První automatizovaná továrna na dřevěné lopatky větrných turbín: Jak chce projekt VB1F do roku 2031 zcela eliminovat odpad z lopatek

Větrná energie má jedno slepé místo: lopatky. Zatímco až 90 % hmotnosti větrné turbíny – ocelové věže, betonové základy, měděné kabely – lze recyklovat, samotné lopatky je téměř nemožné ekonomicky zpracovat . Vyrobené ze skleněných a uhlíkových vláken pojených epoxidovou pryskyřicí končí desítky tisíc vyřazených lopatek každoročně na skládkách nebo ve spalovnách .

Německé konsorcium nyní přichází s plánem, jak tuto mezeru uzavřít. Projekt VB1F (Voodin Blade 1st Factory) vybuduje ve Španělsku první automatizovanou továrnu na výrobu lopatek větrných turbín z konstrukčního dřeva – a na svou realizaci získal od Inovačního fondu EU 48,18 milionu eur .

O projektu: Co je továrna VB1F?

Projekt VB1F je grant ve výši 48,18 milionu eur z Inovačního fondu EU, který získalo konsorcium vedené německým startupem Voodin Blade Technology spolu s německou firmou Anker-Tec a litevskými společnostmi VMG Wood Invest (koordinátor projektu) a VMG Technics . Celková plánovaná investice přesahuje 100 milionů eur .

Továrna vyroste v Navarře na severu Španělska a komerční provoz by měla zahájit v roce 2031, přičemž vytvoří zhruba 450 pracovních míst . Při plné kapacitě má ročně produkovat až 160 sad lopatek o délce od 20 do 90 metrů .

Klíčová technologie: Laminované dřevo LVL

Lopatky se vyrábějí z vrstveného dřeva (Laminated Veneer Lumber, LVL) – konstrukčního materiálu, který vzniká spojením tenkých vrstev dýhy za tepla a tlaku . LVL má srovnatelný poměr tuhosti k hmotnosti jako sklolaminát, a je tedy strukturálně použitelnou náhradou běžných kompozitních materiálů .

Hlavní vlastnosti lopatek z LVL od Voodinu:

• 100% recyklovatelnost po skončení životnosti. Na rozdíl od sklolaminátových lopatek, které se téměř nedají rozložit, lze lopatky z LVL rozemlít a znovu použít v nových dřevěných výrobcích nebo k energetickému využití, čímž se eliminuje jejich ukládání na skládky .
• Nižší uhlíková stopa. Voodin uvádí, že výroba těchto lopatek vyžaduje „jen zlomek uhlíku" oproti běžným sklolaminátovým kompozitům, protože dřevo funguje jako úložiště uhlíku, nikoli jako produkt z ropy . Podle konsorcia by projekt mohl během první dekády provozu zabránit emisím více než 2,4 milionu tun ekvivalentu CO2 .
• Životnost přes 25 let. Voodin tvrdí, že lopatky z LVL vydrží stejně dlouho jako běžné lopatky . Prototypy již prošly testy: sada o délce 19,3 metru byla na konci roku 2023 instalována na stávající turbínu v německé Breuně a společnost navázala partnerství s výrobcem turbín Senvion, aby otestovala lopatky delší než 50 metrů .

Výroba bez forem: Plně automatizovaný proces

Charakteristickým rysem továrny VB1F je zcela automatizovaný výrobní proces bez použití forem . Tradiční výroba lopatek se opírá o velké, drahé a jednorázové formy, které omezují flexibilitu designu a generují materiálový odpad. Voodinův proces využívá přesné CNC obrábění řízené digitálními modely, které tvaruje lopatky přímo z polotovarů LVL – tato metoda podle společnosti snižuje kapitálové náklady zhruba na polovinu ve srovnání s běžnými továrnami na lopatky .

Tato automatizace také umožňuje rychlejší výrobní cykly a větší flexibilitu v konstrukci lopatek, což usnadňuje škálování a případné nasazení továrny i v jiných regionech .

Problém, který řeší: Odpad ze sklolaminátových lopatek

Větrný průmysl čelí rostoucí odpadové krizi. Odhaduje se, že 78 % vyřazených sklolaminátových lopatek končí na skládkách . Protože kompozity ze skleněných a uhlíkových vláken jsou pojené epoxidovou pryskyřicí, je jejich rozklad na znovu použitelné materiály technicky náročný a ekonomicky nevýhodný .

Voodinovo řešení nahrazuje kompozitní materiál zcela. Po 20–30 letech provozu lze lopatky z LVL plně recyklovat – dřevo se vrací do materiálového cyklu, místo aby skončilo v zemi . Tím se řeší to, co analytici označují jako „slepé místo" na konci životnosti, které jinak kazí jinak silný ekologický kredit větrné energie .

Posílení evropských dodavatelských řetězců

Struktura konsorcia odráží záměr snížit závislost na asijských zdrojích sklolaminátu a epoxidových pryskyřic. Německé firmy (Voodin, Anker-Tec) zajišťují konstrukci lopatek a automatizaci, zatímco litevští specialisté na zpracování dřeva (VMG Wood Invest, VMG Technics) dodávají LVL z udržitelně obhospodařovaných evropských lesů . Místní výroba v Navarře zkracuje dodavatelské řetězce a zlepšuje energetickou bezpečnost evropských větrných parků .

Soulad s klimatickými cíli EU

Projekt přímo podporuje cíle Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal) a klimatické neutrality tím, že umožňuje oběhové hospodářství pro komponenty větrných turbín . Inovační fond EU, který grant poskytl, je financován z emisního obchodního systému Unie (ETS) a je klíčovým nástrojem pro zavádění přelomových nízkouhlíkových technologií, které mají EU pomoci dosáhnout cíle nulových čistých emisí do roku 2050 .

Tím, že projekt VB1F učiní větrnou energii v užitkovém měřítku plně cirkulární – lopatky, které jsou jak na bio-bázi, tak recyklovatelné – řeší kritický nedostatek v udržitelnosti celého odvětví .