Hormuzský průliv v plamenech: Příměří mezi USA a Íránem padlo, doprava se zastavila

Příměří mezi USA a Íránem vypršelo v pondělí bez naděje na prodloužení a krize v Hormuzském průlivu v uplynulém týdnu prudce eskalovala. Patová situace vedla k téměř úplnému zastavení námořní dopravy v jednom z nejdůležitějších energetických uzlů světa, a to kvůli novým útokům, maximalistickým požadavkům Teheránu a tvrdnutí pozic na obou stranách. Následuje kompletní přehled na základě nejnovějších zpráv.

Útoky na plavidla a vzájemná obvinění

Podle Spojených arabských emirátů (SAE) byly ve čtvrtek 13. srpna v Hormuzském průlivu napadeny nejméně dvě další lodě, přičemž SAE uvedly, že je zasáhl Írán . Dne 11. srpna USA a jemenská skupina Hútíů hlásily samostatné útoky na lodě v Ománském zálivu . Těmto nejnovějším incidentům předcházely dřívější vlny násilí: tři tankery zasáhly projektily začátkem července, což vedlo k americkým úderům a odebrání íránské ropné licence ; íránský dronový útok na nákladní loď koncem června byl oplácen americkými odvetnými údery a Írán v dubnu zabavil dvě lodě .

Obvinění létají na všechny strany. SAE přímo viní Írán z nejnovějších raketových útoků . Írán prohlašuje, že průliv zůstane uzavřen pro neoprávněná plavidla, zakazuje tranzit americkým a izraelským lodím a trvá na tom, že Washington musí před obnovením dopravy přijmout jeho podmínky . USA naopak tvrdí, že mají vodní cestu „zcela pod kontrolou“ – což Írán rozhořčeně popírá .

Doprava na pokraji zastavení

Tranzit Hormuzským průlivem se v pátek 14. srpna „prakticky zastavil“ po nejnovějších útocích a nových amerických hrozbách . Již dříve v červenci proplulo průlivem za jediný den pouze 25 lodí (oproti 49 předchozího dne), což podle datové společnosti Kpler představuje 50% pokles . Tato vodní cesta běžně přepraví přibližně pětinu celosvětové denní dodávky ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG) .

Zablokovaná jednání a rozšířené požadavky Íránu

Dne 8. srpna íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti (Supreme National Security Council) zveřejnila rozsáhlý soubor podmínek pro znovuotevření průlivu. Tajemník rady Mohammad Báger Zolkadr prohlásil, že USA musí:

• Natrvalo ukončit válku s Íránem a jeho spojenci
• Zrušit americkou námořní blokádu
• Zrušit všechny sankce
• Stáhnout vojska z oblasti
• „Napravit své chování“ a už nikdy Írán neohrožovat

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí 9. srpna uvedl, že mezi Teheránem a Washingtonem neprobíhají žádná přímá jednání a že zprostředkovatelé se stále snaží najít způsob, jak obnovit rozhovory . Obě strany místo sbližování předkládají stále rozsáhlejší požadavky . Červnové memorandum o porozumění, které pozastavilo nepřátelské akce, se prakticky zhroutilo .

Hospodářský a vojenský nátlak USA

Dne 13. srpna USA prohlásily, že mohou udržet námořní blokádu Íránu „na neomezeně dlouho“ a v blížícím se termínu vypršení příměří slíbily zesílit ekonomický tlak . O den později, 14. srpna, USA varovaly, že po dvou nejnovějších útocích na lodě dále zvýší ekonomický nátlak . K předchozím opatřením patřilo: zrušení íránské licence na prodej ropy (7. července) ; stovky úderů na íránské cíle jako odveta za útoky na lodě ; a Trumpův požadavek na odškodnění od Íránu za úmrtí související s konfliktem .

Ceny ropy a benzinu

Cena severomořské ropy Brent se 14. srpna ustálila na 88,52 dolaru za barel, což je o 1,45 dolaru (1,67 %) více; americká lehká ropa WTI stála 85,38 dolaru za barel . Mezinárodní energetická agentura (IEA) snížila svou prognózu poptávky po ropě na rok 2026 o 1,6 milionu barelů denně, přičemž jako důvod uvedla narušení dopravy v Hormuzském průlivu . Ceny benzinu v USA rostou, protože omezené dodávky ropy přes Hormuz tlačí na domácí rafinerie; Trump varoval řidiče, aby se připravili na vyšší náklady . Ropa se krátce obchodovala nad 90 dolary za barel v polovině července, když byla doprava téměř zastavena .

Hodnocení expertů

Diplomatické zdroje popisují jednání jako ta, která se nerozvíjejí v dohodu ani memorandum o porozumění, přičemž protichůdné íránské požadavky činí dohodu nedosažitelnou . Analytici poznamenávají, že Írán účinně upřednostnil všechny své klíčové požadavky (stažení americké hrozby, finanční úlevu a íránskou správu průlivu) a zároveň odložil projednávání svého jaderného programu – což je pro Trumpovu administrativu nepřijatelné . Riziko vleklé patové situace je vysoké. Bez probíhajících přímých rozhovorů mezi USA a Íránem se zprostředkovatelský kanál přes Omán jeví jako nedostatečný k překlenutí propasti a obě strany svá stanoviska dále utvrzují .