy snadno dostupné .
Za jednu z největších překážek je považován slabý regulatorní rámec. Trhu dlouho chyběla jasná pravidla pro vydávání zelených dluhopisů a lepší sladění s mezinárodními standardy, například se zásadami Green Bond Principles organizace ICMA . Partnerství Energy Transition Partnership označuje vietnamský rámec zeleného financování za stále raný a soustředěný především na zelené úvěry a dluhopisy .
Bez jednoznačných pravidel je pro investory obtížnější posoudit, zda projekt skutečně splňuje zelená kritéria a zda budou získané prostředky použity deklarovaným způsobem.
Vietnam přijal národní zelenou taxonomii teprve v roce 2025 . Praktické mechanismy zveřejňování dat a vykazování dopadů se však stále rozvíjejí. Podle EY jsou data ESG roztříštěná a nezávislé ověřování není dostatečně rozšířené, což komplikuje hodnocení rizik ze strany mezinárodních investorů .
Jedna z analýz zároveň uvádí, že třetí strana neověřila 63 % podnikových dluhopisů, což zvyšuje riziko takzvaného greenwashingu — tedy situace, kdy je produkt prezentován jako ekologický, aniž by to dostatečně potvrzovala data .
Zahraniční investoři při dlouhodobých projektech ve Vietnamu čelí také riziku pohybu směnných kurzů. Výkyvy měny mohou snížit skutečnou návratnost investice, a proto komplikují financování projektů s dlouhou dobou splatnosti .
Trh postrádá dostatek specializovaných zprostředkovatelů, ratingových agentur a nezávislých ověřovatelů. Chybějí také silnější daňové či jiné pobídky, povědomí investorů je omezené a jednotlivé emise bývají příliš malé, aby přilákaly široký okruh zájemců .
Výsledkem je začarovaný kruh: malé emise zvyšují jednotkové náklady, vyšší náklady odrazují emitenty a omezená nabídka zase snižuje zájem investorů.
Konference Vietnam Green Finance Conference 2026 se konala 6. srpna 2026 v Ho Či Minově Městě pod heslem „Where Green Capital Meets Investment Opportunity“. Organizovaly ji Vietnam International Financial Centre v Ho Či Minově Městě (VIFC-HCMC), Nam A Bank, FiinGroup a vietnamská kancelář Global Green Growth Institute (GGGI) .
Jedním z hlavních návrhů bylo vytvoření centralizované obchodní platformy pro zelené finanční produkty. VIFC má podle oznámení zřídit specializovanou burzu na základě nařízení č. 330, na níž se budou obchodovat komodity a deriváty včetně zelených dluhopisů a uhlíkových kreditů .
Centralizované tržiště má řešit především nízkou likviditu a roztříštěnost současného trhu . Pro investory by mohlo znamenat přehlednější přístup k projektům a finančním nástrojům, zatímco emitentům by poskytlo jednotnější cestu k získání kapitálu.
VIFC-HCMC se chce zároveň profilovat jako centrum transformace zeleného kapitálu. Podle místopředsedy výkonné rady centra Nguyễna Hữu Huâna má jeho úkolem být standardizace zelených projektů, omezení rizik a zlepšení schopnosti projektů získávat financování. Vize počítá s tím, že projekty budou standardizovány, měřeny, garantovány, financovány a obchodovány přes hranice — transparentním způsobem napojeným na globální kapitál .
Úspěch této strategie ale bude záviset na tom, zda se podaří vytvořit důvěryhodná pravidla, kvalitní systém ověřování a dostatečnou likviditu. Samotná platforma bez kvalitních projektů a srovnatelných dat by problém financování nevyřešila.
Konkrétním výsledkem konference bylo také uzavření finančních dohod mezi Nam A Bank a švýcarskými institucemi.
Banka podepsala strategické partnerství a mezinárodní dohodu o zeleném úvěru s SIFEM AG, Švýcarským investičním fondem pro rozvíjející se trhy. SIFEM je rozvojová finanční instituce, kterou ze 100 % vlastní švýcarská vláda . Nam A Bank zároveň získala další kapitál z fondů spravovaných švýcarskou společností responsAbility Investments AG .
Celková hodnota nově získaného zeleného financování činí 20 milionů dolarů. Prostředky mají směřovat k malým a středním podnikům, firmám vlastněným ženami a projektům zelené transformace .
Po započtení této transakce dosáhl objem mezinárodního kapitálu, který Nam A Bank od začátku roku 2026 přilákala, téměř 350 milionů dolarů .
Dohoda ukazuje, že při jasnějším institucionálním rámci lze do vietnamské ekonomiky přivést cílené zelené financování. Zároveň ale potvrzuje, že trh stále výrazně spoléhá na rozvojové finanční instituce ze zahraničí, které pomáhají nastartovat soukromé investice.
Vietnam má před sebou dvě úzce propojené výzvy: získat stovky miliard dolarů na zelenou transformaci a vybudovat mechanismy, díky nimž budou investoři ochotni tento kapitál skutečně poskytnout.
VIFC může sehrát důležitou roli jako místo pro standardizaci projektů, obchodování zelených finančních produktů a napojení na mezinárodní investory. O tom, zda se z plánované infrastruktury stane skutečný finanční uzel, však rozhodnou především kvalita pravidel, transparentnost dat a schopnost omezit rizika spojená s dlouhodobými investicemi.