El Niño nepřináší všude stejné počasí. V jednom regionu může způsobit sucho a vlny veder, zatímco jinde přinese přívalové srážky, které zkomplikují sklizeň nebo poškodí úrodu po sklizni. U plodin soustředěných do několika málo zemí může počasí v několika klíčových pěstitelských oblastech rychle oslabit globální nabídku.
Vysoké vstupní náklady účinky počasí zesilují. Zemědělci mohou mít menší prostor pro zavlažování, hnojení, obnovu sadů nebo vyrovnání ztrát po neúrodě. Vyšší náklady zároveň zatěžují zpracovatele a dopravu. Dostupné podklady však nestačí k přesnému vyčíslení, jak velký dopad mají náklady na energie a hnojiva u jednotlivých komodit.
Pobřeží slonoviny a Ghana patří k nejdůležitějším dodavatelům kakaa na světě. Počasí v západní Africe proto může výrazně ovlivnit globální bilanci. Historická data citovaná agenturou Reuters ukazují, že každá silná epizoda El Niño za posledních 55 let byla spojena s poklesem produkce kakaa. Jde o varovný historický vzorec, nikoli o důkaz, že každý další výkyv způsobí stejně velký propad.
Ghanský regulátor kakaa očekává v sezoně 2026–2027 produkci 450 000 až 550 000 tun. To je výrazně méně než 750 000 tun předpokládaných pro sezonu 2025–2026. El Niño je přitom pouze jednou z příčin; mezi další patří nemoc swollen shoot, která napadá kakaovníky, a stárnoucí plantáže.
Pobřeží slonoviny už prodalo přibližně 1 milion tun kakaa prostřednictvím exportních kontraktů pro hlavní sezonu 2026–2027. S dalšími prodeji však začalo postupovat opatrněji kvůli obavám, že El Niño sníží produkci. Trh i dodavatelé tak reagují na riziko možného nedostatku ještě předtím, než bude známá skutečná sklizeň. Ta bude záviset především na místních srážkách a podmínkách na plantážích.
Společnost StoneX podle dostupných zpráv očekává, že globální přebytek kakaa v sezoně 2026–2027 klesne přibližně na 25 000 tun z předpokládaných 422 000 tun v současné sezoně. Jiný analytický zdroj odhaduje přebytek na zhruba 98 000 tun. Rozdíly ukazují, že prognózy se stále značně liší.
Shoda panuje alespoň v tom, že nepříznivé počasí v západní Africe může globální trh s kakaem připravit o část přebytku a vytvořit tlak na růst cen. Vývoj cen však ovlivní také objem zpracování bobů, zásoby, exportní financování a další tržní faktory. Za veškeré cenové pohyby proto nelze automaticky vinit El Niño.
U kávy může počasí působit několika směry. Neobvyklé srážky v Brazílii už byly spojovány s odklady sklizně. Horko a sucho související s El Niño zase zvyšují riziko pro výnosy a kvalitu zrn v Brazílii, Vietnamu a Indonésii. Analytici zvlášť upozorňují na robustu, u níž může vietnamská pěstitelská oblast čelit při zesílení El Niño dlouhodobému suchu.
Dostupné údaje však neumožňují potvrdit konkrétní rozsah škod v jednotlivých zemích ani spolehlivě vyčíslit budoucí cenu kávy. Opatrnější závěr proto zní, že El Niño zvyšuje rizikovou prémii za počasí — tedy nejistotu, kterou trh započítává do cen — nikoli že s jistotou způsobí konkrétní procentní růst ceny nebo pokles produkce.
Indie a Thajsko mohou kvůli sušším podmínkám zaznamenat slabší výnosy cukrové třtiny, což by podpořilo světové ceny cukru. Naopak vyšší srážky v Brazílii mohou v některých fázích růstu třtině prospět. Pokud jich ale bude příliš, mohou zkomplikovat sklizeň i zpracování v cukrovarech.
Dopad El Niño na cukr je proto méně jednoznačný než u kakaa. Brazílie může část výpadku v Asii nahradit, záleží však na načasování dešťů, průběhu sklizně, kapacitě zpracování a na tom, zda cukrovary nasměrují třtinu spíše na cukr, nebo na etanol. Dostupné zdroje neposkytují dostatek podkladů pro spolehlivý odhad konkrétního poklesu produkce v Indii, Thajsku či Brazílii.
Dopady se mohou šířit celým dodavatelským řetězcem:
Nejde nutně o scénář, v němž selžou všechny pěstitelské oblasti najednou. Větší hrozbou je souběh několika lokálních šoků v koncentrovaných dodavatelských regionech v době, kdy mají zemědělci i firmy kvůli vysokým nákladům méně peněz na reakci.
Sezonní předpověď má smysl pouze tehdy, pokud vede k opatřením ještě před vznikem škod. Patřit mezi ně může předzásobení osivem, hnojivy a palivem, dostupnější úvěry, podpora zavlažování, monitoring škůdců, pojištění plodin a cílená potravinová pomoc.
Riziko mohou snížit odrůdy odolnější vůči suchu a horku, zastínění, lepší zadržování půdní vláhy, zavlažování tam, kde je proveditelné, i pestřejší skladba plodin. U kakaa a kávy je včasná investice obzvlášť důležitá: obnova víceletých porostů trvá výrazně déle než náhrada sezonní potravinové plodiny.
Zásoby obilí a pestřejší síť dovozců mohou tlumit otřesy na trzích se základními potravinami. Velcí vývozci, například Brazílie u několika zemědělských komodit a Rusko u pšenice, mohou přispět ke stabilitě globální nabídky, pokud zůstanou spolehlivé jejich sklizně, logistika i obchodní politika. Tyto rezervy však nedokážou plně nahradit výpadek u víceletých plodin, jako jsou kakao a káva.
Nejnovější data ukazují, že El Niño 2026–2027 představuje vážné meteorologické riziko. NOAA odhaduje pravděpodobnost velmi silné epizody na více než 90 %, zatímco některé mediální zprávy uvádějí, že by událost mohla patřit k nejsilnějším v historii měření.
Nejjasnější signály možného omezení nabídky zatím přicházejí z kakaového trhu, zejména z Ghany a Pobřeží slonoviny. Káva a cukr jsou rovněž ohrožené, dopad se však bude mezi jednotlivými zeměmi lišit a zatím jej nelze převést do přesné prognózy produkce nebo cen.
Rozhodující proměnnou zůstávají skutečné srážky v konkrétních regionech, nikoli pouze teplota mořské hladiny v Pacifiku. El Niño zvyšuje pravděpodobnost určitých typů počasí, samo o sobě však neurčuje konkrétní sklizeň, cenu ani klimatický rekord.
El Niño nepřináší všude stejné počasí. V jednom regionu může způsobit sucho a vlny veder, zatímco jinde přinese přívalové srážky, které zkomplikují sklizeň nebo poškodí úrodu po sklizni. U plodin soustředěných do několika málo zemí může počasí v několika klíčových pěstitelských oblastech rychle oslabit globální nabídku.
Vysoké vstupní náklady účinky počasí zesilují. Zemědělci mohou mít menší prostor pro zavlažování, hnojení, obnovu sadů nebo vyrovnání ztrát po neúrodě. Vyšší náklady zároveň zatěžují zpracovatele a dopravu. Dostupné podklady však nestačí k přesnému vyčíslení, jak velký dopad mají náklady na energie a hnojiva u jednotlivých komodit.
Pobřeží slonoviny a Ghana patří k nejdůležitějším dodavatelům kakaa na světě. Počasí v západní Africe proto může výrazně ovlivnit globální bilanci. Historická data citovaná agenturou Reuters ukazují, že každá silná epizoda El Niño za posledních 55 let byla spojena s poklesem produkce kakaa. Jde o varovný historický vzorec, nikoli o důkaz, že každý další výkyv způsobí stejně velký propad.
Ghanský regulátor kakaa očekává v sezoně 2026–2027 produkci 450 000 až 550 000 tun. To je výrazně méně než 750 000 tun předpokládaných pro sezonu 2025–2026. El Niño je přitom pouze jednou z příčin; mezi další patří nemoc swollen shoot, která napadá kakaovníky, a stárnoucí plantáže.
Pobřeží slonoviny už prodalo přibližně 1 milion tun kakaa prostřednictvím exportních kontraktů pro hlavní sezonu 2026–2027. S dalšími prodeji však začalo postupovat opatrněji kvůli obavám, že El Niño sníží produkci. Trh i dodavatelé tak reagují na riziko možného nedostatku ještě předtím, než bude známá skutečná sklizeň. Ta bude záviset především na místních srážkách a podmínkách na plantážích.
Společnost StoneX podle dostupných zpráv očekává, že globální přebytek kakaa v sezoně 2026–2027 klesne přibližně na 25 000 tun z předpokládaných 422 000 tun v současné sezoně. Jiný analytický zdroj odhaduje přebytek na zhruba 98 000 tun. Rozdíly ukazují, že prognózy se stále značně liší.
Shoda panuje alespoň v tom, že nepříznivé počasí v západní Africe může globální trh s kakaem připravit o část přebytku a vytvořit tlak na růst cen. Vývoj cen však ovlivní také objem zpracování bobů, zásoby, exportní financování a další tržní faktory. Za veškeré cenové pohyby proto nelze automaticky vinit El Niño.
U kávy může počasí působit několika směry. Neobvyklé srážky v Brazílii už byly spojovány s odklady sklizně. Horko a sucho související s El Niño zase zvyšují riziko pro výnosy a kvalitu zrn v Brazílii, Vietnamu a Indonésii. Analytici zvlášť upozorňují na robustu, u níž může vietnamská pěstitelská oblast čelit při zesílení El Niño dlouhodobému suchu.
Dostupné údaje však neumožňují potvrdit konkrétní rozsah škod v jednotlivých zemích ani spolehlivě vyčíslit budoucí cenu kávy. Opatrnější závěr proto zní, že El Niño zvyšuje rizikovou prémii za počasí — tedy nejistotu, kterou trh započítává do cen — nikoli že s jistotou způsobí konkrétní procentní růst ceny nebo pokles produkce.
Indie a Thajsko mohou kvůli sušším podmínkám zaznamenat slabší výnosy cukrové třtiny, což by podpořilo světové ceny cukru. Naopak vyšší srážky v Brazílii mohou v některých fázích růstu třtině prospět. Pokud jich ale bude příliš, mohou zkomplikovat sklizeň i zpracování v cukrovarech.
Dopad El Niño na cukr je proto méně jednoznačný než u kakaa. Brazílie může část výpadku v Asii nahradit, záleží však na načasování dešťů, průběhu sklizně, kapacitě zpracování a na tom, zda cukrovary nasměrují třtinu spíše na cukr, nebo na etanol. Dostupné zdroje neposkytují dostatek podkladů pro spolehlivý odhad konkrétního poklesu produkce v Indii, Thajsku či Brazílii.
Dopady se mohou šířit celým dodavatelským řetězcem:
Nejde nutně o scénář, v němž selžou všechny pěstitelské oblasti najednou. Větší hrozbou je souběh několika lokálních šoků v koncentrovaných dodavatelských regionech v době, kdy mají zemědělci i firmy kvůli vysokým nákladům méně peněz na reakci.
Sezonní předpověď má smysl pouze tehdy, pokud vede k opatřením ještě před vznikem škod. Patřit mezi ně může předzásobení osivem, hnojivy a palivem, dostupnější úvěry, podpora zavlažování, monitoring škůdců, pojištění plodin a cílená potravinová pomoc.
Riziko mohou snížit odrůdy odolnější vůči suchu a horku, zastínění, lepší zadržování půdní vláhy, zavlažování tam, kde je proveditelné, i pestřejší skladba plodin. U kakaa a kávy je včasná investice obzvlášť důležitá: obnova víceletých porostů trvá výrazně déle než náhrada sezonní potravinové plodiny.
Zásoby obilí a pestřejší síť dovozců mohou tlumit otřesy na trzích se základními potravinami. Velcí vývozci, například Brazílie u několika zemědělských komodit a Rusko u pšenice, mohou přispět ke stabilitě globální nabídky, pokud zůstanou spolehlivé jejich sklizně, logistika i obchodní politika. Tyto rezervy však nedokážou plně nahradit výpadek u víceletých plodin, jako jsou kakao a káva.
Nejnovější data ukazují, že El Niño 2026–2027 představuje vážné meteorologické riziko. NOAA odhaduje pravděpodobnost velmi silné epizody na více než 90 %, zatímco některé mediální zprávy uvádějí, že by událost mohla patřit k nejsilnějším v historii měření.
Nejjasnější signály možného omezení nabídky zatím přicházejí z kakaového trhu, zejména z Ghany a Pobřeží slonoviny. Káva a cukr jsou rovněž ohrožené, dopad se však bude mezi jednotlivými zeměmi lišit a zatím jej nelze převést do přesné prognózy produkce nebo cen.
Rozhodující proměnnou zůstávají skutečné srážky v konkrétních regionech, nikoli pouze teplota mořské hladiny v Pacifiku. El Niño zvyšuje pravděpodobnost určitých typů počasí, samo o sobě však neurčuje konkrétní sklizeň, cenu ani klimatický rekord.