Dlouhodobé výnosy tak mohou zůstat vysoké, nebo dokonce dále růst, i když investoři začnou očekávat slabší hospodářský růst či méně přísnou měnovou politiku.
Dne 18. srpna vystoupil výnos třicetiletého amerického státního dluhopisu nad 5,31 %, což byla nejvyšší úroveň od roku 2007. Výnos třicetiletého německého spolkového dluhopisu dosáhl 3,75 %, nejvíce od roku 2011, a výnos třicetiletého britského giltu se pohyboval kolem 5,85 % — blízko květnového vrcholu a na nejvyšší úrovni od roku 1998.
UBS tlak na dlouhý konec trhu spojuje s obavami z přetrvávající inflace, zhoršující se fiskální pozice vlád a budoucího zadlužování. K nabídce dlouhodobé durace přispěly také vysoké emise podnikových dluhopisů, včetně financování investic technologických firem do infrastruktury pro umělou inteligenci.
Výnosy kratších dluhopisů obvykle více odrážejí očekávání ohledně základních sazeb centrálních bank. Dlouhodobé dluhopisy jsou naproti tomu citlivější na změny termínové prémie a na výhled inflace, fiskální politiky i nabídky státního dluhu.
UBS očekává pokračování dezinflace a považuje tržní očekávání dalšího zpřísňování měnové politiky za příliš agresivní. Pokud investoři začnou započítávat méně zvýšení sazeb nebo později jejich pokles, mohou výnosy dvouletých až pětiletých amerických státních dluhopisů klesnout a jejich ceny vzrůst, i kdyby výnos třicetiletých dluhopisů zůstal zvýšený nebo se dále zvýšil.
To je klíčový rozdíl v doporučení UBS: výprodej dluhopisů nemusí zasáhnout všechny splatnosti stejně. Krátké a střední splatnosti mohou těžit ze změny očekávaných sazeb, zatímco dlouhodobé dluhopisy dál čelí tlaku fiskální situace a nabídky.
Podle souběžných evropských dat o ETF přiteklo do fondů s pevným výnosem 11,9 miliardy eur. Z toho směřovalo 4,5 miliardy eur do expozic na státní dluhopisy a 3,8 miliardy eur do ultrakrátkých produktů, převážně denominovaných v eurech. Tento vzorec odpovídá snaze investorů získat dluhopisový příjem a současně dávat přednost kratší duraci a likvidním nástrojům. Nejde však o úplný obraz pozic investorů na celém světovém trhu.
Rozdíl je důležitý: tok peněz ukazuje, kam alokuje kapitál část investorů, ale nedokazuje, že krátkodobou strategii přijali všichni účastníci trhu.
Srpn ́ové doporučení nepředstavuje obrat, ale pokračování dosavadního postoje UBS. Dubnový výhled banky označil kvalitní dluhopisy se splatností přibližně tři až pět let za zdroj atraktivního výnosu a diverzifikace navzdory obavám z inflace a zadlužení. Květnový výhled podobně upřednostnil pro globální investory dluhopisy s krátkou až střední splatností. Kratší dluhový trh podle něj obvykle snáze absorbují fondy peněžního trhu, bankovní bilance a další zdroje likvidity.
UBS zároveň zachovává rozdíly podle měny. Krátké a střední splatnosti preferuje zejména u dluhopisů denominovaných v amerických dolarech a britských librách. U vybraných evropských dluhopisů s delší splatností naopak vidí určitou hodnotu, protože se jednotlivé regiony liší vývojem měnové politiky, hospodářským cyklem i fiskální a politickou situací.
Poselství UBS neznamená, že třicetileté dluhopisy nemají žádnou hodnotu nebo že krátkodobé dluhopisy nemohou ztrácet. Banka pouze považuje současný poměr rizika a výnosu za atraktivnější u kvalitního dluhu s krátkou a střední splatností:
Pro investory, kteří porovnávají jednotlivé splatnosti, tak doporučení UBS z 18. srpna znamená především toto: současné zvýšené výnosy mohou být příležitostí k uzamčení kvalitního příjmu, aniž by bylo nutné výrazně navyšovat expozici vůči nejcitlivější části trhu státních dluhopisů.