Na první pohled jde o extravagantní sběratelský kousek. V pozadí se však skrývá ambiciózní kombinace paleontologie, syntetické biologie, umělé inteligence a luxusního designu. A také otázka, zda je označení „dinosauří kůže“ vědeckým popisem, nebo především marketingovým příběhem.
Projekt začal u stehenní kosti Tyrannosaura rexe nalezené ve Spojených státech. Vědci pracovali s neúplnými stopami kolagenu, které měly být s fosilií spojeny. Od nálezu starého přibližně 68 milionů let však samozřejmě nebyla k dispozici kompletní biologická informace.
Tým společnosti The Organoid Company proto využil výpočetní biologii a modelování pomocí umělé inteligence. Z dochovaných fragmentů se pokusil odhadnout chybějící aminokyselinové sekvence kolagenu a vytvořit tak jakýsi digitální „plán“ pro další výrobu. Nešlo o přesnou kopii původní molekuly, ale o bioinformatickou rekonstrukci, která měla překlenout obrovské mezery v dostupných datech.
Syntetizovaná sekvence byla následně vložena do nosné buněčné linie. Pomocí platformy pro pokročilé tkáňové inženýrství, kterou vyvinula společnost Lab-Grown Leather Limited, se upravené buňky množily a vytvářely laboratorně pěstovaný kolagen. Při výrobě nebyly použity zvířecí kůže.
Výsledný biosyntetický materiál byl zpracován do struktury připomínající kůži a značka techwear módy Enfin Levé z něj vytvořila samotnou kabelku.
Na vzniku kabelky se podílelo několik partnerů z různých oborů. Kreativní koncept a globální marketing zajišťovala agentura VML, zatímco biotechnologickou část vedly The Organoid Company a Lab-Grown Leather Ltd.
Právě tady se příběh dostává na tenký led. Tvůrci si označení „T-Rex Leather™“ nechali registrovat a kabelku propagovali jako výrobek obsahující „pravou kůži T. rexe“. Paleontologický odborník spojený s aukcí dokonce uvedl, že moderní biotechnologie umožňují buněčnou kulturu instruovat tak, aby v laboratoři vytvářela „skutečnou kůži T. rexe“.
Nezávislí vědci jsou ale podstatně opatrnější. Podle nich je pojem „dinosauří kůže“ spíše poutavým marketingovým označením než doslovným popisem materiálu.
Jejich námitky se soustředí především na tři body:
Protein se za 68 milionů let výrazně rozpadá. Kritici považují za velmi nepravděpodobné, že by se původní protein dochoval v neporušené podobě. I kdyby nalezené fragmenty skutečně pocházely z dinosaurů, po tak dlouhé době by poskytovaly jen velmi neúplnou molekulární předlohu.
Chybějící části bylo nutné dopočítat. Umělá inteligence musela doplnit značné množství aminokyselin. Podle kritiků se přitom opírala hlavně o proteinové sekvence žijících příbuzných dinosaurů, zejména ptáků, jako jsou kuřata. Výsledný kolagen tak může být podle nich geneticky blíže kuřecímu než tyranosauřímu kolagenu.
Jde spíše o inspiraci než o vzkříšení. Opatrnější vědecký výklad zní, že kabelka obsahuje moderní, uměle navržený kolagen inspirovaný stopami fosilních proteinů. Nejde o obnovení skutečné kůže konkrétního T. rexe. Jeden ze zdrojů materiál popsal jako „biofabricovaný luxusní materiál vystavěný kolem přesvědčivého dinosauřího příběhu“.
Zástupce The Organoid Company použití sekvencí od příbuzných druhů připustil, zároveň však uvedl, že kolagen vytvořený upravenými buňkami se od kolagenu v kuřatech liší.
Ať už kabelku vnímáme jako paleontologický zázrak, nebo jako mimořádně povedený biotechnologický experiment, její význam přesahuje jediný módní doplněk.
Tvůrci ji od začátku prezentovali jako důkaz, že laboratorně pěstované materiály mohou konkurovat tradičním luxusním materiálům nejen jako etičtější náhrada zvířecí kůže, ale také jako prémiový produkt samy o sobě. BSF Enterprise uvedla, že cílem bylo ukázat, že „kultivované materiály mohou soutěžit na nejvyšší úrovni“.
Dlouhodobější ambicí je vyvíjet výkonné kolagenové biomateriály bez využití zvířecích kůží a bez části environmentální i etické zátěže tradičního chovu. Podle tvůrců je výsledný materiál biologicky rozložitelný a opravitelný.
Bezprostředně se podobné technologie mohou uplatnit především u exkluzivního zboží s vysokou přidanou hodnotou. V širším horizontu ale projekt ukazuje směr, v němž se materiály nebudou pouze těžit nebo zpracovávat, nýbrž navrhovat, pěstovat a vyrábět s pomocí syntetické biologie, AI a automatizace. Právě tato možnost může mít pro módní průmysl i další obory větší význam než samotný příběh o kabelce z „kůže“ pravěkého predátora.
Na první pohled jde o extravagantní sběratelský kousek. V pozadí se však skrývá ambiciózní kombinace paleontologie, syntetické biologie, umělé inteligence a luxusního designu. A také otázka, zda je označení „dinosauří kůže“ vědeckým popisem, nebo především marketingovým příběhem.
Projekt začal u stehenní kosti Tyrannosaura rexe nalezené ve Spojených státech. Vědci pracovali s neúplnými stopami kolagenu, které měly být s fosilií spojeny. Od nálezu starého přibližně 68 milionů let však samozřejmě nebyla k dispozici kompletní biologická informace.
Tým společnosti The Organoid Company proto využil výpočetní biologii a modelování pomocí umělé inteligence. Z dochovaných fragmentů se pokusil odhadnout chybějící aminokyselinové sekvence kolagenu a vytvořit tak jakýsi digitální „plán“ pro další výrobu. Nešlo o přesnou kopii původní molekuly, ale o bioinformatickou rekonstrukci, která měla překlenout obrovské mezery v dostupných datech.
Syntetizovaná sekvence byla následně vložena do nosné buněčné linie. Pomocí platformy pro pokročilé tkáňové inženýrství, kterou vyvinula společnost Lab-Grown Leather Limited, se upravené buňky množily a vytvářely laboratorně pěstovaný kolagen. Při výrobě nebyly použity zvířecí kůže.
Výsledný biosyntetický materiál byl zpracován do struktury připomínající kůži a značka techwear módy Enfin Levé z něj vytvořila samotnou kabelku.
Na vzniku kabelky se podílelo několik partnerů z různých oborů. Kreativní koncept a globální marketing zajišťovala agentura VML, zatímco biotechnologickou část vedly The Organoid Company a Lab-Grown Leather Ltd.
Právě tady se příběh dostává na tenký led. Tvůrci si označení „T-Rex Leather™“ nechali registrovat a kabelku propagovali jako výrobek obsahující „pravou kůži T. rexe“. Paleontologický odborník spojený s aukcí dokonce uvedl, že moderní biotechnologie umožňují buněčnou kulturu instruovat tak, aby v laboratoři vytvářela „skutečnou kůži T. rexe“.
Nezávislí vědci jsou ale podstatně opatrnější. Podle nich je pojem „dinosauří kůže“ spíše poutavým marketingovým označením než doslovným popisem materiálu.
Jejich námitky se soustředí především na tři body:
Protein se za 68 milionů let výrazně rozpadá. Kritici považují za velmi nepravděpodobné, že by se původní protein dochoval v neporušené podobě. I kdyby nalezené fragmenty skutečně pocházely z dinosaurů, po tak dlouhé době by poskytovaly jen velmi neúplnou molekulární předlohu.
Chybějící části bylo nutné dopočítat. Umělá inteligence musela doplnit značné množství aminokyselin. Podle kritiků se přitom opírala hlavně o proteinové sekvence žijících příbuzných dinosaurů, zejména ptáků, jako jsou kuřata. Výsledný kolagen tak může být podle nich geneticky blíže kuřecímu než tyranosauřímu kolagenu.
Jde spíše o inspiraci než o vzkříšení. Opatrnější vědecký výklad zní, že kabelka obsahuje moderní, uměle navržený kolagen inspirovaný stopami fosilních proteinů. Nejde o obnovení skutečné kůže konkrétního T. rexe. Jeden ze zdrojů materiál popsal jako „biofabricovaný luxusní materiál vystavěný kolem přesvědčivého dinosauřího příběhu“.
Zástupce The Organoid Company použití sekvencí od příbuzných druhů připustil, zároveň však uvedl, že kolagen vytvořený upravenými buňkami se od kolagenu v kuřatech liší.
Ať už kabelku vnímáme jako paleontologický zázrak, nebo jako mimořádně povedený biotechnologický experiment, její význam přesahuje jediný módní doplněk.
Tvůrci ji od začátku prezentovali jako důkaz, že laboratorně pěstované materiály mohou konkurovat tradičním luxusním materiálům nejen jako etičtější náhrada zvířecí kůže, ale také jako prémiový produkt samy o sobě. BSF Enterprise uvedla, že cílem bylo ukázat, že „kultivované materiály mohou soutěžit na nejvyšší úrovni“.
Dlouhodobější ambicí je vyvíjet výkonné kolagenové biomateriály bez využití zvířecích kůží a bez části environmentální i etické zátěže tradičního chovu. Podle tvůrců je výsledný materiál biologicky rozložitelný a opravitelný.
Bezprostředně se podobné technologie mohou uplatnit především u exkluzivního zboží s vysokou přidanou hodnotou. V širším horizontu ale projekt ukazuje směr, v němž se materiály nebudou pouze těžit nebo zpracovávat, nýbrž navrhovat, pěstovat a vyrábět s pomocí syntetické biologie, AI a automatizace. Právě tato možnost může mít pro módní průmysl i další obory větší význam než samotný příběh o kabelce z „kůže“ pravěkého predátora.